38 C 76/2022-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 30. 11. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: a) částky 9 840 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 486,99 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 9 840 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 3 840 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 246 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 6 000 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 3 840 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. b) částky 10 275 Kč s příslušenstvím, a to s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 956,16 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné vždy pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení žalovaného trvá zvýšené o sedm procentních bodů, z částky 10 275 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to jako jí postoupené pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným dne [datum], na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 5 391 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit v hotovosti ve 39 týdenních (sedmidenních) splátkách po 369 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobkyně měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 6 425,89 Kč a dlužný souhrnný poplatek částku 3 849,11 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku ničeho. Právní předchůdce žalobce měl současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky. Žalovaný od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku 4 116 Kč. Pohledávky vyplývající z uvedených smluv o půjčce, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění, ani přesto však dlužné částky nebyly uhrazeny. 2. Žalovaný, ač byl usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 3. Soud pak ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen; vycházel přitom z obsahu spisu a z listin předložených žalobkyní. 4. Z listin předložených žalobkyní, a to: -) smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce, -) smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], -) smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně přílohy [číslo] -) oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslaného žalovanému včetně dokladu o odeslání, -) předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum], přičemž z uvedených listin vzal za prokázaný skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě ohledně uzavření smluv o půjčce, poskytnutí tvrzených půjček ve výši 6 000 Kč žalovanému v hotovosti dne [datum] a ve výši 9 000 Kč v hotovosti dne [datum] (zde žalobkyně zřejmým omylem tvrdila uzavření smlouvy o půjčce [číslo] dne [datum], ač z listiny vyplývá, že byla uzavřena dne [datum]), postoupení pohledávek z poskytnutých půjček žalobkyni, jakož i o plnění žalovaného na půjčku [číslo] (uhradil celkem 4 116 Kč) a na půjčku ze dne [datum] (na tuto půjčku žalovaný neuhradil ničeho). 5. Podle ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy, tedy zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále též jen„ obč. zák.“). Jelikož smlouvy o půjčce byly uzavřeny dne 5. 12. 2005 a dne 14. 12. 2006, tedy před účinností občanského zákoníku č. 89/2012, řídí se nároky žalobkyně hmotně právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013, konkrétně podle ust. § 657 a 658 obč. zák. o smlouvě o půjčce. 6. Soud dospěl k závěru o neplatnosti uvedených smluv o půjčce za situace, kdy: a) za poskytnutí půjčky ze dne [datum] ve výši 9 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 5 391 Kč, tedy ve výši 59,9 % poskytnuté jistiny, b) za poskytnutí půjčky ze dne [datum] ve výši 6 000 Kč je nárokován„ souhrnný poplatek“ ve výši 3 840 Kč, tedy ve výši 64 % poskytnuté jistiny. 7. Ustanovení ust. § 658 odst. 1 obč. zák. stanoví, že při půjčce lze dohodnout úroky. Občanský zákoník umožňuje, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by takové ujednání bylo absolutně neplatné (§ 37), tj. výše úroku by měla být jasně stanovena. Výše úroků není právním řádem stanovena; byla-li by sjednaná výše úroku nemravně vysoká, a tuto okolnost je třeba hodnotit vzhledem ke všem okolnostem, bylo by možné takové ujednání charakterizovat jako absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. 8. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle ust. § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V daném případě smlouvy o půjčce neobsahují ujednání o úroku, nýbrž toliko o„ souhrnném poplatku“, což je pojem neurčitý, když jeho obsah blíže není znám. Za popsané situace, kdy„ souhrnný poplatek“ coby odměna za poskytnutí půjčky ze dne [datum] fakticky představující úrok činí 59,9 %, tedy téměř 60 % z poskytnuté jistiny půjčky a„ souhrnný poplatek“ coby odměna za poskytnutí půjčky ze dne [datum] fakticky představující úrok činí 64 % z poskytnuté jistiny půjčky, nutno dojít k závěru o neplatnosti smluv o půjčce, jednak pro neurčitost ujednání o„ souhrnném poplatku“, zejména však pro to, že ujednání o poplatku ve výši 59,9 %, resp. 64 % z poskytnuté jistiny půjček je již ujednáním příčícím se dobrým mravům. 9. Vzhledem k uvedenému soud posoudil vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení jako bezdůvodné obohacení dle ust. § 451 a násl. obč. zák. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný mimo jiné p