119 C 11/2022-33 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 4. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 57 859 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 51 883 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 5 976 Kč a úroku za poskytnutí úvěru z částky 36 587,56 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 222 912 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 28. 6. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 60 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 60 měsíčních splátkách ve výši 3 096 Kč spolu s úrokem ve výši 76,75 % ročně, počínaje od srpna 2017. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaná uhradila celkem 130 032 Kč. Jelikož žalovaná úvěr řádně nesplácela, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 21. 11. 2021 a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 42 693,63 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 4 990 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 4 200 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalované i zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 976 Kč za dobu od 23. 11. 2021 do vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 58,33 % ročně z původní jistiny úvěru ve výši 36 587,56 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 222 912 Kč. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. 2. K výzvě soudu pak žalobkyně doplňujícím podáním ze dne 13. 5. 2022 rozsáhle doplnila skutková tvrzení, jakým způsobem zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, kdy odkazovala na obsah listin: formulář hodnocení klienta, ověřenou fotokopii občanského průkazu, výpis z NRKI, výpis ze SOLUS, předsmluvní formulář, dokument prohlášení klientů, kdy údaje zjištěné z těchto listin žalobkyně rozsáhle komentovala, rovněž připojila svůj právní názor na danou problematiku. V podrobnostech soud již na toto podání žalobkyně na tomto místě pouze odkazuje, kdy je součástí spisu. 3. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila, byť byla soudem řádně vyzvána. 4. K ústnímu jednání konanému dne 16. 6. 2022 se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, svou nepřítomnost u ústního jednání neomluvila. S ohledem na tuto skutečnost soud ve věci jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v její nepřítomnosti; jednání se tak konalo pouze za přítomnosti žalobkyně, resp. jejího zástupce, který na žalobě setrval, navrhoval vyhovění žalobě vydáním rozsudku pro zmeškání. Pro úplnost soud dodává, že tento nebyl vydán, neboť v dané věci nebyly splněny podmínky pro jeho vydání. 5. Na základě takto provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z Úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně má od 11. 5. 2018 povolení ČNB k činnosti podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to konkrétně k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ ze dne 30. 6. 2017 soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované představuje částka ve výši 10 500 Kč, konkrétně vdovský důchod ve výši 2 152 Kč a starobní důchod ve výši 8 348 Kč, na výdaje byla započtena částka životního minima ve výši 3 410 Kč, částka ve výši 821 Kč na splátky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], dále částka 1 680 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje činí 5 911 Kč. Dále byla připočtena rezerva 500 Kč. Volné zdroje představovala částka 3 889 Kč. V doplňujících údajích byly uvedeny informace o rodinném stavu žalované, dosaženém vzdělání a formě bydlení (vlastní). Z Rozhodnutí ČSSZ ze dne 3. 5. 2017 soud zjistil, že žalované byl přiznán vdovský důchod ve výši 2 152 Kč a starobní důchod ve výši 8 348 Kč, celkem tedy 10 500 Kč. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) bylo zjištěno, že hodnota CBS byla u žalované vypočtena na 414, což odpovídá klientovi s menší mírou rizika, klientovi v lepším segmentu klientů. Z výpisu záznamů z registru SOLUS k 28. 6. 2017 bylo zjištěno, že u žalované není uveden žádný záznam. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 28. 6. 2017 ve spojení s fotokopií občanského průkazu žalované ze dne 29. 6. 2017 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, adresou pro doručování, dále zde bylo uvedeno její telefonní číslo a email. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 60 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků v 60 splátkách po 3 096 Kč měsíčně. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,75 % ročně. Smlouva je opatřena podpisem žalované ze dne 28. 6. 2017 a podpisem žalobkyně ze dne 30. 6. 2017. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 4. 7. 2017, včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované akceptaci návrhu na uzavření úvěrové smlouvy. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, soud zjistil, že žalobkyně dne 3. 7. 2017 zaslala žalované na její účet částku 60 000 Kč. Z listiny„ karta klienta k č. smlouvy [číslo]“ bylo zjištěno, že jsou zde zaevidovány platby v období od 17. 8. 2017 do 17. 11. 2022 celkem ve výši 130 032 Kč. Z výzev k zaplacení za období od 17. 1. 2019 do 18. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně mínila vyzvat žalovanou k zaplacení dlužných splátek. Z oznámení ze dne 21. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně mínila oznámit žalované zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a vyzvat ji k uhrazení částky 51 883 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 23. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek před podáním žaloby, a to do 15 dnů od zaslání výzvy. Výzva byla žalované zaslána dne 23. 3. 2022 na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě (zjištěno z poštovního podacího archu ze dne 23. 3. 2022). Z Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, Prohlášení klientů ze dne 28. 6. 2017, Předsmluvního formuláře ze dne 28. 6. 2017, žádostí o úpravu splátkového kalendáře, upraveného splátkového kalendáře, žádostí o odklad splátek, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění („ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen„ ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. 11. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidel