7 C 178/2021-38 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 830 Kč s úrokem z prodlení v rozsahu shora ve výroku uvedeným s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o finančních službách [číslo] [bankovní účet]. Dluh žalovaného obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 830 Kč, úrok z prodlení 333,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud má za prokázané žalobkyní tvrzené skutečnosti v žalobě, že mezi účastníky byla uzavřena rámcová smlouva o finančních službách. Dluh žalovaného obsahuje nepovolený debetní zůstatek 2 830 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 333,40 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum]. Žalovanému bylo oznámen jednak debetní zůstatek dne [datum], stejně tak i dne [datum] postoupení pohledávky na žalobkyni, předžalobní výzvy ze dne [datum]. 5. Shora uvedené skutečnosti soud zjistil z listinných důkazů, a to z rámcové smlouvy finančních službách ze dne [datum], přílohy k rámcové smlouvě, Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], výpisu z účtu [číslo] [bankovní účet] od [datum] do [datum], oznámení o debetním zůstatku ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], předžalobní výzvy ze dne [datum]. 6. Soud hodnocením uvedených důkazů uzavřel, že nárok žalobkyně je důvodný, jestliže žalovaný včas neuhradil nepovolený debet na účtu včetně souvisejících poplatků a sankcí. Žalovanému vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu ke dni [datum] ve výši 2 830 Kč Celkem tedy nepovolený debetní zůstatek na účtu žalovaného činil ke dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků celkem 2 830 Kč, tj. ke dni [datum] Poslední výzva před podáním žaloby a výpověď smlouvy o účtu a souvisejících dohod ze dne [datum] byla žalovanému zaslána doporučeně, předžalobní výzva pak [datum]. 7. Rozhodnutí soudu je odůvodněno § 2395 a násl. o. z., a to zák. č. 89/2012 Sb., když smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2398 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnut peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 2400 o. z. mají-li být peněžní prostředky použity podle smlouvy pouze na určitý účel a úvěrovaný je použije na jiný účel, může úvěrující od smlouvy odstoupit a požadovat, aby úvěrovaný bez zbytečného odkladu vrátil, co od něho získal, i s úroky. To platí i tehdy, je-li použití peněz k smluvenému účelu nemožné. 11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 2 089 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 189 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady včetně soudního poplatku 1 000 Kč a DPH činí 2 089 Kč. 15. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, byla žalobkyně vyzvána k doplacení soudního poplatku 600 Kč s ohledem na sazebník poplatků, který je součástí zák. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v účinném znění. Podle položky 2/1 sazebníku pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, přičemž podle položky 1 za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč se vybere soudní poplatek ve výši 1 000 Kč.