31 C 273/2021-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 23. 3. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 4 253 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce (do [datum] vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne 21. 2. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že žalobce na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavazuje, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobci poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalovaný ve smlouvě uvedl číslo [číslo obč. průkazu]. Žalovaný při uzavírání Smlouvy poskytl žalobci kopii svého občanského průkazu k ověření totožnosti. Na podkladě smlouvy poskytl žalobce žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 5 000 Kč. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. V bodě 4. a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalobce dle bodu 4. smlouvy zasílá žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalovanému zasílán s předstihem před datem splatnosti. Žalobce a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 1 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 2 090 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobce eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 4 200 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla případná částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobce v následujícím pořadí: 1. smluvní pokuty, 2. úroky z prodlení, 3. náklady spojené s uplatněním pohledávky, 4. úroky z úvěru, 5. poplatky za čerpání úvěru, 6. jistina úvěru. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobce je tak oprávněn požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 1. 10. 2020 v prodlení. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 4 253 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 5. 2. 2021. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Žalobce je tak oprávněn k podání této žaloby a požaduje přiznání náhrady nákladů za 3 úkony právních služeb (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, vyhotovení podání ve věci samé). 2. Podáním ze dne 13. 9. 2021 žalobce doplnil, že co se týče splácení úvěru, sděluje žalobce, že v bodě 4.1 a násl. Smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen„ minimální splátka“), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však výše minimální splátky činí 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. První splátka úvěru tak činila 480 Kč a byla splatná k 31. 7. 2020. Ve smyslu ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti povinen posuzovat zejména schopnost splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. Žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí - žalobce u žalovaného nenašel žádný negativní záznam. Dále je úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem (30 000 Kč), čistý příjem (25 500 Kč) a náklady na obživu (9 000 Kč). Žalovaným deklarovaný příjem není vyšší než průměrná hrubá měsíční mzda (v 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 34 611 Kč) či medián mezd (v 1. až 3. čtvrtletí roku 2020 31 183 Kč), a nijak tedy nevybočuje z pravděpodobné výše příjmu osoby v produktivním věku. Výši příjmů si dále žalobce ověřil z výplatní pásky žalovaného, kde je patrná čistá mzda ve výši 22 176 Kč. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, ověřoval je žalobce s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ dostupné na https://www.czso.cz/csu/czso/9-prijmy-a-vydaje-domacnosti-z2m4rtwy7z vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činní 10 500 Kč (125 947 Kč ročně děleno 12 měsíci po zaokrouhlení). Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 9 000 Kč, počítal žalobce právě s částkou 10 500 Kč. K této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobce úvěruschopnost žalovaného prověřil tak, že odečetl výši žalovaným deklarovaných výdajů upravených podle reálných odhadovaných nákladů, a to včetně nákladů na spotřebitelský úvěr - viz výše (11 700 Kč) od výše žalovaným doložených příjmů (22 176 Kč) – z čehož žalobce zjistil, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 10 476 Kč 10. Ze shora uvedeného žalobce shledal, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru. S ohledem na shora uvedené žalobce navrhuje, aby soud jeho návrhu v plném rozsahu vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. Podáním ze dne 19. 10. 2021 žalobce dále doplnil, že žalovanému byla částka ve výši 5 000 Kč poskytnuta převodem na jeho účet platbou ve výši 2 000 Kč dne 30. 6. 2020, ve výši 2 000 Kč dne 2. 7. 2020 a ve výši 1 000 Kč dne 3. 7. 2020. Dále se vyjádřil k jednotlivým položkám částky uplatněné žalobou. Žalovaný uhradil částku ve výši 4 200 Kč dne 12. 11. 2020. Dále žalobce připojil právní názor k uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků umožňujících komunikaci na dálku a k zachování písemné formy smlouvy. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. K ústnímu jednání konanému dne 26. 10. 2021 se žalobce ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli ř