38 C 74/2022-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 11. 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 635 Kč s příslušenstvím, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou dne [datum], [anonymizováno 6 slov] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [částka] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 2 995 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 12. 2005. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo na žalovanou pohledávku ještě částečně hrazeno, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 16. 5. 2006. Ke dni 26. 3. 2007 činila dlužná jistina částku 2 898,69 Kč a souhrnný dlužný poplatek částku 1 736,31 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 3 360 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou procesní legitimaci. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobkyní písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, dlužná částka však přesto uhrazena nebyla. 2. Žalovaná, ač byla usnesením vyzvána, aby se k žalobě písemně vyjádřila, tak ve stanovené lhůtě neučinila. 3. Soud pak rozhodl bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen. Z listin, předložených žalobkyní, a to: - smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], - smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy [číslo], - oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslaného žalované včetně dokladu o odeslání, - předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] včetně podacího lístku, vzal soud za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě ohledně uzavření smlouvy o půjčce, poskytnutí tvrzené půjčky ve výši 5 000 Kč žalované v hotovosti a postoupení pohledávky z poskytnuté půjčky žalobkyni. 4. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouva o půjčce byla uzavřena dne 19. 3. 2005, tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012, řídí se nárok žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně podle ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce. 5. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. 6. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 7. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedené smlouvy o půjčce ze dne [datum] za situace, kdy za poskytnutí půjčky ve výši 5 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 2 995 Kč, tedy ve výši 59,90 % poskytnuté jistiny. V daném případě smlouva o půjčce neobsahuje ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Za popsané situace, kdy„ souhrnný poplatek“ (coby odměna za poskytnutí půjčky fakticky představující úrok) činí 59,9 %, tedy takřka 60 % z poskytnuté jistiny půjčky, nutno dojít k závěru o neplatnosti smlouvy o půjčce, jednak pro neurčitost ujednání o„ souhrnném poplatku“, zejména však pro to, že ujednání o poplatku ve výši dosahující takřka 60 % z poskytnuté jistiny půjčky je již ujednáním příčícím se dobrým mravům. 9. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný mimo jiné plněním z neplatného právního úkonu. Podle ust. § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. 10. Žalovaná získala na základě neplatné smlouvy o půjčce ze dne [datum] od předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, přitom plnila (dle tvrzení samotné žalobkyně) předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 3 360 Kč. Žalovaná je tak z titulu bezdůvodného obohacení povinna vrátit žalobkyni (jako nástupkyni po původním věřiteli, která pohledávku postoupením nabyla) částku ve výši 1 640 Kč. Žalovaná přitom byla vyzvána předžalobní výzvou žalobkyně k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum] ve lhůtě do [datum]; je tak od [datum] v prodlení s úhradou dlužné částky bezdůvodného obohacení. Žalobkyni tak náleží vedle bezdůvodného obohacení ve výši 1 640 Kč, získaného žalovanou z titulu neplatné smlouvy o půjčce, též zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. Proto soud v odstavci I. výroku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 640 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 1 640 Kč od [datum] do zaplacení. Ve zbývající části žalovaného nároku pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (odstavec II. výroku). 11. Výrok ohledně nákladů řízení se opírá o ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovaná měla v řízení převážný úspěch, měla by proto právo na náhradu části jí vzniklých nákladů. Podle obsahu spisu však žalované v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádná účastnice nemá právo na náhradu nákladů řízení.