9 C 180/2020-32 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky , částka, . Uvedla, že účastníci uzavřeli po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému tentýž den v hotovosti úvěr ve výši , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 19,66 % ročně a měsíčním administrativním poplatkem , částka, , a to v měsíčních splátkách minimálně po , částka, splatných vždy k poslednímu dni měsíce, počínaje , datum, . Žalovaný hrubě porušil smlouvu, protože se dostal do prodlení hned s první splátkou o více než 75 dnů, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni , datum, , kdy dluh činil , částka, . Tato částka se skládala z nevrácené jistiny úvěru , částka, , nesplaceného úroku z úvěru ve výši , částka, (tj. 19,66 % ročně z aktuální vyčerpané jistiny úvěru), nesplaceného administrativního poplatku , částka, (tj. 1 % měsíčně z úvěrového rámce , částka, , tedy , částka, měsíčně za čtyři měsíce od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, včetně), smluvní pokuty , částka, za prodlení s úhradou splátek do zesplatnění úvěru (tj. 0,10 % z dlužné částky denně), poplatku za upomínky , částka, (tj. tři upomínky po , částka, ) a smluvní pokuty 0,1 % z tzv. zvýšené jistiny po zesplatnění, tj. z částky nesplaceného úvěru a dalších přirostlých nároků, vytvořené okamžikem zesplatnění úvěru, kdy smluvní pokuta je počítána ode dne následujícího po dni zesplatnění do dne podání žaloby.2. Řízení bylo v důsledku úpadku dlužníka přerušeno usnesením ze dne , datum, a následně bylo rozhodnuto o jeho pokračování, když oddlužení žalovaného bylo usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, zrušeno a insolvenční řízení zastaveno. Na předmětný úvěr byla žalovaným zaplacena celkem částka , částka, .3. V návaznosti na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení vzala žalobkyně před prvním jednáním žalobu zpět ohledně smluvní pokuty ve výši , částka, . Proto soud v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu.4. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru č. , hodnota, z , datum, , návrhem na poskytnutí úvěru z téhož dne, výdajovým pokladním dokladem z téhož dne, oznámením o zesplatnění úvěru z , datum, , 3 upomínkami včetně poštovních podacích archů a rozpisem úhrad k uvedenému úvěru, předžalobní výzvou z , datum, včetně poštovního podacího archu a zjistil následující skutkový stav:Žalovaný , datum, požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru. V žádosti uvedl, že je zaměstnaný od roku , datum, , ženatý, ve společné domácnosti žijí 2 osoby s příjmem; měsíční příjem domácnosti činí , částka, a skládá se ze mzdy žalovaného , částka, , příjmu manželky na mateřské dovolené , částka, , dále tři nezl. děti do 6 let; měsíční náklady na bydlení činily , částka, , kromě toho žalovaný v té době splácel jiné půjčky po , částka, měsíčně. Uvedené údaje žalobkyně ověřila z pracovní smlouvy a výplatních listin za 3 měsíce. Současně žalobkyně zohlednila zákonné částky životního minima na domácnost žalovaného. Žalobkyně poté poskytla žalovanému téhož dne v hotovosti úvěr , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 19,66 % ročně a měsíčním administrativním poplatkem , částka, , poplatkem za poskytnutí úvěru , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši , částka, splatných k poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Kromě toho se žalovaný pro případ prodlení s úhradou kterékoliv splátky zavázal (odstavec 7 smlouvy) zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,10 % z dlužné částky denně, dále poplatek za písemnou upomínku ve výši , částka, , kterou byla žalobkyně oprávněna vystavit žalovanému při prodlení delším než 15 kalendářních dnů, avšak ne vícekrát než jednou za kalendářní měsíc. Žalobkyně odeslala žalovanému tři upomínky - z , datum, , , datum, a , datum, . Dále si strany sjednaly povinnost žalovaného (odstavec 8 smlouvy) zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,10 % ze zvýšené jistiny v případě hrubého porušení smlouvy, za který se považovalo mimo jiné prodlení žalovaného s kteroukoliv splátkou delší než 75 kalendářních dnů; žalobkyně byla oprávněna uplatnit takovou smluvní pokutu maximálně jednou za dobu trvání smlouvy. Kromě toho měla žalobkyně právo v takovém případě přistoupit k zesplatnění úvěru, což znamená, že k dosud nezaplacené vyčerpané části úvěrového rámce přirostou úroky, obě smluvní pokuty, administrativní poplatky, poplatky za upomínky, vše se stane součástí jistiny a vytvoří jednu dlužnou částku, kterou je žalovaný povinen jednorázově zaplatit. K zesplatnění dochází dnem, kdy žalobkyně tohoto práva využije a tuto skutečnost oznámí společně s datem zesplatnění žalovanému ve výzvě k plnění. Ode dne následujícího si účastnící dohodli úrok smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z dlužné částky po zesplatnění. Dopisem z , datum, oznámila žalobkyně žalovanému zesplatnění úvěru k tomuto datu a vyzvala ho k úhradě částky , částka, .5. Žaloba je důvodná pouze částečně.6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal prostředky vrátit v měsíčních splátkách minimálně ve výši , částka, počínaje , datum, , což však nečinil, na dluh uhradil pouze celkovou částku , částka, . Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy, k jejímuž odeslání došlo dne , datum, .7. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 občanského zákoníku a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. V daném případě však existuje důvod vedoucí k absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru.8. Podle § 588 občanského zákoníku přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Z ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a judikatury soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, a Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) vyplývá, že poskytovatel spotřebitelských úvěrů musí při své činnosti postupovat jako profesionál v daném oboru a v souladu se zásadami poctivého obchodního styku objektivně a v zájmu spotřebitele zkoumat a ověřovat, zda je žadatel o úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinné poměry (skutečné příjmy a výdaje) schopen úvěr řádně splatit. Pokud poskytovatel výše uvedené povinnosti nesplní, smlouva je absolutně neplatná (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, , C-449/13, CA Consumer Finance SA; rozsudek ze dne 13. 11 1990, C-106/89, Marleasing SA proti La Comercial Internacional de Alimentacion SA.). Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy při porušení uvedené povinnosti a jejích důvodech pak vyplývá i z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18 a potvrzuje jej novela zákona o spotřebitelském úvěru, zákon č. 96/2022 Sb., účinný od , datum, , která mění znění § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru tak, že soud k neplatnosti smlouvy z důvodu řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne i bez návrhu. Soud proto při řádném nezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele přihlédne k neplatnosti vždy v jakékoliv fázi řízení.10. Žalobkyně byla soudem nejprve vyzvána, aby doplnila veškerá rozhodující skutková tvrzení a předložila důkazní návrhy k okolnosti, jak při sjednávání smlouvy konkrétně posuzovala schopnost žalovaného splácet, zároveň s výzvou k předložení konkrétních listin, které posuzovala. Nato žalobkyně uvedla, že vycházela z písemného prohlášení žalovaného o jeho příjmech as výdajích, obsažených v návrhu na poskytnutí úvěru z , datum, s doložením aktuálních příjmů a výdajů a nahlédnutím do databází , kdy bylo zjištěno z žádosti o úvěr, že žalovaný uvedl výši příjmu , částka, . Šetřením bylo zjištěno, že měsíční výdaje včetně minima na osobní spotřebu ve výši , částka, , se započtením existenčního minima činily , částka, (životní minimum , částka, + , částka, náklady na bydlení na osobu žalovaného + , částka, měsíční splátky půjček, úvěrů). Celkovou výši minimálních životních nákladů (výdajů) domácnosti žalobkyně spočítala na , částka, (2 x , částka, pro žalovaného a manželku na mateřské dovolené, 3 x , částka, na tři nezl. děti do 6 let = , čá