6 C 239/2023-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč s příslušenstvím, kterou žalovaný dluží na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, (dále také jen „smlouva o úvěru“). Úvěrovou smlouvu žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, (dále také jen „předchůdkyně žalobkyně“), přičemž pohledávka ze smlouvy o úvěru byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností k tomuto dni, kdy postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně uvedla, že po posouzení úvěruschopnosti předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit jistinu úvěru spolu s úhradami za služby, úrokem za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč. Jistinu a úhrady za služby se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje , datum, , kdy poslední splátka byla stanovena na , datum, . Ode dne následujícího byl žalovaný v prodlení se všemi neuhrazenými splátkami a poskytovatelka úvěru mohla od tohoto data požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Za celou dobu trvání smlouvy uhradil žalovaný pouze částku v celkové výši 1 000 Kč, ode dne postoupení pohledávky neuhradil ničeho. Poslední splátku pak uhradil dne , datum, . Žalovaná částka ve výši 26 000 Kč se sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč a z dlužných úhrad za služby ve výši 11 000 Kč, dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný úrok ve výši 1 613,16 Kč (úrok 21,39% ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do postoupení , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 131,25 Kč (úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, do postoupení , datum, ), úrok ve výši 21,39 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od , datum, do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku plynoucí z této smlouvy neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu zpět v části, ve které se domáhala kapitalizovaného úroku za dobu od , datum, do , datum, ve výši 239,62 Kč a úroku ve výši 6,39 % ročně z částky 15 000 Kč od , datum, . Soud podle § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil tyto skutečnosti.5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru spolu s úrokem ve výši 3 000 Kč, administrativním poplatkem ve výši 3 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, celková částka k zaplacení činila částku 27 000 Kč, kterou měl žalovaný uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč.6. Z přehledu uhrazených plateb a zůstatku k datu , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil v souvislosti s předmětným úvěrem ve dnech , datum, a , datum, vždy 500 Kč.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy k této smlouvě a potvrzení o úhradě ceny bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku z předmětné smlouvy na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávku ze smlouvy o úvěru postoupila žalobkyni. Z poštovního podacího lístku má soud za zjištěno, že oznámení o postoupení bylo odesláno žalovanému dne , datum, .9. Z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do , datum, , s tím, že jinak bude pohledávku vymáhat soudní cestou. Výzva byla žalovanému zaslána dne , datum, .10. K posouzení řádného zkoumání schopnosti žalovaného úvěr splácet navrhla žalobkyně jako důkaz kartu zákazníka ze dne , datum, vztahující se ke smlouvě o úvěru, ze které bylo zjištěno, že žalovaný před sjednáním smlouvy o úvěru uvedl, že je v pracovním poměru od května 2020 na dobu neurčitou u zaměstnavatele , jméno FO, - , Anonymizováno, s poznámkou, že zaměstnání bylo ověřeno telefonicky. Dále žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že žije v nájmu s partnerkou, nemá nezaopatřené děti. Nemá jiný úvěr ani zápůjčku u , Anonymizováno, ani jinde, jeho čistý příjem činí 22 651 Kč, což je jeho jediný příjem, s bydlením má výdaje ve výši 6 750 Kč s poznámkou „ ½, dělená domácnost“, jeho ostatní výdaje činí částku 10 000 Kč, použitelný příjem tak činí částku ve výši 5 901 Kč. Dále je v kartě zákazníka uvedeno, že byly předloženy dokumenty k ověření finanční situace žadatele, a to výplatní pásky, pracovní smlouva a faktury za elektřinu, vodu, plyn. Dále žalobkyně předložila k důkazům dohodu o pracovní činnosti ze dne , datum, , ze které bylo zjištěno, že žalovaný vykonával pracovní činnost na základě této dohody u zaměstnavatele - , tituly před jménem, , jméno FO, , IČ , IČO, . Z výplatních pásek žalovaného bylo zjištěno, že v červnu, červenci a srpnu 2021 měl žalovaný příjem od uvedeného zaměstnavatele vždy ve výši 22 651 Kč. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, bylo zjištěno, že na straně nájemce uzavřela tuto smlouvu , jméno FO, s tím, že ji byl přenechán k užívání byt v 2. NP o velikosti , Anonymizováno, +kk a celkové výměře 126 m2, v 2. nadzemním podlaží bytového domu v , adresa, . Vedle nájemce měly byt užívat také další osoby, a to včetně , Jméno zainteresované osoby 0/0, . K důkazů byly dále předloženy příjmové pokladní doklady z , datum, , , datum, a , datum, , ze kterých bylo zjištěno, že v uvedených měsících uhradila , jméno FO, Korzárová pronajímateli dle nájemní smlouvy na nájemném vždy částku ve výši 13 500 Kč.11. Důkaz rozsudkem Krajského soudu v , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud z důvodu ekonomie řízení neprovedl, neboť se jedná o rozhodnutí v odlišné věci a soud není právním posouzením jiného obecného soudu v odlišné věci vázán.12. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že předchůdkyně žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky splácet ve splátkách, kdy měl celkem splatit 27 000 Kč, uhradil však pouze 1 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupeny žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužných částek před podáním žaloby výzvou ze dne , datum, , kde byla stanovena lhůta k zaplacení do , datum, . Výzva byla odeslána žalovanému dne , datum, . Při uzavírání smluv vycházela předchůdkyně žalobkyně z informací uvedených v kartě zákazníka, dohodě o pracovní činnosti, výplatních páskách, nájemní smlouvě a příjmových pokladních dokladech.13. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná.14. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a předchůdkyně žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětných smluv o úvěru.15. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.16. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy