16 C 27/2025-32 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 18. října 2024 podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 359 804,73 Kč spolu s úrokem v částce 28 690,98 Kč a dále s úrokem ve výši 15,4 % ročně jdoucím z částky 357 697,12 Kč od 16. 9. 2024 do 13. 10. 2024 a s poukazem na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru za období od 14. 10. 2024 do zaplacení jdoucím z této částky již pouze ve výši 12,75 % ročně a dále úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky 357 697,12 Kč od 26. 9. 2024, Anonymizováno, do zaplacení s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne , datum, Rámcovou smlouvu číslo , hodnota, v souladu s obchodními podmínkami , Jméno žalobkyně, . a na základě této Rámcové smlouvy byl žalované aktivován běžný účet číslo , č. účtu, s tím, že dne , datum, uzavřela žalovaná se žalobkyní dodatek číslo 6 k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 360 000 Kč a protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání úvěru, bylo poskytnutí úvěru číslo , anonymizováno, žalobkyní schváleno a dne , datum, úvěr vyplacen na její účet číslo , č. účtu, . Žalobkyně dále uvedla, že podle podmínek úvěrové smlouvy byla žalovaná zavázána měsíčně hradit pravidelné konstantní splátku úvěru v celkové výši 5 929 Kč skládající se ze splátky jistiny a úroku ve výši sazby 15,4 % ročně, jehož výše byla sjednána smlouvou o úvěru, a to vždy k 13. dni měsíce počínaje dnem 13. 10. 2023 s tím, že předpokládané datum splacení celého úvěru bylo stanoveno na den 13. 8. 2033. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně. K tomu žalobkyně uvedla, že splátky za období od 13. 10. 2023 do 15. 6. 2024 byly splaceny s tím, že dodatkem číslo 8 rámcové smlouvě ze dne , datum, a dodatkem číslo 9 rámcové smlouvě ze dne , datum, žalobkyně se žalovanou sjednali splátkové prázdniny – odklad splátek úvěru splatných dne 15. 12. 2023 a dne 15. 1. 2024, respektive splátek splatných dne 15. 4. 2024 a dne 15. 5. 2024. Na splátku splatnou dne 15. 7. 2024 bylo ze strany žalované potom zaplaceno již pouze 5 Kč, přičemž tuto částku žalobkyně započetla na úhradu úroku. Počínaje splátkou splatnou ke dni 15. 7. 2024 tedy nebyly splátky ze strany žalované uhrazeny řádně a včas, kdy po tomto datu nebylo ze strany žalované na poskytnutý úvěr uhrazeno již ničeho. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovanou proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru ve spojení s Podmínkami pro používání úvěru dne 16. 9. 2024 k zesplatnění úvěru, o čemž žalobkyně žalovanou informovala prostřednictvím zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvou ze dne 16. 9. 2024, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jejího internetového bankovnictví a SMS zprávou. Dále žalobkyně uvedla, že mezi účastnicemi bylo sjednáno, že žalovaná bude disponovat s penězi na běžném účtu číslo , č. účtu, jen do výše dostupného zůstatku, kdy žalovaná se zavázala udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, zaplatí příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobkyní vyzvána. Účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (zápornému zůstatku). Navzdory tomu se však účet dostal do nepovoleného debetu ve výši 2 107,61 Kč a rovněž tuto částku tak žalobkyně požaduje zaplatit. Žalovaná žalobkyni ničeho dalšího neuhradila, žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá po žalované zaplacení tohoto dluhu.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. K jednání nařízenému ve věci na den 1. dubna 2025 se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů.4. Přitom ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, , dodatku číslo 6 k rámcové smlouvě číslo , hodnota, ze dne , datum, , dále z obchodních podmínek , Jméno žalobkyně, ., podmínek pro používání úvěru , Jméno žalobkyně, ., Ceníku služeb , Jméno žalobkyně, ., dokladu o načerpání úvěru prokazujícího převod částky 360 000 Kč na účet číslo , č. účtu, dne , datum, , přehledu plateb žalované, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, dopisu žalobkyně žalované ze dne 16. 9. 2024 – zesplatnění úvěru a předžalobní upomínky a dokladu o odeslání tohoto dopisu žalované, soud vzal za prokázána žalobní tvrzení, jak jsou uvedena shora, na něž proto pro stručnost v dalším odkazuje.5. Na základě shora uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o běžném účtu a dále dodatkem číslo 6 k této smlouvě ze dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalované úvěr ve výši 360 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách, žalovaná však dohodnuté splátky řádně neplatila. Žalobkyně proto dopisem ze dne 16. 9. 2024 vyzvala žalovanou k zaplacení celého zbývajícího dluhu.6. Soud pak na základě těchto skutečností v prvé řadě dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně v souladu s ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), v písemné formě uzavřely smlouvu o účtu, když banka (žalobkyně) se zavázala zřídit pro žalovanou běžný účet v určité měně, v souladu s ust. § 1751 odst. 1 občanského zákoníku určily účastníce část obsahu smlouvy odkazem na obchodní podmínky , Jméno žalobkyně, . Dodatkem (smlouvou o úvěru) k této smlouvě pak účastnice dále uzavřely ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o úvěru, když žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. V souladu s ust. § 1751 odst. 1 občanského zákoníku přitom účastníce smlouvy určily část obsahu i této smlouvy odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Přitom se jedná o úvěr spotřebitelský ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud se proto předně zabýval otázkou platnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy náležitého posouzení úvěruschopnosti spotřebitele dle ustanovení § 86 tohoto zákona ze strany žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně.7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívajícím ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle ustanovení § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. V daném případě žalobkyně k otázce posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výši svého průměrného čistého měsíčního příjmu 31 001 Kč, když žalobkyně měla výpis z běžného účtu žalované číslo , č. účtu, , kterým byla prokázána výše jejího hlavního příjmu za předcházející období v průměrné výši 31 001 Kč a vyžádala si od žalované i potvrzení o výši příjmu. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že měsíčně splácí splátku jiných úvěrů ve výši 1 000 Kč, nemá žádnou vyživovací povinnost a nemá žádné další závazky. Příjmy ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že při posuzování úvěruschopnosti zohledňuje výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřad