6 C 12/2024-32 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovanou zaplatit částku 10 839,43 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaná dluží na základě smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále také jen „smlouva o úvěru“). Úvěrovou smlouvu žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“), přičemž pohledávka ze smlouvy o úvěru byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč s tím, že žalovaná byla oprávněna úvěr čerpat opakovaně. Žalovaná se zavázala úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně s tím, že výše měsíční splátky činila 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 1 000 Kč měsíčně počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaná se zavázala hradit rovněž poplatky dle ceníku, včetně ceny za využití účtu ve výši 50 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 22. 9. 2021. Za celou dobu trvání úvěru žalovaná čerpala částku v celkové výši 36 900 Kč a uhradila 40 355,37 Kč s tím, že žalobou požadovaná jistina úvěru 8 291,43 Kč odpovídá celkově vyčerpanému úvěru ve výši 36 900 Kč poníženém o úhrady jistiny v celkové výši 28 608,57 Kč. Žalobkyně dále požadovala, aby ji soud přiznal úrok z úvěru ve výši 690,10 Kč, kdy tato částka odpovídá úroku počítaného z aktuálně dlužné jistiny úvěru (ponížené o úhrady) za období ode dne následujícího po prvním čerpání úvěru (16. 7. 2019) do dne zesplatnění (22. 9. 2021), ve výši 16,90 % ročně ode dne následujícího po dni převedení pohledávky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků (23. 9. 2021) do data postoupení (1. 12. 2021) v zákonné výši. Dále žalobkyně požadovala přiznat dlužné poplatky v celkové výši 2 548 Kč, kdy tato částka se sestává z neuhrazených poplatků za pojištění vyčerpané částky revolvingového úvěru (výše sazby činí 1% z celkové vyčerpané nesplacené částky na konci účetního období) a neuhrazeného poplatku za zaslání výpisu ve výši 30 Kč. Dále žalobkyně požadovala přiznat kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 170,48 Kč, kdy tato částka se sestává z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni zesplatnění ve výši 35,41 Kč a ze zákonného úroku z jistiny 8 291,43 Kč od 23. 9. 2021 do data postoupní (1. 12 2021), tj. 135,07 Kč. Žalovaná dlužnou částku plynoucí z této smlouvy neuhradila ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že rozhodnutí nechává na úvaze soudu.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , včetně ceníku , právnická osoba, ., záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, oznámení o úrokových sazbách s účinností od 26. 7. 2021, ceníku pro soukromou klientelu s účinností od 13. 5. 2021, ceníku pro soukromou klientelu s účinností od 13. 4. 2019, všeobecných obchodních podmínek účinných ke dni 13. 1. 2018, všeobecných obchodních podmínek účinných ke dni 31.10. 2018 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr do celkové výše úvěrového limitu 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu.. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % ze sjednané výše úvěrového limitu, tj. 1 000 Kč vždy k 18. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Sjednaná výše úrokové sazby činila 16,90 % ročně. Žalovaná se zavázala rovněž hradit veškeré ceny dle ceníku, zejména cenu za využití účtu „peníze na klik“.5. Z výpisu z úvěrového účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaná za celou dobu trvání úvěru čerpala celkem částku 36 900 Kč a uhradila celkem 40 355,37 Kč. Uvedené plyne rovněž z listiny označené jako podklady pre súdné konanie.6. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 21. 8. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu.7. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celého dluhu ze dne 22. 9. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že od 22. 9. 2021 je celý dluh plynoucí z úvěrové smlouvy splatný z důvodu nehrazení pohledávek.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2021 včetně přílohy č. 1 k této smlouvě, potvrzení o úhradě ceny a dohody o úplatě ze dne 30. 11. 2021 bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z předmětné úvěrové smlouvy na žalobkyni s účinností ke dni 1. 12. 2021, kdy došlo k úhradě kupní ceny.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni. Z poštovního podacího lístku má soud za zjištěno, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalované dne 16. 12. 2021.10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 20. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky s tím, že ji upozornila na podání žaloby v případě nevyhovění výzvě. Z podacího lístku bylo zjištěno, že výzva byla odeslána žalované dne 21. 4. 2022.11. K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalované úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, , ve které žalovaná uvedla, že je svobodná, žije v nájmu a je zaměstnaná u zaměstnavatele , právnická osoba, s výší měsíčního příjmu 15 669 Kč. Ohledně výdajů uvedla, že na nájemném hradí částku 4 500 Kč, nesplácí žádné úvěry, ostatní výdaje (výživné, srážky ze mzdy, léky) činí 0 Kč. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance bylo zjištěno, že výše průměrného čistého příjmu žalované za posledních 6 měsíců činila 11 415 Kč, základní měsíční mzda činila 13 350 Kč, ze mzdy jsou prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí ve výši 1 572 Kč. Pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu neurčitou. Z listiny označené jako posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že dle informací z CCB neměla žalovaná v době sjednávání úvěrové smlouvy žádné existující kontrakty.12. Soud zamítl návrh na provedení dokazování účastnickým výslechem žalované, který navrhla žalobkyně k potvrzení pravdivosti údajů uvedených v žádosti o úvěr, z důvodu nadbytečnosti. I v případě, že by žalovaná potvrdila pravdivost údajů uvedených v žádosti, tak by uvedené nemělo vliv na splnění povinnosti předchůdkyně žalobkyně řádně zjišťovat výdaje žalované.13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalované peněžní prostředky celkem ve výši 36 900 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky splácet v pravidelných splátkách, což nečinila. Celkem uhradila za celou dobu trvání úvěru 40 355,37 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Při uzavírání smluv vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v žádosti o úvěr, potvrzení zaměstnavatele žalované o příjmu a z informací z centrálního registru dlužníků.14. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.15. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči ní vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných smluv o úvěru.16. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie