38 C 211/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 12. 9. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 591 Kč s příslušenstvím, a to zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 591 Kč od 21. 1. 2022 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaný s ní uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč (skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a souhrnného poplatku 12 270 Kč), podle které měl splácet týdně 455 Kč tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmi dnů od podpisu smlouvy a každá další splátka vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Zaplacená částka 7 679 Kč se započetla na půjčenou jistinu v poměru 56,497% a v poměru 43,503% na souhrnný poplatek – odst. 4. čl. Splácení úvěru Smluvních podmínek smlouvy. Žalovaná částka 19 591 Kč se skládá z nesplacené půjčené jistiny (z každé splátky na jistinu započteno v poměru 56,497%) a z nesplacené části souhrnného poplatku (z každé splátky na souhrnný poplatek započteno v poměru 43,503% - souhrn úroku, poplatku za zpracování a doručení úvěru a poplatku za hotovostního inkasa splátek - týdenní výběr splátek v místě bydliště klienta) – odst. 4. čl. Splácení úvěru smluvních podmínek smlouvy. Poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek, je tvořen zejména odměnou obchodního zástupce za hotovostní výběr týdenních splátek v místě bydliště žalovaného, dále z nákladů na jízdy s tím spojené, dále na administrativní zpracování úvěru, zavedení do systému účtování, dále tisk a zhotovení dokumentů potřebných smlouvy, atd., nejedná se o sjednaný úrok, jedná se o poplatek za zpracování a doručení úvěru a hotovostní inkaso splátek. V případě prodlení s plněním nebo v případě neplnění vůbec, se dle smluvních podmínek smlouvy o úvěru (konkrétně čl. "Následky porušení povinnosti Klienta") stává zbylý dluh včetně příslušenství splatný v termínu splatnosti nejbližší další týdenní splátky. Podle platební historie ovšem žalovaný splácel nepravidelně, takže žalobkyně dosud uhrazenou částku žalovaným ve výši 7 679 Kč vydělila týdenní splátkou 455 Kč a vypočetla tak, kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, pokud by splácel tuto částku v předepsaných týdenních splátkách. Splatnost pohledávky žalobkyně by podle tohoto klíče nastala již ke dni [datum]. Žalobkyně ovšem v žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení pouze od doby předepsané splatnosti smlouvy, tedy žalobkyně nechala uplynout celou lhůtu k zaplacení úvěru a jako datum splatnosti určuje [datum] a datum prodlení ke dni [datum]. K okolnostem posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr žalobkyně uvedla, že čerpala informace od žalovaného k jeho osobním a majetkovým poměrům, využila k tomu databáze, a to kontrolou v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra, kontrolou rodného čísla dálkovým systémem společnosti [právnická osoba], kontrolou náhledem do záznamů insolvenčního rejstříku, kontrolou zaměstnání žalovaného telefonicky, kontrolou platební historie žalovaného u žalobkyně, vyhodnocením aktuální finanční situace dle vyplněných podkladů klienta (čestné prohlášení klienta o výši závazků) a dle lokality klienta na základě odborných vědomostí z“ terénu“ od obchodního zástupce žijícího v dané oblasti, kontrolou předložených dokumentů zaškrtnutých externím zprostředkovatelem v kartě klienta. 2. Opatrovník žalovaného v obsáhlém vyjádření k žalobě uvedl mimo jiné, že na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo [územní celek] ustanoveno opatrovníkem žalovaného, namítl, že předžalobní výzva nebyla řádně doručena, předžalobní výzva žalobkyně ze dne [datum] měla být doručena nikoliv žalovanému, ale opatrovníku žalovaného, tomu přitom nebyla předžalobní výzva doručena. Opatrovník žalovaného tak namítl, že žalobkyně nedodržela ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř. a tudíž nemá právo na eventuální náhrada nákladů řízení proti žalovanému. Opatrovník žalovaného dále namítal, že žalobkyně nijak důkazy nedoložila, že by splnila svou povinnost vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, sice uvádí v žalobě, že posoudila úvěruschopnost žalovaného, ale není důkazy nijak doloženo, že toto skutečně provedla ještě před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum]; tvrzení žalobkyně tak považuje za nepravdivé a účelové, vedené snahou vyhnout se neplatnosti smlouvy, kdy tuto neplatnost smlouvy pro neověření úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru má soud zkoumat z úřední povinnosti, jak vyplývá z aktuální judikatury (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance). Žalobkyně tvrdí, že udělala telefonickou kontrolu v zaměstnání, toto je zcela zjevně nepravdivé tvrzení, protože žalovaný v době sepisování smlouvy o úvěru ani nikdy potom nebyl zaměstnán, byl již v důchodu, což vyplývá i z údajů tzv. evidenční karty klienta doložené žalobkyní, z níž vyplývá, že žalovaný nebyl nikde zaměstnán, což bylo žalobkyni dobře známo, nemohla tak provést telefonickou kontrolu zaměstnání. Ve skutečnosti úvěruschopnost u žalovaného nebyla nijak zkoumána, kromě vyplnění údajů, které sdělil žalobkyni žalovaný. Ve skutečnosti žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalobkyní úvěruschopný – kdyby si totiž žalobkyně zjistila relevantní údaj z veřejné Centrální evidence exekucí, zjistila by, že žalovaný byl v té době [datum] v exekuci, kdy byla na něj vedena exekuce soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] č. j. [spisová značka] (která byla ukončena [datum]). Opatrovník žalovaného tedy namítl neplatnost smlouvy o úvěru z důvodu nedodržení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy jednak nebyla posouzena úvěruschopnost žalovaného a rovněž u žalovaného byly před uzavřením smlouvy o úvěru důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný tak z důvodu neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je povinen zaplatit žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení ve výši dosud nesplacené části ze zapůjčené částky 15 000 Kč (tedy reálně zapůjčené částky žalovanému), a to po odečtení plateb ve výši 7 679 Kč, které žalovaný zaplatil žalobkyni, tj. je povinen zaplatit pouze částku 7 321 Kč. Žalovaný tedy z důvodu bezdůvodného obohacení nemá povinnost platit žalobkyni žádné požadované poplatky a úroky za poskytnutí úvěru. Opatrovník žalovaného dále navrhl, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 321 Kč ve splátkách, kdy opatrovník žalovaného je schopen z finančních prostředků platit ve splátkách po 400 Kč měsíčně, neboť žalovaný má další exekuce. 3. K nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, svou neúčast u jednání omluvila podáním ze dne [datum] a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalobkyně za účasti opatrovníka žalovaného. 4. Soud provedl dokazování listinami, a to: - smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], včetně smluvních podmínek k této smlouvě na její druhé straně, které nabyly účinnosti [datum] (smluvní podmínky na rubu smlouvy nejsou podepsány žalovaným), - formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru s podpisem žalovaného ze dne [datum], - evidenční kartou klienta – žalovaného ze dne [datum], - informací o smlouvě žalovaného [číslo], - předžalobní výzvou žalobkyně žalovanému ze dne [datum], včetně souboru žalobkyní odeslaných doporučených zásilek, - e-mailovým sdělení [exekutorský úřad] ze dne [datum], přičemž dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně v postavení podnikatele (jako úvěrující) uzavřela dne [datum] s žalovaným v postavení spotřebitele smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] smluvní podmínky k této smlouvě, které nabyly účinnosti [datum], nejsou opatřeny podpisem žalovaného. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v hotovosti částku 15 000 Kč coby úvěr, poskytnutý mu žalobkyní. Podle smlouvy, na základě které žalobkyně coby úvěrující poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč, se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni celkem 27 270 Kč (tj. vedle jistiny 15 000 Kč též úrok ve výši 2 970 Kč, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši 4 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč), tuto celkovou částku 27 270 Kč se zavázal splácet v dohodnutých 60 týdenních splátkách po 454,50 Kč. Výše zápůjční úrokové sazby činila dle smlouvy 70,89 % ročně. Žalovaný na poskytnutý úvěr podle smlouvy uhradil částku ve výši 7 679 Kč, jak to konečně tvrdí sama žalobkyně. Z evidenční karty klienta – žalovaného ze dne [datum] plyne, že žalovaný vykazoval nájemní bydlení (nájemník), nájemní smlouva s údaji o výši nájemného a úhrad za služby spojené s nájmem však k důkazu předložena nebyla, žalovaný uvedl, že je vdovec a je jedinou osobou v domácnosti, uvedl, že měl úvěr u žalobkyně, tvrdil příjem ze starobního důchodu ve výši 10 229 Kč (doklad k tomuto tvrzení žalobkyně ne