38 C 231/2021-47 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 20. 8. 2021, doplněnou a částečně vzatou zpět podáním ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 690 Kč s příslušenstvím v žalobě přesně specifikovaným, a to jako jí postoupené pohledávky: A. Jednak ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalované peněžité prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 2 560 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 164 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 2 832,93 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 1 813,07 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 1 914 Kč. B. Jednak ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 1 246,34 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 797,66 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Právní předchůdce žalobkyně měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 6 156 Kč. Pohledávky vyplývající z uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], v níž jí byla stanovena lhůta k zaplacení do [datum], dlužná částka však přesto uhrazena nebyla. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně jednak doplnila žalobu, jednak vzala žalobu částečně zpět na příslušenství, a to na: a) - kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ke dni [datum] v částce 287,93 Kč - zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy k prvnímu dni prodlení, ve kterém prodlení žalované trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 353,42 Kč od [datum] do zaplacení, b) - kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ke dni [datum] v částce 135,58 Kč - zákonném úroku z prodlení ve výši repo sazby, stanovené Českou národní bankou a platné vždy k prvnímu dni prodlení, ve kterém prodlení žalované trvá, zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 166,54 Kč od [datum] do zaplacení. Soud proto podle ustanovení § 96 odst. 2 a 4 o.s.ř. a řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby částečně zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. 3. Žalovaná, ač byla usnesením vyzvána, aby se k žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 4. K jednání, nařízenému na den [datum], se žalovaná bez omluvy nedostavila, ač žaloba a doplnění žaloby spolu s usnesením s výzvou, aby se k žalobě písemně vyjádřila, jí bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum] a předvolání k jednání jí bylo doručeno náhradně s účinky doručení, které nastaly již ke dni [datum], tedy více než 10 dnů před zahájením jednání. Soud tedy věc projednal za účasti substituční zástupkyně žalobkyně v nepřítomnosti žalované. 5. Soud provedl dokazování listinami, předloženými žalobkyní, a to: - smlouvou o půjčce, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou [číslo] dne [datum], - smlouvou o půjčce, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovanou [číslo] dne [datum], - předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku, - smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy [číslo], - oznámením o postoupení pohledávek, zaslaným žalované včetně dokladu o odeslání. Z uvedených listin soud vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě ohledně uzavření smluv o půjčce, poskytnutí tvrzených půjček žalované v hotovosti, postoupení pohledávek z poskytnutých půjček žalobkyni, jakož i o plnění žalované. 6. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne [datum] a [datum], tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012. Nárok žalobkyně se proto řídí hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce. 7. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedených smluv o půjčce za situace, kdy a) v případě smlouvy ze dne [datum] je za poskytnutí půjčky ve výši 5 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 3 200 Kč, tedy ve výši 64 % poskytnuté jistiny, a) v případě smlouvy ze dne [datum] je za poskytnutí půjčky ve výši 4 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 2 560 Kč, tedy ve výši 64 % poskytnuté jistiny. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V daném případě smlouvy o půjčce neobsahují ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Z textu samotných smluv o půjčce nelze dospět k závěru, jak dovozuje ža