37 C 247/2020-48 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne 7. 9. 2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky celkem 30 823 Kč s příslušenstvím, neboť žalobce uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit žalobci tento úvěr spolu s úrokem v 24 měsíčních splátkách ve výši každá 2 841 Kč počínaje [měsíc] [rok]. Na úhradu úvěru žalovaná neuhradila ničeho, vedle dlužné jistiny pak žalobce požaduje úrok ve výši 13,62% jako úrok obvyklý dle ust. § 1802 občanského zákoníku. Z důvod řádného nesplácení úvěru žalobce v souladu se smlouvou závazky vzniklé z této smlouvy zesplatnil ke dni [datum], a následně pohledávku uplatnil v rozhodčím řízení, kde rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] vydal dne [datum rozhodnutí] rozhodčí nález č.j. [číslo jednací], kterým bylo žalované uloženo uhradit žalobci částku 86 053 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutou. Na základě rozhodčího nálezu byla vedena exekuce, která byla usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum] zastavena, což bylo potvrzeno usnesením Krajského soud v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Žalobce tak nemá řádný exekuční titul pro vymožení svého dluhu, proto se domáhá vymožení své pohledávky u soudu. Současně pak uplatňuje smluvní pokutu ve výši celkem 823 Kč 2. Žalovaná nárok žalobce neuznala s tím, že pokud byla pohledávka žalobce splatná od [datum], je nárok žalobce již promlčen. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpisem z účtu žalobce ze dne [datum], rozhodčím nález rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], obsahem spisu Okresního soudu v Opavě sp. zn. [spisová značka] (žádostí o pověření a nařízení exekuce ze dne [datum], exekučním návrhem ze dne [datum], pověřením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], návrhem na zastavení exekuce ze dne [datum], usnesením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací])), z těchto důkazů soud zjistil, že žalovaná měla dne [datum] akceptovat návrh žalobce na uzavření smlouvy o úvěru na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši celkem 30 000 Kč vyplacený na účet žalované dne [datum]. Dle smlouvy měla žalovaná úvěr spolu s úrokem splácet ve 24 měsíčních splátkách ve výši každá 2 841 Kč, neuhradila nicméně ani jednu splátku. Žalobce svou takto vzniklou pohledávku uplatnil návrhem ze dne [datum] v rozhodčím řízení, ve kterém vydal rozhodce Mgr. [jméno] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] rozhodčí nález č. č.j. [číslo jednací], kterým zavázal žalovanou uhradit žalobci částku 86 053 Kč s příslušenstvím; rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum] a vykonatelné bylo dne [datum]. Na základě vydaného rozhodčího nálezu podal žalobce dne [datum] exekuční návrh k vymožení povinnosti uložené žalované rozhodčím nálezem, vedením exekuce byl pověřením Okresního soudu v Opavě ze dne [datum] pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa]. V průběhu exekučního řízení podala žalovaná dne [datum] návrh na zastavení exekuce, neboť považovala rozhodčí smlouvu za neplatnou z důvodu neplatnosti samotné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy. Okresní soud v Opavě usnesením ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], exekuci na majetek žalované jako povinné zastavil, neboť shledal uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou pro rozpor s dobrými mravy a proto je tak neplatná rozhodčí smlouva a nebyla dána pravomoc rozhodce k projednání a rozhodnutí sporu mezi žalobcem a žalovanou. Z podnětu odvolání žalobce pak toto usnesení potvrdil Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který rovně vyhodnotil sjednanou úvěrovou smlouvu jako neplatnou a tím i neplatnou na ni navazující rozhodčí smlouvu, rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle ust. § 648 občanského zákoníku uplatní-li věřitel v promlčecí lhůtě právo u orgánu veřejné moci a pokračuje-li řádně v zahájeném řízení, promlčecí lhůta neběží. To platí i o právu již vykonatelném, pokud byl pro ně navržen výkon rozhodnutí nebo navrženo nařízení exekuce. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně v rozsahu toho, co žalovaná od žalobce skutečně čerpala, tedy co do částky 30 000 Kč, a to jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Samotnou smlouva o úvěru uzavřenou mezi účastníky pak soud považuje za neplatnou, a to s odkazem na takové zjištění již učiněné v předchozím exekučním řízení (sp. zn. [spisová značka]) a s odkazem na tam citované závěry okresního a krajského soudu, od kterých není důvod se odchýlit (viz. ust. § 13 občanského zákoníku). Za situace, kdy je úvěrová smlouva neplatná, nevzniká podle této smlouvy žalobci nárok na uplatněnou smluvní pokutu ani požadovaný úrok z úvěru, a to i v případně žalobcem požadované obvyklé výši, neboť při neplatnosti úvěrové smlouvy nevzniká žalované ani povinnost hradit smluvní úroky. V části požadované smluvní pokuty ve výši 823 Kč a úroku ve výši 13,62% z částky 30 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení proto soud žalobu zamítl. Důvodný je ale nárok žalobce na požadované příslušenství ve formě úroku z prodlení dle ust. § 1970 Kč, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalované. Soud neshledal důvodnou námitku žalované ohledně promlčení nároku žalobce, přičemž při jejím posouzení vychází soud z názoru publikovaného v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 ICdo 19/2015, podle kterého„ promlčecí doba přestává běžet zahájením rozhodčího řízení, i když rozhodčí smlouva je neplatná“. Jestliže v této věci byla shledána rozhodčí smlouva jako neplatní v návaznosti na neplatnost úvěrové smlouvy, nicméně žalobce již ode dne [datum] uplatnil svůj nárok v rozhodčím řízení a bez výrazné prodlevy i následně v exekučním řízení, které bylo pravomocně zastaveno až dne [datum], neběžela po tuto dobu promlčecí doba a promlčení nároku žalobce v době dle ust. 629 odst. 1 občanského zákoníku nemohlo objektivně nastat. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ale s přihlédnutím k ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť dle názoru soudu žalobce nesplnil dostatečně povinnost danou tímto ustanovením, tzn. zaslat žalované řádnou výzvu k plnění a náhradu nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci nepřiznal. Formálně sice žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu dne [datum], dle názoru soudu by ale předžalobní výzva měla být v časové a věcné souvislosti s následně zahájeným soudním řízením, což tato výzva není. Obsahově nelze pominout, že výzva obsahuje jinou výši pohledávky, než následně uplatnil žalobce u soudu a dále směřuje k následnému rozhodčímu řízení, nikoliv soudnímu. Podstatný je ale faktor času, kdy od učinění této výzvy a žaloby v této věci uplynulo více než 5 let, dle názoru soudu bylo na místě, aby za situace, kdy ve vztahu k žalované bylo zastavením exekuce z jejího pohledu v podstatě vymáhání dluhu ukončeno, učinil před zahájením tohoto řízení žalobce novou výzvu dle ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. s nárokem, tak, jak jej následně uplatnil žalobou, což se ale nestalo a při nesplnění této povinnosti učinit řádnou výzvu k plnění soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.