140 C 2/2022-45 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 1. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 757 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 29. 6. 2021 do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 7 635,60 Kč a úroku za poskytnutí úvěru z částky 32 000 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne 95 385 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 32 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 48 měsíčních splátkách ve výši 1 656 Kč spolu s úrokem ve výši 54,82 % ročně, počínaje od dubna 2021. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášení dlužníka a bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný neuhradil ničeho. Jelikož žalovaný úvěr řádně nesplácel, došlo k automatickému zesplatnění úvěru ke dni 27. 6. 2021 a dosud nesplacená jistina a nezaplacené úroky z úvěru se staly součástí nové jistiny ve výši 36 359,07 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni podle bodu 6.1. smlouvy právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 998 Kč a dále dle bodu 6.2. smlouvy právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč. Dále byla v bodě 6.5. smlouvy sjednána v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny, a proto žalobkyně požaduje po žalovaném i zaplacení smluvní pokuty ve výši 7 635,60 Kč za dobu od 29. 6. 2021 do vyhotovení žaloby. Dle bodu 2.2. smlouvy žalobkyně požaduje i zaplacení úroku ve výši 54,82 % ročně z původní jistiny úvěru ve výši 32 000 Kč od 2. 6. 2020 do 21. 7. 2021 a poté ve výši 8,25 % ročně z částky 32 000 Kč od 22. 7. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 95 385 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Dne 12. 3. 2021 žalobkyně podepsala smlouvu o úvěru. Žalovaný byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, shodnou s adresou pro doručování, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo, email a číslo účtu. Žalobkyně se smlouvou zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 32 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 48 splátkách ve výši 1 656 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 54,82 % ročně. V místě podpisu žalovaného je uvedeno„ Jedinečný kód [číslo]“. Předmětem Dodatku [číslo] k této smlouvě je žádost žalovaného o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalovaného je uvedeno„ Jedinečný kód [číslo]“ (zjištěno ze Smlouvy o úvěru [číslo] včetně Dodatku [číslo]). Uvedením podpisu„ Jedinečný kód [číslo]“ byly označeny i informace obsažené v listině Prohlášení klienta/Informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A) bylo zjištěno, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavíraná na dálku – tzv. produkt A, je sjednáván poradci [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] (úvěrový poradce, TLS operátor, externí úvěrový poradce) s klientem telefonicky či osobně. Smluvní dokumenty klient podepisuje 10-ti místným náhodně vygenerovaným číselným kódem pomocí odpovědní SMS. Datum a čas veškeré komunikace s klientem (SMS, email a AML platby) jsou ze strany [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] evidovány a uchovávány. Žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci úvěrové smlouvy dopisem ze dne 15. 2. 2021, který byl doručen žalovanému odeslán na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě. Zásilka byla poštou vrácena zpět odesílateli s poznámkou nevyzvednuto (zjištěno z Oznámení o schválení úvěru včetně dodejky). V den podpisu smlouvy byl vyhotoven i formulář se základními informace týkající se předmětného spotřebitelského úvěru (zjištěno z Předsmluvního formuláře). Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem 28 340 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 3 860 Kč, částka 3 124 Kč na bydlení, tj. celkové výdaje 6 984 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (vlastní). Tvrzenou výši příjmů prokazuje Výpis transakcí. K datu 10. 3. 2021 16:10:37 nebyly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru SOLUS žádné negativní informace (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené listiny Ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalovanému bylo přiděleno skóre 261, tj. kategorie I., nízké body a vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. Dne 12. 3. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému na jeho běžný účet částku 32 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s Výpisem transakcí). Žalovaný žalobkyni neuhradil ničeho (zjištěno z Karty klienta ze dne 24. 1. 2022). Výzvou k zaplacení ze dne 24. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 1. a 2. splátky, Výzvou k zaplacení ze dne 22. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné 1., 2. a 3. splátky a dopisem ze dne 28. 6. 2021 oznámila žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo] vyzvala jej k uhrazení částky 37 757 Kč (zjištěno z Oznámení). U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalovanému. Dne 3. 1. 2022 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu pro doručování uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k okamžité úhradě částek uplatněných v žalobě. Výzva byla doručována žalovanému dne 5. 1. 2022 (zjištěno z Předžalobní výzvy ve spojení s Podacím archem a Sledováním zásilky). Z výpisu ze seznamu subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobkyně od 11. 5. 2018 má povolení ČNB k činnosti podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení. 4. Po právní stránce soud zhodnotil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“). 5. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 6. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pok