10 C 157/2020-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 8. 6. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 11 825,73 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v období od 8. 5. 2019 do 1. 10. 2019 resp. od 10. 5. 2019 do 4. 10. 2020 dodal žalované do odběrního místa [obec], [ulice a číslo], a tato v tomto místě odebrala celkem 115,07 m³ plynu resp. 0,723 MWh elektrické energie, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu resp. elektřiny uzavřených mezi žalobcem jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne 8. 4. 2019, podle kterých byl zákazník zařazen zařazena, pokud jde o plyn, do produktové řady plyn Extra +, a pokud jde o elektřinu tak v rámci produktu elektřina Optimal do distribuční sazby D02d s hodnotou jističe 1 x 20 A. Kupní cenu za dodaný plyn v celkové výši 2 342,17 Kč (včetně smluvní pokuty ve výši 2 x 100 Kč za neuhrazené zálohy v červenci a srpnu 2019 a 100 Kč za neuhrazení předchozí faktury) vyúčtovanou fakturou [číslo] (po odečtení zaplacené zálohy 962 Kč) splatnou v souladu s obchodními podmínkami dne 23. 10. 2019 zákazník do podání žaloby neuhradil ani přes upomínky obchodníka. Obchodník dále požadoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení této faktury [číslo]. Kupní cenu za dodanou elektřinu v celkové výši 3 986,28 Kč vyúčtovanou fakturou [číslo] (po odečtení zaplacené zálohy 2 000 Kč) splatnou v souladu s obchodními podmínkami dne 5. 11. 2019 zákazník do podání žaloby rovněž ani přes upomínky obchodníka neuhradil. Obchodník dále požadoval smluvní pokutu ve výši 100 Kč za neuhrazení této faktury [číslo]. Obchodník dále požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 9 600 Kč, kterou účastníci v předmětné smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny„ ujednali pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vplývající ze Smlouvy“. Tato smluvní pokuta, která dle obchodníka zahrnuje případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka smluveného množství plynu, byla sjednána pro kategorii Domácnost ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Smlouva o dodávce elektřiny byla sjednána na dobu určitou od 24. 4. 2019 na 30 měsíců. Obchodník dne 4. 10. 2019 ukončil dodávku elektřiny, a to z důvodu neuhrazení záloh za měsíce červenec a srpen 2019. Na možnost ukončení smlouvy byl zákazník upozorněn upomínkou ze dne 4. 9. 2019 zaslanou doporučeně. Obchodník vyúčtoval zákazníkovi v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 9 600 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] vystaveným dne 6. 10. 2019, splatným dne 16. 10. 2019, to za každý měsíc v období říjen 2019 až prosinec 2021. Zákazník na toto vyúčtování uhradil částku 1 640,72 Kč. U ústního jednání žalobce doplnil tvrzení a uvedl, že předpis záloh ve sjednané výši 500 Kč byl od 15. 5. 2019, že první záloha byla uhrazena 12. 7. 2019, poslední záloha byla uhrazena dne 14. 10. 2019 v celkové výši 500 Kč. Záloha za září 2019 byla uhrazena 9. 10. 2019, a to celkem částkou 1 000 Kč. Faktura [variabilní symbol] byla prvním vyúčtováním dodávky podle předmětné smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny ze dne 8. 4. 2019, vyúčtování SP ze dne 15. 11. 2019 a 8. 11. 2019, fakturou [variabilní symbol], fakturou [variabilní symbol] včetně detailních rozpisů k nim. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu má soud za prokázáno, že žalovaná jako zákazník a žalobce jako obchodník, podepsali dne 8. 4. 2019 listinu takto nadepsanou, na základě které se obchodník zavázal zákazníkovi poskytnout dodávku plynu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a zákazník se zavázal odebrat sjednané množství plynu a uhradit za ně obchodníkovi dohodnutou cenu. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny má soud za prokázáno, že žalovaná jako zákazník a žalobce jako obchodník, podepsali dne 8. 4. 2019 listinu takto nadepsanou, na základě které se obchodník zavázal zákazníkovi poskytnout dodávku elektřiny do odběrného místa [obec], [ulice a číslo], a zákazník se zavázal odebrat sjednané množství elektřiny a uhradit za ně obchodníkovi dohodnutou cenu, a to vše ve sjednaném období 30 měsíců od uzavření smlouvy. Z faktury [variabilní symbol] má soud za prokázáno, že zákazníkovi bylo za období 8. 5. 2019 do 1. 10. 2019 dodáno celkem 115,07 m³ plynu za kupní cenu v celkové výši 2 342,17 Kč, tato faktura, vystavená na nedoplatek 1 680,17 Kč zohlednila zákazníkem zaplacené zálohy ve výši 962 Kč a smluvní pokuty v celkové výši 300 Kč. Z faktury [variabilní symbol] má soud za prokázáno, že zákazníkovi bylo za období 10. 5. 2019 do 4. 10. 2020 dodáno celkem 0,723 MWh elektřiny za kupní cenu v celkové výši 3 986,28 Kč, tato faktura, vystavená na nedoplatek 1 986,28 Kč zohlednila zákazníkem zaplacené zálohy ve výši 2 000 Kč. 4. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. Další dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl. <i>5. Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) zavazuje výrobce elektrické energie (zemního plynu) nebo obchodník s elektrickou energií (zemním plynem) dodávat zákazníkovi elektrickou energii (zemní plyn) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektrické energie (zemního plynu) a zákazník se zavazuje zaplatit za tyto služby cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>Podle ust. § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>Podle ust. § 6 obč. zák.</i> <i>(1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>(2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> <i>Podle ust. § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.</i> <i>Podle ust. § 547 obč. zák., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>Podle ust. § 555 odst. 1 obč. zák. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.</i> <i>Podle ust. § 556 odst. 1 obč. zák., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.</i> <i>Podle § 553 odst. 1 obč. zák. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.</i> <i>Podle § 554 obč. zák. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.</i> <i>Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>Podle ust. § 1798 obč. zák.</i> <i>(1) Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.</i> <i>(2) Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.</i> <i>Podle ust. § 1800 odst. 1 obč. zák., obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>Podle prvé věty ust. § 2051 občanského zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnot