13 C 168/2023-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou spojenou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 35 862,84 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále také jen„ smlouva“), na základě které předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále také jen„ předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalované platební kartu s možností čerpání finančních prostředků až do výše 50 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet bankovním převodem formou pravidelných měsíčních splátek spolu s platbou pojistného ve výši 5,99 % z výše měsíční splátky úvěru, kdy první splátka byla splatná dne [datum], doporučená měsíční splátka úvěru byla stanovena ve výši 2 000 Kč, minimální pak 5 % z čerpaného úvěru, minimálně 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 22,68 % ročně. Celková žalovanou vyčerpaná částka činila 89 355,26 Kč. Předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, a to v interních i externích databázích třetích subjektů a v registru SOLUS. Žalovaná porušila svou povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky úvěru, předchůdkyně žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a úvěr prohlásila za splatný ke dni [datum]. Ode dne následujícího po zesplatnění úvěru je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Celkově žalovaná uhradila částku 87 276 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum], byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo předchůdkyní žalobkyně žalované oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka 38 858,25 Kč a skládala se z jistiny ve výši 33 386,84 Kč, ze smluvního úroku ve výši 3 692,41 Kč (úrok ve výši 22,68 % ročně z částky 33 386,84 Kč od [datum] do [datum]), z poplatků za sjednané pojištění ve výši 799 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 380 Kč (0,1 % denně z částky 33 386,84 Kč od [datum] do [datum]), z poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 600 Kč dle čl. V., VI, VII odst. 8 žádosti o revolvingový úvěr. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a nákladů mimosoudního vymáhání spojených s uplatněním pohledávky ve výši 697 Kč (3 osobní návštěvy žalované po 217 Kč). 2. K výzvě soudu žalobkyně zopakovala, že příjmy a výdaje žalované předchůdkyně žalobkyně prověřovala v databázích třetích stran a v registru SOLUS a dále vycházela z údajů uvedených žalovanou v žádosti o poskytnutí revolvingového úvěru s tím, že žalovaná nebyla a není vedena v insolvenčním rejstříku. Dokumenty k ověření úvěruschopnosti žalované nebyly předchůdkyní žalobkyně dohledány. Dále vzala žalobu zpět v částce 1 236,42 Kč představující kapitalizované smluvní úroky z prodlení, a to s ohledem na § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], včetně přehledu splátek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] z přípisu předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] adresovaného žalované soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr ve výši 50 000 Kč a to formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce, a žalovaná se zavázala úvěr hradit v minimální výši 5 % z dlužné částky, nejméně 500 Kč, k 17. dni v měsíci, úroky byly splatné měsíčně ke dni splatnosti měsíční splátky. Počet splátek žalované závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad. Úroková sazba byla sjednaná ve výši 22,68 % ročně. Smluvní pokuta za opožděné platby byla sjednána ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku činila 600 Kč. Žalovaná uvedla, že je ubytována [anonymizováno] od roku 2017, pracuje jako [anonymizována čtyři slova] v [právnická osoba] od 12/2016, její čistý měsíční příjem činil 30 000 Kč, celkové náklady domácnosti 6 000 Kč a měla finanční závazky ve výši 2 500 Kč. Měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 50 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění soubor master dle čl. 4 rámcové pojistné smlouvy č. [anonymizováno] [číslo]. Žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že obdržela a seznámila se s produktovými podmínkami pro revolvingové úvěry, sazebníkem pro úvěr a dalšími dokumenty, na které je ve smlouvě odkazováno. 5. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně požadovala úhradu za úkony, a to zaslání obyčejného dopisu dne [datum] a cestu pověřeného pracovníka na adresu žalované dne [datum], [datum], [datum] a [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně potvrzení [právnická osoba] o provedení transakce a přílohy [číslo] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou. 7. Z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky k uvedenému datu. Odstoupení od smlouvy bylo žalované zasláno doporučeným dopisem. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky. 9. Z oznámení žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni a žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 38 981,74 Kč do [datum]. 10. Z oznámení o předání věci advokátní kanceláři ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně podacího archu, soud zjistil, že žalované byla právním zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní výzva s výzvou k úhradě dlužné částky. 11. Soud neprovedl důkaz listinami, a to výpisem ze dne [datum] a přehledem splácení úvěru žalované, a to pro jejich nesrozumitelnost a nepřehlednost. 12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 50 000 Kč formou revolvingového úvěru, kdy žalované byly fakticky vyplaceny finanční prostředky v celkové výši 89 355,26 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnuté finanční prostředky zaplatit úrok ve výši 22,68 % ročně a poskytnutý úvěr splácet ve splátkách, a to ve výši 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně ve výši 500 Kč měsíčně, splatné k 17. dni v měsíci. Celkově žalovaná uhradila 87 276 Kč. Jelikož žalovaná včas nehradila měsíční splátky, odstoupila předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne [datum] od smlouvy o revolvingovém úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do [datum]. Pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Při uzavírání smlouvy vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených žalovanou v žádosti o revolvingovém úvěru, listiny prokazující uvedené informace žalobkyně nepředložila, skutečné příjmy a výdaje žalované tak nebyly doloženy. 13. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) může vzít žalobce za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 14. Jelikož žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] vzala žalobu částečně zpět, soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 15. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 16. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). 17. Podle § 588 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 18. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie, kdy závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 26. 2. 201