26 C 32/2026-63 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 16 922,28 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), uzavřel se žalovaným dne 13. 2. 2017 Smlouvu o zápůjčce č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok, poplatky a náklady ve sjednané výši 8 917 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, dlužný poplatek ve výši 6 922,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 539,72 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 791,58 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:- Ze smlouvy o , Anonymizováno, v hotovosti č. , hodnota, a z tabulky umoření, že právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), uzavřel se žalovaným dne 13. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce – , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky celkový úrok ve výši 1 789 Kč, dále se žalovaný zavázal zaplatit částku 2 720 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku 4 408 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem měl tedy žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (poslední splátka ve výši 273 Kč). Žalovanému byla částka 10 000 Kč poskytnuta dne 13. 2. 2017, ničeho neuhradil.- Ze zákaznické karty, že žalovaný zde uvedl, že žije v nájmu, vzdělání má učňovské, je rozvedený, má dvě vyživovací povinnosti, vlastní automobil, zápůjčku potřeboval na vybavení domácnosti. Pracoval na plný pracovní úvazek jako stavební dělník s čistým příjmem 5 955 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Ostatní příjmy žadatele měly činit 12 000 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti měly činit 15 000 Kč měsíčně, odhadované výdaje 18 000 Kč měsíčně.- Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, ze seznamu postoupených pohledávek, z přílohy č. , hodnota, Smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky, z podacího lístku a z Informace o zpracování osobních údajů, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 13. 7. 2018.- Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 a z podacího lístku, že žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 13. 3. 2020.- Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně, že je zapsána v rejstříku, vedeném , označení soudu, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, .4. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“), uzavřel se žalovaným dne 1113. 2. 2017 smlouvu o zápůjčce – , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit za poskytnuté finanční prostředky celkový úrok ve výši 1 789 Kč, dále se žalovaný zavázal zaplatit částku 2 720 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku 4 408 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem měl tedy žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 917 Kč v 60 týdenních splátkách po 316 Kč (poslední splátka ve výši 273 Kč). Žalovanému byla částka 10 000 Kč poskytnuta dne 13. 2. 2017, ničeho neuhradil. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována na základě údajů, které žalovaný uvedl v zákaznické kartě. Žalovaný zde vyplnil, že žije v nájmu, vzdělání má učňovské, je rozvedený, má dvě vyživovací povinnosti, vlastní automobil, zápůjčku potřeboval na vybavení domácnosti. Pracoval na plný pracovní úvazek jako stavební dělník s čistým příjmem 5 955 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno pracovní smlouvou a třemi výplatními páskami. Ostatní příjmy žadatele měly činit 12 000 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti měly činit 15 000 Kč měsíčně, odhadované výdaje 18 000 Kč měsíčně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 byla pohledávka za žalovaným z titulu smlouvy o zápůjčce postoupena na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018, ve kterém byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán doporučeně dne 13. 7. 2018. žalovaný byl dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 12. 3. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Výzva byla žalovanému odeslána 13. 3. 2020.6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.8. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.9. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle ust. § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení