40 C 239/2020-88 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 19. 10. 2020 ve znění pozdějších doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 403,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 000 Kč od 26. 7. 2019 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 1. 4. 2019 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Původní věřitel provedl s odbornou péčí a v souladu s jím nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísně individuální posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný poskytnutý úvěr načerpal na běžný účet dne 1. 4. 2019 a zavázal se uhradit částku 20 000 Kč formou 24 měsíčních splátek ve výši 1 200 Kč (včetně pojištění schopnosti splácet) splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce. Roční úroková sazba byla stanovena ve výši 34,9 %. Dle dostupné transakční historie žalovaný uhradil celkem 3 668 Kč. Jelikož žalovaný porušil smluvní podmínky, byl úvěr původním věřitelem prohlášen za splatný ke dni 25. 7. 2019. Oznámení o zesplatnění bylo odesláno žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla Smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno původním věřitelem. Po nabytí pohledávky žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 23. 4. 2020 k úhradě dlužné částky. Na účet žalobkyně žalovaný uhradil 1 500 Kč. Dlužná částka tak činí 24 403,51 Kč. Žalovaná pohledávka je tvořena dlužnou jistinou ve výši 20 000 Kč, smluvním kapitalizovaným úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 189,22 Kč, úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru ve výši 26,29 Kč, nákladů vzniklých žalobkyni v souvislosti s uplatněním pohledávky ve výši 50 Kč, dlužných poplatků v celkové výši 998 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 170 Kč (počítána ve výši 0,1 % denně z částky splatné jistiny za období od 26. 7. 2019 do 30. 11. 2019). 2. Opatrovník žalovaného ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že z procesní opatrnosti činí spornými veškerá tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Dne 29. 3. 2019 uzavřela [právnická osoba] s žalovaným [příjmení] smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. Touto smlouvou smluvní strany zamýšlely vstoupit do vzájemného smluvního vztahu, v jehož rámci bude mít banka možnost poskytovat klientovi bankovní služby dle své aktuální nabídky (zjištěno z Rámcové smlouvy o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb). Dne 1. 4. 2019 požádal žalovaný banku o poskytnutí půjčky v celkové výši 20 000 Kč s následujícími parametry: zápůjční úroková sazba 34,9 %, celková měsíční splátka půjčky bez pojištění 1 170 Kč, doba trvání půjčky 24 měsíců, celková částka splatná klientem celková měsíční splátka půjčky bez pojištění 1 170 Kč, doba trvání půjčky 24 měsíců, celková částka splatná klientem 28 056,81 Kč, RPSN 40,93 %, dále bylo zvoleno pojištění schopnosti splácet půjčku s poplatkem 30 Kč, celková měsíční splátka včetně pojištění byla ve výši 1 200 Kč. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou bydliště na Slovensku (zjištěno z Návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]). Banka návrh žalovaného téhož dne akceptovala a stanovila splatnost první splátky na 1. 5. 2019 inkasem s běžného účtu č. [bankovní účet] (zjištěno z Akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce [číslo]). Ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru byly uvedeny všechny zákonem stanovené informace týkající se poskytované půjčky. 5. Z Výpisů z běžného účtu za období od března 2019 do března 2020 soud zjistil, že se jedná o výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 29. 3. 2019 do 31. 3. 2020, s evidovanou adresou žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [obec] – [obec]. První platební operací na uvedeném účtu bylo dne 1. 4. 2019 připsání částky ve prospěch tohoto účtu ve výši 20 000 Kč označené jako čerpání půjčky. V průběhu následující období probíhaly na účtu platební operace spočívající v provádění plateb z účtu, výběrů z účtu, zaúčtování poplatků k tíži účtu, zaúčtování úroku k tíži a ve prospěch účtu a připsání platby ve prospěch tohoto účtu. Z Výpisu poplatků bylo zjištěno, že [právnická osoba] evidovala na běžném účtu žalovaného [číslo] za období od 29. 3. 2019 do 31. 12. 2019 zaplacené poplatky v celkové výši 1 274 Kč, zaplacené úroky v celkové výši 139,74 a připsané úroky v celkové výši 0,02 Kč. Výpis byl vyhotoven ke dni 27. 2. 2020. Z Transakční historie bylo zjištěno, že dne 1. 4. 2019 byla čerpána částka 20 000 Kč a žalovaný uhradil částku v celkové výši 3 667,55 Kč. 6. Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 17. 5. 2019 upozornila banka žalovaného, že na jeho půjčce ke dni odeslání výzvy eviduje dlužnou částku ve výši 1 650,43 Kč a vyzvala jej k vyrovnání této dlužné částky. Opakovanou výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 15. 6. 2019 banka upozornila žalovaného, že na jeho půjčce ke dni odeslání výzvy eviduje dlužnou částku ve výši 2 869,77 Kč a vyzvala jej k vyrovnání této dlužné částky. Dopisem ze dne 26. 7. 2019 pak banka oznámila žalovanému, že prohlašuje půjčku vedenou pod reg. [číslo] ze dne 1. 4. 2019 a veškeré další dosud nesplatné pohledávky z této půjčky za splatné a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky v celkové výši 23 273,51 Kč (zjištěno z Oznámení o zesplatnění ze dne 26. 7. 2019). Oznámení o zesplatnění bylo odesláno žalovanému na adresu [adresa] adresu sice uvedenou v uzavřených smlouvách [ulice a číslo], [PSČ] [obec], avšak nikoli na [země]. Pohledávka za žalovaným ze Smlouvy o půjčce [číslo] byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Seznamu postupovaných pohledávek a Potvrzení o zaplacení úplaty). Dopisem Oznámení o postoupení pohledávky oznámila banka žalovanému, že pohledávka za ním ze smlouvy o půjčce byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem ze dne 23. 4. 2020, kterým současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, která ke dni postoupení činila 25 853,51 Kč (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění). Výzva byla odeslána žalovanému na adresu [adresa], téhož dne (zjištěno z Poštovního podacího archu ze dne 23. 4. 2020). U žádné z výše uvedených listin soud nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalovaného. Pokud pak listina byla odesílána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě, bylo opomenuto, že se jedná o obec na [země] a zásilka nebyla žalovanému odesílána na [země]. Pokud byly dopisy zasílány žalovanému na adresu [adresa], tato adresa nebyla uvedena ve Smlouvě o půjčce, a to ani jako doručovací adresa. Pokud se mělo jednat o doručovací adresu, kterou žalovaný sdělil bance v souvislosti s poskytováním jiného produktu, tak tato skutečnost v řízení nebyla prokázána. Soud byl připraven žalobkyni v tomto směru vyzvat k doplnění tvrzení a předložení důkazů, ale žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání možnosti poskytnutí poučení vzdala. 7. Žádná skutková zjištění soud nečinil ze Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], Produktových podmínek [právnická osoba] pro půjčky, Sazebníku a ABC Costs – ceníku služeb společnosti [právnická osoba], neboť tato by byla nadbytečná s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci. 8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným ze Smlouvy o půjčce [číslo] byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 9. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o půjčce uzavřenou [právnická osoba] jako podnikatelkou v rámci podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“). 10. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebite