40 C 258/2020-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od [datum], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 422,13 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 980 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovaným prostřednictvím internetových stránek [adresa] Rámcovou smlouvu o úvěru a následně dne [datum] Smlouvou o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytnul žalovanému úvěr ve výši 2 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 500 Kč do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 2 000 Kč, úroku z úvěru ve výši 500 Kč, poplatku z úvěru ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 980 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhrazení kapitalizovaného úroku z prodlení vypočteného z částky 2 000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána poslední upomínka. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání se žádný z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva o úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a na straně klienta [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedeno rodné číslo, ID klienta [číslo] a datum registrace [datum]. Předmětem smlouvy byla úprava práva a povinností pro veškeré smluvní vztahy vznikající mezi úvěrující a klientem. Smlouva není podepsána žádnou ze smluvních stran. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává a z předložených a provedených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by smlouva mezi účastníky byla uzavřena elektronicky, jak stanoví čl. 4 této rámcové smlouvy. Rovněž tak soud nevzal za prokázáno, že mezi [právnická osoba] a [celé jméno žalovaného] byla uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. I v této listině je jako úvěrující označena [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a na straně klienta [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedeno rodné číslo, adresa bydliště, která je shodná s korespondenční adresou, e-mail, telefon a číslo účtu. V místě podpisu je na straně úvěrující vytištěno datum a„ jednatel [příjmení] [příjmení] [jméno]“ a v místě podpisu dlužníka„ z IP adresy [adresa], [celé jméno žalovaného]“. 5. Z Historie transakcí vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla [právnická osoba] poskytnuta dne [datum] převodem na jeho účet částka 2 000 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího archu vzal soud za prokázáno, pohledávka za žalovaným byla [právnická osoba] postoupena na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu. 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru, avšak bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 2 000 Kč. 8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. 9. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř. 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl dne [datum] žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 2 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby dne [datum] (sobota). Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 2 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Ohledně zbývajících dílčích nároků v celkové výši 2 402,13 Kč soud žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně požadovaného zákonného úroků z prodlení z dlužné částky 2 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. Zákonný úrok z prodlení k okamžiku zesplatnění byl ve výši 8,25 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného uhradit zákonný úrok z prodlení v této výši. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.