7 C 120/2021-34 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2020 do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně nárok na zaplacení vznikl za poskytnuté [anonymizováno] služby žalobkyní žalovanému dne [datum], které mu byly vyúčtovány podle dohody o uznání dluhu dne [datum] na částku 1 756 Kč, neboť v době, kdy byla tato služba žalobkyní žalovanému poskytnuta, tato nespadala pod platné zdravotní pojištění v České republice, jelikož se jedná o laboratorní vyšetření pro samoplátce a tato služba není hrazena ze zdravotního pojištění. Protože žalovaný dluh nezaplatil v době splatnosti a později nereagoval na upomínku k zaplacení této částky ze dne [datum], domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Listinami označenými v žalobě k důkazu (dohoda o uznání dluhu, informace o poskytnutém úkonu, upomínka ze dne [datum]) provedl soud dokazování a dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] odběr a laboratorní vyšetření PCR na covid-19 pro samoplátce, v dohodě uznání dluhu [datum] žalovaný uznal zaplacení částky 1 756 Kč za poskytnutou službu se lhůtou k zaplacení je patrně do tří dnů. Na výzvu k zaplacení formou upomínky ze dne [datum], žalovaný nereagoval, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dluhu ve výši 1 756 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 1. 9. 2020, kdy se se zaplacením předmětného dluhu dostal žalovaný do prodlení. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1, § 2636 odst. 2 a § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 6. Ve věci je přítomen tzv. cizí prvek spočívající v tom, že žalovaný je dle tvrzení žalobkyně státním občanem Ukrajiny, který však nemá vliv na pravomoc soudů České republiky ani na použité hmotné právo. Na základě čl. 48 odst. 2 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikovanou pod [číslo] Sb. m. s., smlouva o péči o zdraví (provedení odběru a laboratorního vyšetření PCR na COVID-19) bylo uzavřena v České republice, v sídle žalobkyně. Místní příslušnost soudu je pak dána čl. 48 odst. 5 Smlouvy, neboť žalovaný uvedl jako své bydliště dle § 80 občanského zákoníku na adrese [adresa žalovaného a žalobkyně]. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) z tarifní hodnoty ve výši 1 756 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z částky 600 Kč ve výši 126 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.