13 C 267/2024-303 – Okresní soud v Olomouci

ECLI: ECLI:CZ:OSOL:2026:13.C.267.2024.1
Datum: 2026-06-25
Předmět: o 41 151,06 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 135 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 268 z. č. 99/1
bezdůvodné obohacenírozhodčí nálezlhůtydokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávkynesporné skutečnostiodvolánínáklady řízeníneplatnost smlouvyrozhodčí doložkavrácení věcizastavení exekuce / výkonu rozhodnutípodnikatel
O co šlo: o 41 151,06 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 135 z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., §)
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhá zaplacení částky 41 151,06 Kč, která má představovat bezdůvodné obohacení žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně (paní , jméno FO, , r. č. , RČ, a paní , jméno FO, r. č. , RČ, ). Právní předchůdkyni žalobkyně bylo na základě úvěrové smlouvy ze dne , datum, (v níž paní , jméno FO, figurovala coby spoludlužník a kterou považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy z důvodu porušení povinnosti prověřit úvěruschopnost) poskytnuto celkem 14 000 Kč. Na základě rozhodčí doložky obsažené v této smlouvě byl vydán rozhodčí nález , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. 2707/2011, kterým byla uložená povinnost vymáhaná v exekučním řízení vedeným , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, . Tato exekuce byla zastavena s odůvodněním, že byla vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradily před zahájením exekučních řízení částku 18 893 Kč, v rámci exekučního řízení byla žalované vyplacena částka 56 279,90 Kč. Žalovaná je však oprávněna si z vyplaceného plnění ponechat pouze částku 15 123,84 Kč (poskytnutá jistina včetně úroku z prodlení za období do zastavení exekučního řízení), ve zbytku se jedná o bezdůvodné obohacení. Promlčecí doba mohla započít až poté, co odpadl důvod plnění, tj. od zastavení exekuce. Vzhledem k datu pravomocného usnesení o jejím zastavení je na vztah bezdůvodného obohacení nutno aplikovat zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „nový občanský zákoník“), pokud by se měla uplatnit předchozí právní úprava, má žalobkyně za to, že je třeba aplikovat promlčecí lhůtu uvedenou v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen „obchodní zákoník“), jelikož se jedná o tzv. absolutní obchod. S ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) a spotřebitelský charakter věci by měla být případně subsidiárně aplikována objektivní promlčecí doba. V neposlední řadě uvedla, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, jelikož žalovaná si musela být vědoma neplatnosti smluv i vad rozhodčího a exekučního řízení, resp. úmyslně vyvolala a udržovala protiprávní stav.2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, jelikož předmětnou úvěrovou smlouvu považuje za platnou, protože neobsahuje nepřiměřené podmínky rozporné s dobrými mravy, současně byla uzavřena v době, kdy poskytovatelé úvěrů neměli povinnost prověřovat úvěruschopnost, nadto úvěruschopnost právního předchůdce žalobkyně prověřena byla; s ohledem na uplynutí dlouhé doby od poskytnutí úvěrů do zahájení nynějšího řízení (16 let) již nemá povinnost uchovávat podklady. Úplata sjednaná ve smlouvě byla protiplněním za poskytnutí finančních prostředků, zákonodárce v obchodním zákoníku počítal s možností, že vedle úplaty budou sjednány i úroky. Sjednaný úrok (20 % ročně) nepřesahuje obvyklý úrok v daném místě a čase (dle řad ARAD 13,68 % ročně). I pokud by soud dospěl o její neplatnosti, poukázala na možnost moderace, popř. na možnost vyhodnotit jako neplatnou pouze část, kterou lze oddělit od zbývajícího obsahu smlouvy. Alternativně poukázala také na promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení; odkazovanou judikaturu Nejvyššího soudu odmítla jako nepřiléhavou, i po zastavení exekuce oprávněnému a soudnímu exekutorovi náleží přiznané plnění, jelikož neplatnost smlouvy a neoprávněnost přijatého plnění nebyla nikdy konstatována. Rozhodčí nález nebyl způsobilým exekučním titulem vzhledem k netransparentní rozhodčí doložce, zastavením exekuce tudíž nedošlo k tomu, že by byla stanovena na jisto otázka neplatnosti úvěrové smlouvy, tento okamžik proto pro plynutí promlčecí lhůty nemůže být relevantní; nelze vycházet ze závěru, že by povinný o vzniku bezdůvodného obohacení v důsledku zastavení exekučního řízení věděl, jelikož hmotněprávní titul nadále trvá. Dále argumentovala ve prospěch aplikace zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „starý občanský zákoník“), a to s ohledem na dobu uzavření smlouvy a s ohledem na to, že právní předchůdce žalobkyně vystupovala jako spotřebitel. Subjektivní promlčecí doba v délce dvou let běžela od každé platby „přeplácející“ poskytnutou jistinu a úrok z prodlení (byla-li by úvěrová smlouva shledána neplatnou), všechny platby do dne , datum, jsou tedy promlčeny. Právní předchůdce žalobkyně se měl správně domáhat vydání bezdůvodného obohacení paralelně se snahou o zastavení exekučních řízení, jelikož ještě před pravomocným skončením exekučního řízení neplatností úvěrové smlouvy argumentovala.3. Ve věci již zdejší soud jednou rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž žalobě v plném rozsahu vyhověl. Tento rozsudek byl k odvolání žalované zrušen usnesením odvolacího soudu dne , datum, , č. j. , spisová značka, a věc byla vrácena soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vytkl okresnímu soudu zejména nedostatečný podklad pro závěr o nemravnosti úroku a vyslovil závazný právní názor, že dosavadní podklady neodůvodňují závěr o neplatnosti smlouvy pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti. Současně však ponechal otevřenou otázku, zda po doplnění dokazování nebude možno dospět k jinému závěru ohledně platnosti smlouvy případně její části, zejména z hlediska skutečné ceny úvěru a dalších smluvních ujednání.4. Soud provedl následující relevantní skutková zjištění.- Účastníci shodně prohlásili za nespornou skutečnost, že výše obvyklého úroku v době uzavření úvěrových smluv byla 13,7 % ročně. Dále shodně prohlásili za nesporné, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované před zahájením exekučních řízení uhradila částku 18 893 Kč a v průběhu exekučního řízení pak částku ve výši 37 381,90 Kč.- Z úvěrové smlouvy ze dne , datum, , č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně paní , jméno FO, jako dlužník a paní , jméno FO, jako spoludlužník vyjádřily vůli být vázány smlouvou, ve které se žalovaná zavázala poskytnout právní předchůdkyni žalobkyně částku 14 000 Kč, právní předchůdkyně částku převzala a zavázala se ji vrátit společně s poplatkem 7 168 Kč složeným z úroku ve výši 20 % z jistiny a poplatku za správu úvěru prostřednictvím 12 měsíčních splátek ve výši 1 764 Kč. V úvodu je uvedeno, že účastníci smlouvy spolu uzavírají smlouvu o úvěru podle § 497 a násl. obchodního zákoníku. , jméno FO, uvedla, že je na mateřské dovolené s čistým měsíčním příjmem 3 600 Kč, čistým příjmem domácnosti ve výši 33 600 Kč měsíčně, s výdaji v domácnosti ve výši 11 150 Kč měsíčně a bydlí v nájemním bytě. , jméno FO, uvedla údaje o svých příjmech, ze zaměstnání 14 500 Kč, příjmy domácnosti ve výši 44 500 Kč měsíčně, dále uvedla výdaje domácnosti 9 400 Kč měsíčně a prohlásila, že vlastní byt v osobním vlastnictví. Úvěrová smlouva obsahuje z druhé strany obchodní podmínky, ve kterých je uvedeno RPSN pro 12 měsíčních splátek ve výši 174,2 %. Dále je uvedeno, že pokud dlužník nesplní svůj závazek, je věřitel oprávněn požadovat po něm navíc smluvní pokutu ve výši měsíčního poplatku za správu úvěru, a to za každý započatý kalendářní měsíc a zákonný úrok z prodlení. Dlužník je povinen uhradit paušální náhradu nákladů vynaložených věřitelem v souvislosti s vymáháním dlužné částky ve výši 20 % z poskytnutého úvěru, nejméně však 2 000 Kč, přičemž náhrada nezahrnuje náklady rozhodčího ani soudního řízení. V bodě 11 je obsaženo ujednání o tom, že veškeré majetkové spory budou rozhodovány v rozhodčím řízení s vyloučením pravomoci obecných soudů, strany se dohodly, že spor bude rozhodovat rozhodce, zásadně jmenovaný , právnická osoba, ., IČO: , IČO, . (úvěrová smlouva – součást rozhodčího spisu sp. zn. , spisová značka, ).- Z usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud zjistil, že byla zastavena exekuce nařízená usnesením Okresního soudu v Klatovech, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , jelikož oprávněná (žalovaná) vyslovila se zastavením souhlas; v odůvodnění se soudní exekutor vyjadřuje v tom smyslu, že k zastavení dochází z důvodu nezpůsobilé (netransparentní) rozhodčí doložky. Rozhodnutí soudního exekutora ve výroku o zastavení exekuce nabylo právní moci dne , datum, .- Z rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, sp. zn. 2707/2011 soud zjistil, že jí bylo rozhodnuto o zaplacení částky ve výši 2 275 Kč s příslušenstvím právními předchůdkyněmi žalobkyně žalované.- Z návrhu na zastavení exekuce soud zjistil, že dne , datum, podala právní předchůdkyně žalobkyně mimo jiné návrh na zastavení exekuce sp. zn. , spisová značka, s odkazem na neplatnost úvěrové smlouvy a neplatnost rozhodčí doložky.- Ze sdělení soudního exekutora soud zjistil, že vyplatil žalované v průběhu exekuce částku ve výši 37 381,90 Kč.- Ze smlouvy o postoupení pohledávky, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně podacího lístku, že s

Citovaná ustanovení

§ 28 (120/2001 Sb.)§ 40 (120/2001 Sb.)§ 55 (120/2001 Sb.)§ 39 (40/1964 Sb.)§ 451 (40/1964 Sb.)§ 517 (40/1964 Sb.)§ 52 (40/1964 Sb.)§ 524 (40/1964 Sb.)§ 3028 (89/2012 Sb.)§ 39 (89/2012 Sb.)§ 41 (89/2012 Sb.)§ 451 (89/2012 Sb.)