7 C 223/2023-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené účastníky dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 5 000 Kč dne [datum], částku 3 000 Kč dne [datum] částku 12 000 Kč dne [datum], celkem tedy 20 000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit částku 5 600 Kč za poskytnutí zápůjčky, celkem 25 600 Kč se splatností [datum]. Ke dni podání žaloby žalovaný zaplatil žalobkyni 7 644 Kč, když touto částkou byla ponížena smluvní pokuta, která byla sjednána na 0,10 % denně z dlužné částky 20 000 Kč za období od [datum] do [datum] a která však může dosahovat maximálně polovinu jistiny dluhu, tedy 10 000 Kč. Na smluvní pokutě zbývá doplatit 2 356 Kč a na poplatcích spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč v souladu se smlouvou. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. včetně předvolání k jednání soudu dne [datum]. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaný zůstal nekontaktní, a to podle obsahu spisu a žalobkyní předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum]. Žalobkyně tvrdila, že na základě uvedené smlouvy poskytla žalovanému částku 5 000 Kč dne [datum], částku 3 000 Kč dne [datum] částku 12 000 Kč dne [datum], celkem tedy 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit částku 5 600 Kč za poskytnutí zápůjčky, celkem 25 600 Kč se splatností [datum]. Ke dni podání žaloby žalovaný zaplatil žalobkyni 7 644 Kč. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 500 Kč za pět upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] po 500 Kč v souladu se smlouvou. Mezi účastníky byla sjednána smluvní pokuta na 0,10 % denně z dlužné částky 20 000 Kč a požadována za období od [datum] do [datum] Smluvní pokuta však může dosahovat maximálně polovinu jistiny dluhu, tedy 10 000 Kč, proto po odečtení plateb žalovaného 7 644 Kč tato činí 2 356 Kč. Na předžalobní výzvu ze dne [datum] žalovaný nereagoval (prokázáno ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], z výpisu z účtu – dokladů o převedení finančních prostředků na účet žalovaného - potvrzení o provedení platby ve výši 5 000 Kč ze dne [datum], ve výši 3 000 Kč ze dne [datum], ve výši 12 000 Kč ze dne [datum], z upomínek [číslo] až [číslo] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne). 5. Žalobkyně vyzývala žalovaného opakovaně k zaplacení splatného dluhu dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], ale bezvýsledně, proto uplatnila v souladu se smlouvou o zápůjčce náklady spojené s uplatněním pohledávky, vyčíslila je na 2 500 Kč, zároveň uplatnila smluvní pokutu, resp. její zbývající část 2 356 Kč sjednanou podle obchodních podmínek ve výši 0,1 % denně z dlužné částky maximálně do poloviny výše poskytnuté zápůjčky, viz výše. 6. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., přičemž na závazkový vztah mezi účastníky řízení dopadají i ustanovení o spotřebitelském úvěru, která ve veřejném zájmu určují poskytovatelům spotřebitelského úvěru plnit konkrétní povinnosti stanovené na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním. Žalobkyně byla jako věřitel povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného byla žalobkyně povinna vycházet z dostatečných informací získaných i od žalovaného, a v nezbytném případě i z nahlédnutí do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, přičemž měla spotřebitelský úvěr poskytnout jen tehdy, pokud by bylo po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí zřejmé, že žalovaný bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Z tvrzení žalobkyně bylo lze dovodit, že při smlouvě uzavírané elektronicky distančně tuto povinnost splnila. Totiž před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, žalovaný je dle § 84 odst. 2 zák. o spotřebitelském úvěru povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace, resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy dostála svým povinnostem plynoucím z § 86 cit. zák. a řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a následně mu zápůjčku poskytla. 7. Při hodnocení shora uvedených důkazů soud uzavřel, že žalobkyně jako zapůjčitel prokázala svá tvrzení, že byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce dle ustanovení občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.), že žalovaný jako vydlužitel převzal předmětnou částku 20 000 Kč v dílčích částkách v uvedených dnech, že by byl naplněn podstatný znak smlouvy o zápůjčce jako reálného kontraktu, totiž že se do dispozice žalovaného dostal předmět zápůjčky. S ohledem na tyto skutečnosti byla žaloba shledána jako důvodná včetně zákonného úroku z prodlení, smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, když žalovaný na svoji obranu nic neuvedl. 8. Podle § 2390 o. z. ve znění účinného od 1. 1. 2014 přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěšnosti ve sporu, kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 3 019 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a sepis žaloby) po 500 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 2 vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 1 800 Kč, takže náklady včetně soudního poplatku 1 219 Kč činí 3 019 Kč.