7 C 267/2020-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] a doplněnou podáním ze dne [datum] se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení 10 % ročně a úrokem 29,88 % ročně v rozsahu shora ve výroku I. a II. uvedeném s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou Úvěrové podmínky žalobkyně, na základě které byl žalovanému poskytnut v souladu s úvěrovou smlouvou úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, tj. 3,28 % z aktuální dlužné částky, přičemž na základě smlouvy byla v jednotlivých splátkách zahrnuta příslušná část úvěru, pravidelné poplatky a úroky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle úvěrové smlouvy a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání revolvingového úvěru. Dále žalobkyně tvrdila, že v průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný čerpal celkem částku [částka] a na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Jelikož tak žalovaný porušil svůj závazek, žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného v hlavě 7 § 1 úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce a proto úvěr zesplatnila ke dni [datum], přičemž žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a po zesplatnění neuhradil žádnou splátku, dluží celkem částku [částka], která sestává z neuhrazené jistiny ve výši [částka], dále z poplatků v částce [částka], nákladů na vymáhání [částka], pojištění [částka] a smluvní pokuty [částka]. Žalovanému byla před podáním žaloby žalobkyní dne [datum] vyzván k úhradě, na tuto výzvu však nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně předvolání k jednání soudu postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř., jestliže žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání nedostavil, a to z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku poplatků žalobkyně, výpisu úhrad, čerpání a splátek, předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], vzal soud za prokázány skutečnosti podrobně tvrzené žalobkyní v žalobě, na která proto soud pro stručnost odkazuje. 5. Na základě shora uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný a žalobkyně mezi sebou uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému revolvingový úvěr s rámcem [částka], který se žalovaný zavázal splácet způsobem shora definovaným. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu čerpal celkem částku [částka] a na poskytnutý úvěr žalovaný uhradil celkem částku [částka]. Jelikož tak žalovaný porušil svůj závazek, žalobkyně využila svého oprávnění sjednaného v hlavě 7 § 1 úvěrových podmínek, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce a proto úvěr zesplatnila ke dni [datum], přičemž žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne [datum]. Jelikož žalovaný na výzvu nereagoval a po zesplatnění neuhradil žádnou splátku, dluží celkem částku [částka], která sestává z z neuhrazené jistiny ve výši [částka], dále z poplatků v částce [částka], nákladů na vymáhání [částka], pojištění [částka] a smluvní pokuty [částka]. Požadovaný úrok 29,88 % ročně představuje obchodní úrok z jistiny ode dne sepsání žaloby do zaplacení. Žalobkyně tvrdila k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, že tento je zaměstnán ve [právnická osoba] v [obec] s průměrným měsíčním příjmem [částka] čistého, že byla ohledně něj provedena kontrola v registru [příjmení] a [příjmení], a proto dovodila, že žalovaný byl schopen splácet předmětný úvěr. [anonymizována dvě slova] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] byl žalovaný uznán vinným pro skutek, že dne [datum], v [obec], v místě svého trvalého bydliště, uzavřel se [právnická osoba], [IČO], smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které mu byl poskytnut úvěr v celkové výši [částka], přičemž při uzavírání smlouvy uvedl, že jeho měsíční příjem představuje částku ve výši [částka], což se nezakládalo na pravdě, úvěr následně, v rozporu se smluvně převzatým závazkem, řádně a včas nehradil, a vylákal do [datum] úvěr v celkové výši [částka], z čehož uhradil jen [částka] a byl odsouzen pro [anonymizováno] úvěrového podvodu dle § 211 odst. 1 trestního zákoníku. 6. V posuzované věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), část obsahu smlouvy určili odkazem na smluvní podmínky stranám známé (§ 1751 odst. 1 občanského zákoníku). Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 7. V daném případě však existuje důvod vedoucí k neplatnosti smlouvy uzavřené mezi účastníky, a tím je skutečnost, že žalovaný se dopustil úvěrového podvodu, za což byl pravomocně odsouzen, když soud je vázán rozhodnutím soudu o otázce viny a trestu v souladu s § 135 odst. 1 o. s. ř.. 8. Soud uzavřel, že smlouva uzavřená se žalovaným jako platná neobstojí, k této neplatnosti soud přihlédne z úřední povinnosti. Plnění poskytnutá na základě této smlouvy je tedy nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 cit. zák. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Nařízením vlády č. 351/2013 Sb. se stanovuje výše úroku z prodlení, která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. S ohledem na vše výše uvedené je pak také zřejmé, že další nároky žalobkyní uplatněné z neplatně uzavřené smlouvy jí být přiznány nemohly, a proto je soud ve výroku I zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla převážně úspěšná v tomto sporu. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku [částka]. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po [částka], tři režijní paušály po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za 3 úkony právní služby, celkem [částka] zvýšených o položku 21 % DPH o [částka] v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku [částka] a DPH činí celkem [částka], ale byly přiznány z 80,1 %, když žalobkyně byla úspěšná ve věci z 90,05 % a od úspěchu byl odečten její neúspěch 9,95 %, a proto byly náklady řízení přiznány co do částky [částka]. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.