40 C 244/2020-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 276,30 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek www.creditportal.cz s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [číslo], na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 276,30 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě dluhu upomínán. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K jednání se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v její nepřítomnosti a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalovaného], u něhož je dále uvedeno datum narození, rodné číslo, adresa, číslo OP, email a bankovní spojení. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč s úrokem ve výši 40 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 251,30 Kč (po slevě) / 3 276,30 Kč (před slevou). Celková částka k úhradě činila 4 224,80 Kč (po slevě) / 6 374,93 Kč (před slevou). Datum poskytnutí úvěru bylo [datum] a splatnost úvěru byla stanovena dne [datum] Smlouva je podepsána úvěrujícím dne [datum] Vedle místa, kde má být podpis úvěrovaného (klienta), je vytištěno jméno„ [celé jméno žalovaného]“ a pod ním SMS kód:3s4a. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Dne [datum] byla k tíži účtu [právnická osoba] u ČSOB zaúčtována částka 3 000 Kč, která byla v rámci téže banky převedena na účet č. [bankovní účet] vedený na jméno žalovaného (zjištěno z Potvrzení o provedení transakce). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [číslo] byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni žalovanému dopisem ze dne [datum], který byl odeslán žalovanému společně s předžalobní výzvou téhož dne. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru, avšak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. 7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dne [datum] žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 3 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby (žalovaný osobně převzal dne [datum]). Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 3 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve pojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši 3 276,30 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky soud žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně požadovaného zákonného úroků z prodlení z dlužné částky 3 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. Zákonný úrok z prodlení k okamžiku zesplatnění, tj. datu doručení žaloby žalovanému byl ve výši 8,25 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení v této výši. 9. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil na návrh žalovaného ve splátkách ve výši 1 000 Kč, a to s ohledem na jeho stávající sociální a finanční poměry. Soud přihlédl k aktivnímu přístupu žalovaného, který se snažil vzniklou situaci s přihlédnutím ke svým finančním možnostem vyřešit. Vzhledem k celkové výši dluhu v poměru k výši splátky má soud zato, že stanovená výše splátek je přijatelná i pro žalobkyni, která bude uspokojena v období tří měsíců.