11 C 125/2021-50 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 9. 9. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení částky 270 000 Kč s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byly tyto nemovitosti: pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], stavba občanského vybavení, stojící na pozemku parc. [číslo] dále pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek], jak je zapsáno na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni kupní cenu ve výši celkem 2 650 000 Kč, a to ve dvou částech, když první část kupní ceny ve výši 1 072 000 Kč byla splatná 15 pracovních dnů od uzavření předmětné kupní smlouvy, tzn. dne 25. 6. 2021. Dle čl. IV. odst. 3. předmětné smlouvy si žalobkyně a žalovaná sjednaly, že v případě, že žalovaná neuhradí kupní cenu nebo její část ve lhůtě uvedené v čl. III. odst. 2. smlouvy, zavazuje se zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 270 000 Kč, která bude splatná 5 dnů od marného uplynutí lhůty k zaplacení kupní ceny nebo její příslušné části. Žalovaná první část kupní ceny nezaplatila, takže jí dle výše uvedeného ustanovení kupní smlouvy vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 270 000 Kč, která byla splatná 1. 7. 2021, dále i zákonné úroky z prodlení z částky 270 000 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaná je v prodlení s úhradou první části kupní ceny ve výši 1 072 000 Kč, která byla splatná 25. 6. 2021, uplatňovala žalobkyně také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této částky od 26. 6. 2021 do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na možnost odstoupení od kupní smlouvy neuplatňuje nárok na zaplacení první části kupní ceny. Dále žalobkyně požadovala náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to v souladu s ustanovením § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 2. Podáním ze dne 21. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět v části, pokud se proti žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 072 000 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení. Částečné zpětvzetí odůvodnila žalobkyně tím, že dne 15. 10. 2021 od kupní smlouvy v souladu s ustanovením čl. IV. odst. 1. smlouvy odstoupila. 3. Usnesením č. j. 11 C 125/2021-13 ze dne 25. 1. 2022, které nabylo právní moci 17. 2. 2022, soud řízení v části, pokud se žalobkyně proti žalované domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 072 000 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, zastavil. 4. Dne 25. 1. 2022 pod č. j. 11 C 125/2021-14 vydal soud platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná v zákonné lhůtě odpor. Ve vyjádření ze dne 10. 3. 2022 žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani částečně. Je skutečností, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva, nicméně žalobkyně od počátku kontraktace byla srozuměna s tím, že kupní cena bude částečně hrazena z úvěru u úvěrující banky, k čemuž byla potřebná součinnost žalobkyně. Po podpisu smlouvy byla smlouva doložena bance, přičemž žalobkyně byla požádána o doložení podkladů nutných k vyřízení úvěru. Mezi účastníky byla vedena e-mailová komunikace, žalobkyně byla urgována, neposkytla potřebnou součinnost. Žalobkyně nereagovala na požadavek uzavření potřebného dodatku smlouvy k prodloužení termínu a z důvodu na straně žalobkyně tak nedošlo k dořešení financování. Žalovaná uvedla, že je naprosto nemorální a v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, aby žalobkyně požadovala zaplacení smluvní pokuty. S ohledem na okolnosti případu žalobkyni na smluvní pokutu nevznikl žádný nárok. 5. V podání ze dne 13. 4. 2022 v návaznosti na skutečnosti, které uvedla žalovaná ve svém vyjádření, žalobkyně zdůraznila, že první část kupní ceny měla žalovaná platit z vlastních zdrojů, jak vyplývá i z komunikace na platformě [anonymizována dvě slova] mezi jednateli stran (zpráva ze dne 2. 7. 2021, 19:59 hodin), k jejímu zaplacení nebylo potřeba součinnosti žalobkyně. Té bylo potřeba až k zaplacení druhé části kupní ceny. V čl. III. odst. 3. poslední větě kupní smlouvy bylo mezi stranami jednoznačně sjednáno, že žalobkyně je povinna uzavřít s bankou zástavní smlouvu k nemovitosti nabývané na základě kupní smlouvy nejdříve po zaplacení první části kupní ceny. Na to ostatně byla žalovaná žalobkyní opakovaně upozorňována (zpráva ze dne 25. 6. 2021, 9:55 hodin, zpráva ze dne 25. 6. 2021, 12:56 hodin, zpráva ze dne 29. 6. 2021, 21:06 hodin). Dne 2. 7. 2021 žalovaná dokonce potvrdila, že žalobkyně jí dodala veškeré potřebné podklady a je potřeba pouze vložit do katastru nemovitostí zástavní právo ve prospěch úvěrující banky. K tomu však mělo dojít až po zaplacení první části kupní ceny, což se nikdy nestalo. Dne 13. 7. 2021 žalovaná požádala žalobkyni o uzavření dodatku ke kupní smlouvě, jejímž předmětem mělo být prodloužení splatnosti první části kupní ceny do 15. 7. 2021, neboť„ aby (banka) pustili zbytek peněz, chtějí doložit potvrzení o zaplacení první části kupní ceny a musí to sedět se smlouvou“. K uzavření takového dodatku však žalobkyně byla ochotna přistoupit až po zaplacení první části kupní ceny. Žalovaná se zavázala nejpozději do 25. 6. 2021 zaplatit ze svých zdrojů bez návaznosti na jakékoliv jednání žalobkyně první část kupní ceny ve výši 1 072 000 Kč a tuto svou povinnost nesplnila. Přesně pro tento případ bylo mezi stranami sjednáno ustanovení čl. IV. odst. 3. kupní smlouvy, dle kterého v případě, že žalovaná neuhradí kupní cenu nebo její část ve lhůtě uvedené v čl. III. odst. 2 smlouvy, tj. v daném případě do 25. 6. 2021, zavazuje se zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 270 000 Kč, která bude splatná 5 dnů od marného uplynutí lhůty k zaplacení, tj. v daném případě dne 1. 7. 2021. 6. Jednání ve věci bylo nařízeno na pondělí 30. 5. 2022, předvolání k jednání bylo žalované doručeno 30. 4. 2022. V neděli dne 29. 5. 2022 v 17: 19:12 hodin byla doručena do e-mailové schránky soudu žádost o odročení, kterou podal advokát Mgr. [jméno] [příjmení] na základě plné moci, kterou mu za žalovanou udělil dne 27. 5. 2022 [jméno] [příjmení]. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě oddíl C, vložka [číslo], ze dne [datum], 7:50, tzn. těsně před konáním jednání ve věci, soud zjistil, že v obchodním rejstříku byl jako statutární orgán žalované stále zapsán [jméno] [příjmení] (zapsáno 20. 11. 2020), ve sbírce listin založených v obchodním rejstříku byl pouze stejnopis notářského zápisu NZ [číslo], [spisová značka], sepsaného dne 27. 10. 2020 notářem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., do notářského zápisu učinil [jméno] [příjmení] jako jediný zakladatel rozhodnutí o založení společnosti s ručením omezeným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], jejímž byl jediným společníkem a jednatelem (zakladatelská listina). Advokát Mgr. [jméno] [příjmení] ve své žádosti uvedl, že zastupování žalované převzal v pátek [datum] a není schopen se na jednání v takto krátkém časovém intervalu připravit. Zároveň předpokládal, že se věc podaří vyřešit mimosoudně, žádost o odročení proto dal na vědomí zástupci žalobkyně. Dne 29. 5. 2022 v 18: 24:16 hodin došlo soudu stanovisko zástupce žalobkyně s tím, že žalobkyně má za to, že podmínky pro odročení jednání nejsou splněny. Toto své stanovisko doplnil zástupce žalobkyně ještě podáním, které došlo soudu do e-mailové schránky dne 29. 5. 2022 23:3 9:46 hodin, zástupce žalobkyně ke svému nesouhlasnému stanovisku s odročením jednání předložil reakci žalované ze dne 15. 10. 2021 (č. l. 36) s tím, že z této reakce je zřejmé, že advokát protistrany Mgr. [jméno] [příjmení] je s předmětem řízení dostatečně seznámen. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a platné judikatury v nepřítomnosti účastníka řízení může soud věc projednat a rozhodnout tehdy, byl-li účastník, který se nedostavil, řádně předvolán a nepožádal-li včas z důležitého důvodu (tkvícího v jeho osobě) o odročení jednání. Překážka nebo jiná okolnost zabraňující účastníkovi v účasti na soudním jednání současně musí představovat důležitý důvod, příčina toho, proč se účastník nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání, soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. Jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, předvolání k jednání nařízenému na 30. 5. 2022 bylo do datové schránky