17 C 120/2026-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, . Poskytnutou zápůjčku se žalovaná zavázala vrátit ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky dne , datum, spolu s poplatkem ve výši , částka, . Žalovaná dluh ve lhůtě splatnosti nezaplatila, a proto jí vznikla rovněž povinnost uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, za písemné upomínky odeslané dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve výši , částka, od , datum, do , datum, , která ke dni vyhotovení tohoto návrhu činí částku , částka, , přičemž byla ponížena částečnou úhradou žalované ve výši , částka, , tedy na částku , částka, . Žalobkyně tak požaduje zaplacení částky , částka, (jistina + poplatek) spolu se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši 12,75 % ročně z této částky, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokutu ve výši , částka, . Žalobkyně žalované zaslala výzvu k úhradě dne , datum, , žalovaná však na výzvu nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.3. Soud z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění:Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a z VOP, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, ve třech splátkách po , částka, , kdy splatnost první splátky byla třicátý první den od poskytnutí zápůjčky, splatnost druhé splátky šedesátý druhý den a splatnost třetí splátky pak devadesátý třetí den ode dne poskytnutí zápůjčky. Dnem poskytnutí zápůjčky byl den, kdy byly peněžní prostředky odepsány z účtu žalobkyně. Žalobkyně a žalovaná sjednaly, že v případě prodlení žalované s plněním jejích závazků se žalovaná zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaná se zároveň zavázala, že v případě prodlení uhradí účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vzniknou v souvislosti s jejím prodlením, za písemnou upomínku byla sjednána částka , částka, .4. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, vyplývá, že splatnost zápůjčky ve výši , částka, byla prodloužena o 30 dní. Poplatek za prodloužení zápůjčky byl sjednán na částku , částka, .5. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. , č. účtu, ze dne , datum, a údaje o provedených platbách vyplývá, že žalobkyně odeslala částku , částka, dne , datum, na účet č. , č. účtu, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplývá, že účet č. , hodnota, je vedený na osobu žalované a že na uvedený účet byla dne , datum, připsána částka , částka, z účtu č. , č. účtu, , vedeného na žalobkyni.7. Z upomínek ze dne , datum, a , datum, a opakovaných výzev k úhradě dluhu ze dne , datum, a , datum, vyplývá, že žalobkyně vyzvala celkem 4x žalovanou k úhradě dluhu.8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, a z podacího lístku, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně téhož dne k úhradě dlužné částky do tří dnů.9. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši , částka, , kterou se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, ve třech splátkách s datem poslední splátky dne , datum, . Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, byla splatnost zápůjčky ve výši , částka, prodloužena o 30 dní. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná na svůj dluh uhradila částku , částka, . Žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána dopisem ze dne , datum, odeslaným doporučeně téhož dne k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalobkyně nepředložila žádné důkazy k tomu, že by ověřovala úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru.10. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.12. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.13. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (1) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. K tomu soud uvádí, že dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Nejvyšší soud v této souvislosti vyložil, že pokud věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn zákon č. 145/2010 Sb., tyto závěry však jsou aplikovatelné i na zákon č. 257/2016 Sb.), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Ke stejným závěrům pak dospě