9 C 152/2023-36 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na kontokorentním úvěru, který poskytla žalovanému právní předchůdkyně žalobkyně spol. [právnická osoba] [příjmení] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také jen původní věřitel“) a to na základě mezi nimi existujícího smluvního vztahu založeného smlouvou o poskytnutí kontokorentního úvěru č. KTK [bankovní účet] ze dne [datum], v rámci které vedl původní věřitel pro žalovaného účet č. [bankovní účet]. Kontokorentní úvěr byl žalovanému poskytnut do výše 23 000 Kč a byl úročen úrokovou sazbou 18, % p. a. z vyčerpané a nesplacené jistiny. Ačkoliv se žalovaný zavázal původnímu věřiteli nepřekročit poskytnutou kontokorentní částku úvěru a vyčerpanou část řádně a včas splácet, tuto povinnost nedodržel, neboť kontokorentní úvěr ve sjednané výši překročil a v dohodnuté době původnímu věřiteli nesplatil. Na účtu mu proto vznikl nepovolený debet ve výši 28 628,08 Kč a jelikož žalovaný přes výzvu dlužnou částku neuhradil, původní veřitel rozhodl o zesplatnění úvěru k datu [datum] a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Po zesplatnění celého úvěru žalovaný splátkami uhradil celkem částku 5 291,67 Kč, a to dne [datum] ve výši 291,67 Kč, dne [datum] ve výši 1 000 Kč, dne [datum] ve výši 1 000 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 500 Kč, dne [datum] ve výši 1 000 Kč a dne [datum] ve výši 1 000 Kč. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ke dni zesplatnění ve výši 23 336,41 Kč. Dále žalobkyně požaduje příslušenství z dlužné jistiny – úrok z úvěru z postupně se snižující jistiny ve výši 10% ročně ode dne následujícího po zesplatnění (od [datum]) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z postupně se snižující dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalobkyně nabyla od původního věřitele tuto pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl písemně o změně v osobě věřitele uvědomen dopisem z [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu žalobkyně k zaplacení předmětného dluhu, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z předložených listin vzal soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu. Bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem (právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným existoval smluvní bankovní vztah založený smlouvou o finančních službách. V rámci tohoto vztahu poskytl původní věřitel žalovanému kontokorentní prostředky ve výši 23 000 Kč, které se žalovaný zavázal pravidelně dohodnutým způsobem splácet. Žalovaný porušil podmínky poskytnutého kontokorentního úvěru, neboť vyčerpané prostředky řádně a včas nesplatil. Na kontokorentním úvěru ke dni zesplatnění [datum] dlužil celkem částku 28 628,08 Kč. Uvedený dluh byl původní věřitelkou postoupen žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Po tomto datu uhradil žalovaný na svůj dluh 7 splátkami výše rozepsanými celkem částku 5 291,67 Kč. Mimo uvedené splátky však již na dluh nepoukázal ničeho a na předžalobní výzvu žalobkyně nereagoval. Z uvedeného důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalobkyně prokázala, že dluh v této výši jí nebyl žalovaným uhrazen. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1, § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále také jen„ o. z.“). Nárok na zákonný úrok z prodlení a úrok z úvěru byl soudem posouzen podle § 1968 a § 1970 o. z., podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích a podle § 122 odst. 4 a § 168 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebním úvěru. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 386 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 934 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 336,41 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 7. Aplikace § 14b advokátního tarifu je odůvodněna množstvím obdobných tzv.„ formulářových“ žalob téže žalobkyně vůči jiným žalovaným podaných u zdejšího soudu. Žalobkyně je obchodní korporací působící na trhu úplatného nabývání kmenů resp. souborů nesplacených pohledávek od původních věřitelů, jejichž úhrady se pak vůči dlužníkům u soudů napříč republikou domáhá. Návrhy na zahájení řízení se pak liší pouze v označení dlužníka, výše úvěru, výše dlužné částky a splatnosti dluhu a v ostatním lze považovat návrh za návrh formulářový, zhotovený ustáleným vzorem pomoci PC techniky (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 8. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.