6 C 135/2023-41 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 231,97 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o bankovních službách, která byla následně modifikována smlouvou ze dne , datum, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, oznámení o úrokových sazbách a sazebník poplatků. Na základě smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, byla žalovanému poskytnuta možnost přečerpat prostředky na běžném účtu do výše povoleného debetu, tj. 60 000 Kč. Žalovaný přečerpal prostředky na běžném účtu do nepovolené debetu, který řádně neuhradil, žalobkyně proto dne , datum, odstoupila od smlouvy, běžný účet žalovaného ke dni , datum, zrušila a zůstatek ve výši 63 231,97 Kč převedla na zvláštní účet pohledávek. Žalobkyni vznikl od převodu pohledávky na zvláštní účet nárok na zákonný úrok z prodlení a v souladu s všeobecnými obchodními podmínkami rovněž nárok na smluvní úrok, který žalobkyně požaduje pouze ve výši 15 % p.a. Žalobou je požadována dlužná jistina výši 63 231,97 Kč, kdy vzhledem k povaze kontokorentního úvěru, u kterého dochází průběžně k čerpání a splácení úvěru, je nutné celou tuto částku považovat za jistinu úvěru. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho, z nařízeného jednání se omluvil a požádal soud, aby rozhodl o věci v jeho nepřítomnosti. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z jednání rovněž omluvila.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti:4. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala na základě této smlouvy vést pro žalovaného běžný účet tzv. , Anonymizováno, č. , hodnota5. Ze smlouvy o povoleném debetu ze dne , datum, včetně výňatku z oznámení o úrokových sazbách bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na uvedeném běžném účtu č. , hodnota, možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku až do výše 60 000 Kč, který je žalovaný oprávněn čerpat po dobu 180 dní s možností předčasného splacení a opakovaného čerpání za stejných podmínek. Úroková sazba pro povolený nezajištěný debet činila 19,99 % p.a. a pro nepovolený debet 25 % p.a.6. Ze smlouvy o bankovních službách ze dne , datum, včetně všeobecných obchodních podmínek a oznámení o , právnická osoba, ., o úrokových sazbách ze dne , datum, bylo zjištěno, že na základě této smlouvy se zavázala žalobkyně vést pro žalovaného běžný účet se stejným číslem, sjednáno bylo však vedení tzv. účtu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kde byly sjednány i další služby, např. vedení spořícího účtu, pojištění k debetní kartě apod.7. Z odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalovanému, že z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu odstupuje od smlouvy, na základě které je veden účet č. , hodnota8. Z oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně sdělila žalovanému skutečnost, že účet č. , hodnota, byl ke dni , datum, zrušen a dluh ve výši -63 231,97 Kč bude proto převeden na zvláštní účet č. , č. účtu, .9. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, s tím, že jinak se obrátí na soud.10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný se dostal do nepovoleného záporného zůstatku s tím, že celá dlužná částka ve výši 63 231,97 Kč byla dne , datum, převedena na účet č. , č. účtu, .11. Z historického výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že od , datum, , kdy došlo k převedení finančních prostředků na tento účet, nebyla žalovaným uhrazena žádná platba.12. K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz žádost o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, jeho pravidelný příjem činí částku 30 000 Kč (forma prohlášení), nemá žádnou vyživovací povinnost, náklady spojené s bydlením činí 500 Kč, ostatní výdaje 500 Kč, nemá žádné dluhy mimo , Anonymizováno, . Žalobkyně dále předložila k důkazům návrh na rozhodnutí o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný nemá žádné negativní záznamy u žalobkyně ani u dceřiných společností, v insolvenčním rejstříku, BRKI/NRKI, v registru SOLUS. Žalovaný měl před poskytnutím úvěru u žalobkyně sjednanou rovněž tzv. perfektní půjčku s úvěrovým limitem 162 000 Kč s výší nesplacené jistiny 56 264,16 Kč. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že před sjednáním předmětné smlouvy byla ověřena totožnost žalovaného. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že ohledně majetku žalovaného nebylo ke dni , datum, vedeno insolvenční řízení. Žalobkyně dále předložila k důkazům otisk registrů - printscreen obrazovky ze dne , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že žalovaný měl k tomuto dni jednu kreditní kartu se zbývající částkou ke splacení 15 538 Kč, žalovaný nebyl s žádnou splátkou po splatnosti, jedna jeho žádost o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, ve výši 150 000 Kč byla odmítnuta. Z lustrace žalovaného v interní databázi žalobkyně pak bylo zjištěno, že žalovaný nebyl v databázi vyhledán, nejsou tak o něm vedeny žádné negativní záznamy.13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému možnost na běžném účtu průběžně čerpat peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 60 000 Kč, žalovaný překročil tento povolený limit, dostal se nepovoleného debetního zůstatku, žalobkyně proto celou částku ve výši 63 231,97 Kč převedla na zvláštní účet. Žalovaný dlužnou částku ani částečně neuhradil. Při uzavírání smlouvy o úvěru vycházela žalobkyně z informací, které jí sdělil žalovaný, dále z údajů získaných z vlastní databáze žalobkyně, z informací z insolvenčního rejstříku a databáze bankovních a nebankovních registrů klientských informací.14. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.15. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných smluv o úvěru.16. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od 29. 5. 2022, která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.18. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání předmětné smlouvy konkrétně posuzova