137 C 14/2019-93 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou dne 8. 4. 2019 se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 47 901,85 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % z této částky ode dne 14. 12. 2018 včetně náhrady nákladů řízení. Žalobce nárok zakládal na tom, že jako zhotovitel uzavřel dne [datum] se žalovaným jako objednatelem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla oprava podlah – anhydritové nivelační stěrky. Žalobce předmětné dílo provedl v částečném rozsahu dle jednotlivých položek rozpočtu ve formě cenové nabídky, která je přílohou smlouvy. Rozsah díla skutečně provedeného žalobcem je specifikován v listině„ [název] [obec] [obec] [anonymizováno 7 slov] [datum]“. Dle listiny provedl žalobce dílo v rozsahu 197 901, 85 Kč, žalovaný plnil žalobci částečně v rozsahu 150 000 Kč. Žalobci bylo dne [datum] doručeno odstoupení od předmětné smlouvy o dílo s odkazem na ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku, a to z důvodu požadavku žalobce o navýšení ceny díla o více než 10%. Toto odstoupení žalobce akceptoval. S odkazem na ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku tak zbývá k úhradě částka 47 901,85 Kč. Žalovaný byl vyzván přípisem ze dne [datum] došlým dne [datum] k úhradě této částky a byla mu k tomu stanovena lhůta 7 dnů. Splatný závazek žalovaný nesplnil. Žalobce odkázal na ustanovení § 369 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dle kterého mu náleží úroky z prodlení nejméně od data [datum] do zaplacení. 2. V replice ze dne [datum] žalobce dále uvedl k otázce rozpočtu, potažmo ceně díla, že tato byla ujednána na základě požadavku vytvoření vhodného povrchu pro finální bezbarvý epoxidový povrch s ohledem na jeho pevnost a jednotvárný vzhled. K rozšíření požadavků o vyrovnání podlah došlo při prvním pokusu o převzetí staveniště. O nacenění a provedení víceprací byl žalobce požádán žalovaným. Bylo proto nutné provést téměř celoplošné broušení, při kterém byly shledány vady v okrajích podlahy, jež bylo nutné opravit. Při opakovaných cestách k převzetí staveniště žalobce zjistil, že ze strany třetího subjektu dochází k nekvalitnímu broušení a zhoršení rovnosti podlahy, a to v mezidobí od uzavření smlouvy do převzetí staveniště. Právě z toho důvodu žalobce odmítal staveniště převzít a špatný stav namítal opakovaně. K žalovaným namítanému provedení prací nad rámec ujednaného rozpočtu žalobce uvedl, že požadavek na zaplacení za nadspotřebu anhydritové stěrky, proříznutí trhlin a sešití trhlin součástí rozpočtu byl. 3. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že z hlediska plnění není protokolární předání staveniště podstatné, žalobce řádně plnil dle smlouvy, žalovaný výkonu prací nebránil a dílo dosud provedené po odstoupení převzal. Žalobce má také právo na zaplacení materiálu dodaného na stavbu, když dodání materiálu ujednáno bylo a žalobce jej skutečně dodal. Do okamžiku odstoupení od smlouvy žalovaným žalobce provedl dílo v rozsahu uvedeném v soupisu provedených prací. Podle žalobce se tak nejedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení, ale o nárok plynoucí ze smlouvy. 4. Žalovaný ve vyjádření došlém dne [datum] uvedl, že se žalovaným uzavřeli [datum] předmětnou smlouvu o dílo, za které byla sjednána cena 302 093 Kč. Ta se sestávala z materiálu a práce dle cenové nabídky – rozpočtu, která byla přiložena ke smlouvě o dílo. Cena za provedení díla byla sjednána s výhradou úplnosti rozpočtu ve smyslu ustanovení § 2622 odst. 3 občanského zákoníku. Rozpočet byl sestaven samotným žalobcem poté, co si tento prohlédl staveniště a provedl měření podlah. Na základě měření žalobce určil potřebu nanesení vrstvy 5 mm nivelační stěrky na podlahu o ploše 700m2. Po uzavření smlouvy žalobce určil, že je potřeba zbrousit podlahu o 2 – 3 mm, což měla provést [právnická osoba] [anonymizováno], která podlahy původně realizovala. Dne [datum] mělo dojít k předání staveniště za účasti pana [příjmení] [příjmení] za žalovaného a pana [příjmení] a pana [příjmení] za žalobce. Z důvodu špatné nivelety a okrajů podlahy však zástupci žalobce odmítli převzít staveniště, přestože před uzavřením smlouvy nic nenamítali. Od té doby docházelo k průtahům s převzetím staveniště, ke kterému konečně ani nedošlo. Dne [datum] byl žalovanému doručen návrh dohody o změně předmětné smlouvy o dílo, kterým žalobce požadoval navýšení ceny na částku 580 775 Kč. Důvodem byla dle žalovaného potřeba zvýšení vrstvy stěrky na 10 - 12 mm pro údajnou špatnou niveletu podlah. Navýšení ceny bylo pro žalovaného nepřijatelné, proto přípisem ze dne [datum] od smlouvy odstoupil. 5. Žalovaný vyloučil, že by byl zavázán z titulu bezdůvodného obohacení. Vyloučil, že žalobce provedl na díle bez vědomí žalovaného práce v ceně, která by odpovídala zhruba 65 % celkové ujednané ceny za dílo, připustil však, že žalobce na staveništi prováděl některé přípravné úkony, k zahájení prací mu však nebyl udělen pokyn. Podle čl. III odst. 3 smlouvy o dílo má přitom žalobce provádět dílo dle dohody se žalovaným a žalovaný určí, která část díla bude provedena jako první. Když žalobce žalovaného informoval o potřebě nanést silnější vrstvu stěrky, byl tento stále v přípravné fázi provádění díla, provedené práce by tak nebyly žalovaným schváleny. Jedná se o náklady neprokázané a náklady vynaložené před převzetím staveniště bez souhlasu žalovaného. Soupis provedených prací podle žalovaného není objektivním důkazem. Žalovaný uvedl, že neuznává nárok žalobce na zaplacení částky 45 915 Kč, která se sestává z dílčích částek ve výši 8 528 Kč za„ příplatek za nadspotřebu anhydritové stěrky“, 8 379 Kč za realizaci položky„ proříznutí trhlin“, 29 008 Kč za realizaci položky„ sešití trhlin“. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], dle kterého podle žalovaného nelze náhradu za tyto položky požadovat ani z titulu bezdůvodného obohacení a to pro neodsouhlasení navýšení ceny za provedení díla. 6. Pokud podle žalovaného byly některé práce žalobcem provedeny, tyto neuznává, neboť realizace proběhla bez jeho vědomí a před předáním staveniště. Žalovaný je pak dále přesvědčen, že nebylo prokázáno jakékoliv provedení prací, a proto po žalobci požaduje částku ve výši 150 000 Kč představující uhrazenou zálohu z titulu bezdůvodného obohacení, k jejíž úhradě žalobce již několikrát vyzýval, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, a dále náhradu nákladů řízení. 7. V závěrečném návrhu žalovaný odmítl provedení jakýchkoliv prací do skončení smlouvy. K tomu, že žalobce na staveniště navezl materiál, žalovaný uvedl, že o tom nebyl nikdy informován a nepřevzal jej. Žalobce věděl, že jím případně prováděné práce jsou mimo rozsah díla a tedy by plnil nikoliv na základě právního důvodu, který odpadl, ale bez právního důvodu. Žalovaný také namítl, že svědek [příjmení] je subdodavatelem žalobce, který měl sám provádět práce na díle, dle jeho výpovědi nedostal za provedené práce od žalobce dosud zaplaceno a není proto zcela objektivní. 8. Soud provedl důkaz smlouvou o dílo ze dne [datum], aktualizovanou cenovou nabídkou ze dne [datum], odstoupením od ceny o dílo ze dne [datum], potvrzením o provedení platby ze dne [datum], rozpisem nákladů při odstoupení od smlouvy ke dni [datum], ze který zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] smlouva o dílo, jejímž předmětem byl závazek žalobce jako zhotovitele provést pro žalovaného jako objednatele dílo -„ [název] [anonymizováno 5 slov]“ v [obec] [obec], stavba„ [název] [anonymizováno]“. Cena díla byla sjednána v částce 302 093 Kč, s tím, že žalovaný se zavázal uhradit a uhradil zálohu ve výši 150 000 Kč dne [datum]. Dne [datum] žalobce cenu díla vyčíslil navýšenou na částku 580 755 Kč, v důsledku čehož žalovaný od smlouvy o dílo dle ust. § 2622 odst. 3 odstoupil, což žalobce akceptoval. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum], ze kterého zjistil, že svědek je otcem jednatelky žalovaného, u žalované pracoval jako revizor zakázek a na stavbě, na které mělo být prováděno předmětné dílo, měl žalovaný být pouze dodavatelem materiálu. K žádosti hlavního investora žalovaný zajistil právě žalobce k provedení předmětného díla. Po uzavření smlouvy o dílo dne [datum] se svědek sešel na staveništi s panem [příjmení] a panem [příjmení]. Nedošlo k převzetí staveniště. Svědek nebyl schopen sdělit, zda pan [příjmení] prováděl na staveništi nějaké práce nebo něco dodal. K dotazu uvedl, že při první schůzce pan [příjmení] podlahy měřil laserovým přístrojem. Dále soud provedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] při jednání dne [datum], který vypověděl, že pro žalobce pracuje jako subdodavatel. Pro žalovaného tak svědek realizoval zakázku v rámci stavby [název] [anonymizována čtyři slova], která se však nedokončila. V době, kdy mělo dojít k předání staveniště, svědek prováděl zaměření podlah, ty nebyly rovné a tedy způsobilé k provedení díla, a proto staveniště nepřevzali. Ke schůzce, kde byly zjištěny tyto skutečnosti, došlo za účasti pana [příjmení]. Podle svědka se žalovaný snažil nerovnosti podlahy odstraň