10 C 11/2023-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 283,67 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v období od [datum] do [datum], resp. od [datum] do [datum] resp. od [datum] do [datum] (na základě doplňujícího opravného dokladu) od [datum] do [datum] dodal žalované do odběrního místa [obec], [ulice a číslo], a tato v tomto místě odebrala celkem 159,11 kWh plynu resp. 0 kWh plynu resp. 169,68 kWh plynu resp. 1,55 8MWh elektřiny, a to na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu resp. elektřiny uzavřených mezi žalobcem jako obchodníkem a žalovanou jako zákazníkem dne [datum], podle kterých byl zákazník zařazen do produktové řady pro domácnost plyn Extra+ a v rámci produktu elektřina Optimal do distribuční sazby D02d s hodnotou jističe 25A. Kupní cenu v celkové výši 262,42 Kč (po odečtení uhrazených záloh 300 Kč) resp. 751,20 Kč (po přičtení smluvní pokuty 100 Kč za neuhrazení faktury [číslo]) resp. 251,60 Kč resp. 4 818,45 Kč (po odečtení uhrazených záloh 2 800 Kč a po přičtení smluvní pokuty 2 x 100 Kč za neuhrazení předchozí faktury a záloh) vyúčtovanou fakturami [číslo] resp. [číslo] resp. [číslo] (opravná faktura, která doplňuje fakturu [číslo]) resp. [číslo] splatnými v souladu s obchodními podmínkami dne [datum] resp. [datum] resp. [datum] resp. [datum], zákazník do podání žaloby neuhradil ani přes upomínky obchodníka. Obchodník dále požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 200 Kč, kterou účastníci v předmětné smlouvě o sdružených službách dodávky plynu„ ujednali pro případ, kdy zákazník opakovaně (tzn. dva a vícekrát) poruší kteroukoliv platební povinnost vplývající ze Smlouvy“. Tato smluvní pokuta, která dle obchodníka zahrnuje případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka smluveného množství plynu, byla sjednána pro kategorii Domácnost ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky do konce doby trvání smlouvy. Smlouva o dodávce plynu byla sjednána na dobu určitou od [datum] na 24 měsíců. Obchodník (žalobce) dne [datum] ukončil dodávku plynu, a to z důvodu neuhrazení záloh za duben až červenec [rok] a za neuhrazení faktury [číslo]. Na možnost ukončení smlouvy byl zákazník upozorněn upomínkou ze dne [datum] zaslanou doporučeně. Následně obchodník odstoupil od smlouvy přípisem ze dne [datum]. Obchodník vyúčtoval zákazníkovi v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 3 200 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], to za každý měsíc v období září [rok] až leden [rok]. Obdobně obchodník požadoval zaplacení smluvní pokuty ve výši 8 800 Kč, kterou účastníci stejným způsobem ujednali ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny vztahující se ke stejnému odběrnému místu. Tato byla sjednána na dobu určitou od [datum] na 30 měsíců. Obchodník dne [datum] ukončil dodávku elektřiny, a to z důvodu neuhrazení záloh za březen až červen [rok]. Na možnost ukončení smlouvy byl zákazník upozorněn upomínkou ze dne [datum] zaslanou doporučeně. Následně obchodník odstoupil od smlouvy přípisem ze dne [datum]. Obchodník vyúčtoval žalované v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 8 800 Kč, a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol] vystaveným dne [datum], splatným dne [datum], to za každý měsíc v období srpen [rok] až červen [rok]. Dále žalobce požadoval smluvní pokutu 100 Kč za neuhrazení faktury [číslo] [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud provedl důkaz smlouvami o sdružených službách dodávky plynu z [datum] a elektřiny z téhož dne, fakturami [variabilní symbol], [variabilní symbol], [variabilní symbol], [variabilní symbol]. Na základě provedených důkazů vzal shora uvedená skutková tvrzení žalobce za prokázaná a zahrnul je do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. Další dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl. <i>4. Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) je kupní smlouvou speciálně upravenou v § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) zavazuje výrobce elektrické energie (zemního plynu) nebo obchodník s elektrickou energií (zemním plynem) dodávat zákazníkovi elektrickou energii (zemní plyn) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektrické energie (zemního plynu) a zákazník se zavazuje zaplatit za tyto služby cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>Podle ust. § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 odst. 3 obč. zák. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.</i> <i>Podle ust. § 6 obč. zák.</i> <i>(1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.</i> <i>(2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.</i> <i>Podle ust. § 8 obč. zák. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.</i> <i>Podle ust. § 547 obč. zák., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>Podle ust. § 555 odst. 1 obč. zák. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.</i> <i>Podle ust. § 556 odst. 1 obč. zák., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.</i> <i>Podle § 553 odst. 1 obč. zák. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.</i> <i>Podle § 554 obč. zák. se ke zdánlivému právnímu jednání nepřihlíží.</i> <i>Podle ust. § 580 odst. 1 obč. zák., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>Podle ust. § 1798 obč. zák.</i> <i>(1) Ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit.</i> <i>(2) Použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.</i> <i>Podle ust. § 1800 odst. 1 obč. zák., obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.</i> <i>Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.</i> <i>Podle prvé věty ust. § 2051 občanského zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta.</i> 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citované ustanovení občanského zákoníku a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. V řízení bylo prokázáno, že obchodník ve více případech dodal a zákazník v dohodnutém odběrním místě odebral shora uvedené množství dané komodity, byl tak povinen zaplatit odpovídající kupní cenu, což učinil pouze částečně úhradou záloh. Nedoplatky ze všech faktur byly soudem shledány důvodnými. Pokud se jedná o výši kupní ceny té které komodity, tak z předmětné smlouvy vyplývá, že obchodník tuto výši může upravovat v návaznosti na příslušná cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Spolu s touto přiznanou částí pohledávky byly přiznány také zákonné úroky z prodlení, a to v souladu s vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni začátku prodlení. Sám zákazník k žalobě na svou obranu neuvedl žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení obchodníka, a vzhledem k tomu, že nelze prokazovat negativní skutečnosti, přešlo důkazní břemeno na zákazníka, který