12 C 164/2017-204 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 21. 11. 2017 ve znění doplnění a částečného zpětvzetí žaloby ze dne 14. 4. 2019 se žalobce domáhal vůči žalovaným vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalovaným vzniknout v návaznosti na žalobcovy investice do zahrádky v [katastrální uzemí] - [část obce] za dobu trvání podílového spoluvlastnictví účastníků, vzniklého děděním po jejich otci [jméno] [příjmení], zemřelém v roce [rok]. Žalobce uváděl, že se snažil po celou dobu zahrádku udržovat, byl dohodnut se žalovanými, že se na údržbě budou spolupodílet, případně že uhradí žalobci náklady, které on na údržbu zahrádky vynaloží. Jelikož žalované žalobci ničeho nehradily, navrhl žalobce v roce [rok] prodej zahrádky, s čímž žalované souhlasily, s tím, že žalobce nechá vypracovat znalecký posudek za účelem zjištění její obvyklé ceny. I přes skutečnost, že žalobce znalecký posudek zajistil, žalované následně odmítly zahrádku prodat. Žalobce se tak i nadále o zahrádku staral a prováděl potřebnou údržbu. Protože se mu nepodařilo podklady pro svá tvrzení o investicích obstarat, listiny nedohledal nebo byly nečitelné, obrátil se na znalkyni se žádostí o zpracování znaleckého posudku, který by určil výši zhodnocení nemovitosti – chaty, venkovních úprav a trvalých porostů. Znalecký posudek ze dne 28. 3. 2019 vypracovala znalkyně Ing. [jméno] [příjmení], přičemž z posudku je nesporné, že celkové zhodnocení nemovitého majetku činí 57 720 Kč. Na základě tohoto se žalobce domáhá, aby mu žalované uhradily za uvedené zhodnocení každá částku 19 240 Kč. Současně požadoval, aby žalované uhradily poměrnou část ceny, kterou žalobce vynaložil za znalecký posudek z března [rok] v celkové výši 3 100 Kč; požaduje tedy po žalovaných, a to po každé z nich, částku 1 033 Kč. Dále žalobce uváděl, že od počátku platí úhrady za nájem zahrádky a členské příspěvky, kdy roční nájemné činí 2 307 Kč a členský příspěvek 100 Kč. Na základě tohoto požaduje žalobce po žalovaných poměrnou část nájemného a členského příspěvku za tři roky zpětně, tedy po každé z žalovaných požaduje třetinu z částky 7 221 Kč, což činí 2 407 Kč, a to za období od 14. 4. 2016 do 14. 4. 2019. Konečně se žalobce domáhal vůči 2) žalované vrácení částky 12 000 Kč, kteroužto částku předal 2) žalované jako zálohu na odkup třetinového podílu zahrádky. 2. Žalované s podanou žalobou nesouhlasily. 1) žalovaná uváděla, že společné užívání zahrádky fungovalo na základě ústních dohod do doby, kdy žalobci znemožnila převést pozemky náležející matce účastníků na žalobcovu dceru. Poté, co účastníci zdědili každý 1/3 zahrady, se o zahradu střídavě staraly nejprve žalované spolu s maminkou účastníků, zatímco žalobce neměl o užívání zahrádky zájem, neboť v té době měl zahradu u svého bydliště. Dle ústní domluvy ten, kdo se o zahradu staral, hradil vše spojené s jejím chodem a údržbou a mohl požádat ostatní o příspěvek, k čemuž docházelo jen zřídka. Žalobce v té době na zahradě občas něco spravil, na zahradu však jezdil víceméně za účelem odpočinku. Poté, co zahradu začal užívat žalobce, fungovalo užívání tak jako v minulosti. Začátkem roku [rok] však bylo žalovaným zcela znemožněno zahradu užívat, a to vypnutím elektřiny, vypuštěním vody a uzamčením nářaďovny. Žalobce přes výzvu nedoručil žalovaným klíče od nářaďovny, načež po odvrtání zámku a jeho nahrazení novým zjistily žalované, že se v nářaďovně již nenachází žádné nářadí. 1) žalovaná tedy neshledává důvod, proč by měla platit za zahradu, kterou nemá čím zalévat, okopávat, sekat a jinak udržovat. Naposledy žalobci přispěla na nájem zahrady a spotřebu elektrické energie částkou 930 Kč dne 8. 4. 2016. Žalované souhlasí s prodejem zahrady, jak navrhl žalobce, ovšem nikoli za podmínek jím určených. Žalobce neumožnil žalovaným ani nahlédnout do znaleckého odhadu, tedy žalované neměly z čeho vycházet za účelem zaujetí rozumného stanoviska. Samy si nemohou nechat odhad zahrady vypracovat, neboť nemají přístup do všech prostor. 1) žalované není známo, z čeho vychází tvrzené zhodnocení zahrady ve výši 57 720 Kč, když nezaznamenala investice na zahradě v takové výši. Rozvody vody po zahradě dělal ještě otec účastníků, načež žalobce pouze natáhl kousek trubky do skleníku. Zavedení elektřiny na zahradu žalobce neplatil, dělal jen výkopové práce; rozvod elektřiny do chatky byl proveden z použitého materiálu, žalobce mohl maximálně investovat cca 5 m kabelu. Suchý záchod na zahradě byl funkční, bylo pouze žalobcovou aktivitou, že postavil nový v podstatě ve shodné kvalitě. Rovněž sázení stromků na zahradě bylo vždy jeho rozhodnutím, což platilo i v době, kdy zahradu užívaly žalované, neboť nikdy nikdo na stromky nikomu nepřispíval. Žalobce investoval do nízkého plotu (pletiva) na jedné straně zahrádky a do zahájení řízení nepožadoval žádný příspěvek ani nedoložil doklad. Dle 1) žalované jsou vzájemné nároky účastníků z dřívějšího užívání zahrady vyrovnané. 3. 2) žalovaná uvedla, že po nabytí zahrádky se po domluvě se sourozenci o zahrádku starala ona, platila veškeré poplatky s užíváním spojené, a to po dobu asi 12i let, aniž by jí žalobce jakkoli přispěl. Rovněž ona se dle možností starala o zhodnocení zahrádky. Hned v prvém roce dosazovala dvě jablůňky, dále postavila suchý záchod, několikrát nechala navézt fůru hnoje, platila zahradníka při ořezávání stromů. Nikdy nebyla uzavřena dohoda zmiňovaná žalobcem, že se totiž žalované budou spolupodílet na údržbě. Mezi účastníky byla ústní dohoda, že kdokoli se bude o zahrádku starat, nebude ostatním bránit ve využívání zahrádky, případně uvítá jakoukoli pomoc. Po uvedenou dobu využíval žalobce zahrádku jen k trávení svého volného času, případně když byl požádán, zajistil opravy, s nimiž si 2) žalovaná nedokázala poradit. Co se týče výkopových prací na rozvod elektřiny o délce asi 20 metrů, tak žalobce se sám nabídl, že se o toto postará, což bylo kompenzací za to, že neplatil podíl na elektrifikaci. V roce 2005 se po dohodě začala starat o zahrádku 1) žalovaná a ani jí žalobce nijak nepřispíval. Následně bylo dohodnuto, že se bude o zahrádku starat žalobce, a to od roku 2010. Při svém odchodu do důchodu chtěla 2) žalovaná zahrádku prodat, načež žalobce jí nabídl, že jí bude dávat 1 000 Kč měsíčně do splacení jejího podílu na zahrádce. Nechal vypracovat znalecký posudek, který odmítl 2) žalované byť jen ukázat. Odmítl také nabídku 2) žalované, která mu posudek chtěla zaplatit, s odůvodněním, že 1) žalovaná by měla posudek zadarmo. Žalobce využíval zahrádku sám od roku 2010, nikdy nevznesl požadavek na zaplacení čehokoli. Nikdy nemluvil o koupi nějakého čerpadla ani nepředložil fakturu, případně nepožadoval žádné peníze. Až v roce 2016 začal uplatňovat vůči oběma žalovaným nesmyslné nároky, kdy požadoval až statisícové částky. Navíc znemožnil žalovaným využívání zahrádky, a to tím, že odpojil elektrickou energii včetně čerpadla, odvezl nářadí od rýče, přes kopačky, dále hrábě. Závěrem 2) žalovaná uvedla, že je ochotna prodat žalobci svůj třetinový podíl za částku určenou znalcem při zohlednění již zaplacené částky 12 000 Kč. 4. Prostřednictvím svého právního zástupce 2) žalovaná dále doplnila své vyjádření tak, že asi v roce 2004 provedl žalobce v zahradní chatce elektrické rozvody, a to poté, co byla do zahrádkářské osady zavedena elektřina. V této souvislosti byl v osadě osazen elektrický sloup s rozvodnou skříní, ze které si vlastníci jednotlivých chatek zajišťovali připojení svých zahrádek. Tehdy spolu ještě účastníci dobře vycházeli a domluvili se tak, že žalované 1) a 2) uhradí náklady za zřízení elektrického sloupu a žalobce svépomocí zhotoví připojení chaty a vnitřní instalaci (zásuvky a světla). Za zhotovení elektroinstalace tedy dle dohody účastníků nenáleží žádná náhrada. Nadto elektroinstalace byla provedena neodborně a s pomocí již použitého materiálu, který si žalobce přinesl ze své chaty v [obec]. Žalobce tedy v souvislosti s provedením elektroinstalace nevynaložil žádné náklady, a pokud by mu i nárok na náhradu za zhodnocení věcí vznikl, začal by se dle názoru 2) žalované promlčovat okamžikem vynaložením nákladů, proto 2) žalovaná namítá promlčení tohoto nároku. Žalobce přinesl do chatky nějaké přímotopy, ovšem bez jejího vědomí a souhlasu, a to pro svou vlastní potřebu. Přímotop je movitou věcí, která nepředstavuje zhodnocení chatky, a žalobce si jím opatřené přímotopy může z chaty odnést. Venkovní suchý záchod zhotovila 2) žalovaná se svým bývalým manželem [jméno] [příjmení]. Žalobce tento záchod následně částečně rozšířil pro účely skladování a pokryl střechou; jednalo se o jeho iniciativu, kterou realizoval bez vědomí a souhlasu 2) žalované. V roce [rok] žalobce umístil na zahrádce již dříve použité zatravňovací tvárnice a dále z použitých kachliček zhotovil chodník u skleníku. I tyto úpravy provedl bez vědomí a souhlasu 2) žalované, přičemž těmito úpravami nedošlo ke zhodnocení společné věci, ale maximálně ke zhodnocení samotné zahrady, která je ve vlastnictví [územní celek]. Případný nárok z titulu zhodnocení nemovitosti