17 C 10/2021-52 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala vůči žalované, vlastníku pozemku p. [číslo] jiná plocha o výměře 73 m2 v k. ú. [obec] (dále též„ Sousedící pozemek“), určení vlastnictví k tomuto pozemku s tím, že jej žalobkyně spolu s předky v dobré víře po dobu déle než deseti let užívala v dobré víře jako vlastní a jeho vlastnictví tak vydržela. Držby Sousedícího pozemku se chopila v roce 2002 spolu s bezprostředně k němu přiléhajícím pozemkem p. [číslo] zahrada o výměře 1 885 m2 (dále též„ Pozemek“), který jí byl darován spolu s dalším pozemkem p.č. st 321 zastavěná plocha a nádvoří a na něm stojícím domem [adresa], ve kterém žalobkyně dosud bydlí v id. ½ jejími rodiči a ve zbývající id. ½ strýcem MUDr. [jméno] [příjmení]. Rodiče žalobkyně id. ½ těchto pozemků a domu nabyli koupí v roce 1974 od tehdejšího jejich výlučného vlastníka - strýce žalobkyně. V roce 1976 byl z Pozemku oddělen pozemek p. [číslo] o výměře 378 m2 a tento současně převeden do vlastnictví státu pro účely výstavby mateřské školy, která byla následně vystavěna na tehdy bezprostředně sousedím pozemku s [příjmení] žalobkyně, vzniklém pod p. [číslo] sloučením dílčích pozemků kolem stavby včetně pozemku p. [číslo]. V letech 1978 až 1980 bylo státem současně se školkou vybudováno oplocení s železobetonovou podezdívkou, a to po celém obvodu pozemku p. [číslo] tedy i na hranici s [příjmení] žalobkyně. V roce 2014 se žalobkyně, jako vlastník přímo sousedícího Pozemku, stala účastníkem vodoprávního řízení [právnická osoba] s.r.o., [IČO] o povolení mj. vodního díla na pozemku této třetí osoby p. [číslo] v k.ú. [obec]. V září 2018, když se zajímala, proč nebyla v rámci vodoprávního řízení vyzvána k vyjádření námitek k probíhajícímu vodoprávnímu řízení, byla žalobkyně vyrozuměna, že účastníkem vodoprávního řízení již není, neboť vlastníkem přímo sousedního pozemku s pozemkem p. [číslo] o který v tamním řízení šlo, je žalovaná a nikoli žalobkyně. Na základě tohoto sdělení začala žalobkyně pátrat, zda došlo ke změně vlastníka pozemku p. [číslo] zjistila, že z tohoto pozemku byl geometrickým plánem oddělen pozemek nového p. [číslo] o výměře 73 m2 a jeho vlastníkem se stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum] žalovaná, a to účelově, aby žalobkyně nadále nebyla účastníkem vodoprávního řízení. Že plot s podezdívkou oddělující pozemek žalobkyně od pozemku žalované není vybudován přesně v hranici je oddělující, žalobkyně zjistila již v roce 2017 nahlédnutím do stavební dokumentace, která jí byla na její žádost tehdy poskytnuta v průběhu řízení o dodatečném povolení stavby na sousedově pozemku vedeného od [datum] do [datum], když do té doby byla sousední stavba prováděna v rozporu s původním stavebním povolením z roku 2014. V srpnu 2020 bylo na žádost žalobkyně provedeno odborné zaměření oplocení kolem celého Pozemku žalobkyně, které potvrdilo, že dosud původní oplocení mezi [příjmení] žalobkyně a Sousedícím pozemkem nebylo vybudováno na hranici mezi těmito pozemky, nýbrž cca 1 metr za ní a že tato část z původního pozemku p. [číslo] byla oddělena v roce 2018 bez vědomí žalobkyně a nově označena p. [číslo] (Sousedící pozemek). Žalobkyně ani její právní předchůdci nebyli žalovanou ani jejími právními předchůdci nikdy upozorněni na skutečnost, že užívají neoprávněně cizí pozemek či vykonávají vlastnické právo, které jim nepřísluší, a to ani poté, co žalovaná [datum] nabyla koupí Sousedící pozemek a z kupní smlouvy či znaleckého posudku muselo jasně vyplývat, že tento pozemek je ve skutečnosti zahradou užívanou nikoliv prodávajícím, ale spolu s [příjmení] žalobkyní, příp. že je oplocen společně s cizím [příjmení] žalobkyně, což muselo logicky ovlivnit i kupní cenu Sousedícího pozemku. Žalobkyni, ani její předchůdce nyní, ani v minulosti, nikdo cizí v užívání pozemku žalované nerušil a nadále neruší. Především s ohledem na skutečnost, že oplocení oddělující Pozemek žalobkyně od pozemku žalované bylo postaveno právním předchůdcem žalované, považovali právní předchůdci žalobkyně, a rovněž i sama žalobkyně, pozemek žalované jako součást Pozemku žalobkyně, neboť tito byli v dobré víře, že je oplocení vybudované mezi [příjmení] žalobkyně a pozemkem žalované vybudováno na hranici těchto pozemků dle stavu zapsaného v katastru nemovitostí. Po zjištění, že žalobkyně užívá cizí pozemek, se pokusila o jeho odkoupení, avšak protistrana nijak nereagovala. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby jako nedůvodné s tím, že k vydržení nemohlo dojít pro absenci dobré víry jak na straně žalobkyně, tak i jejích právních předchůdců, neboť každému musela být patrná jednak jiná kultura Pozemku žalobkyně (tj. zahrada) a Sousedícího pozemku či pozemku p. [číslo] (tj. ostatní plocha, jiná plocha), jednak i to, že průběh hranice mezi pozemky je jednoznačně patrný v geometrických plánech, a jednak to, že plot není postaven na hranici Pozemku žalobkyně, ale až za ní, což museli vědět i právní předchůdci žalobkyně z obsahu tehdejšího stavebního řízení, kdy tehdejší vlastník postavil plot právě za touto hranicí, aby byl vytvořen technický pás pro údržbu plotu. [jméno] víru nemohla žalobkyně nabýt, neboť obsahem znaleckého posudku, který neměla žalovaná k dispozici, ale který dle ní musel být vypracován pro finanční úřad v souvislosti s darováním nemovitostí žalobkyni, musel zajisté být i zcela jednoznačný popis průběhu hranice Pozemku, jakož i upozornění, že plot nestojí na hranici Pozemku, ale až za ní. 3. Nesporným mezi účastníky bylo a soud tak vzal za prokázáno ve spojení s Kupní smlouvou ze dne [datum] a jí odpovídajícím Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum], Darovací smlouvou ze dne [datum] a s ní korespondujícím Výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] ke dni [datum], že původním výlučným vlastníkem pozemku p. [číslo] zahrada o výměře 2 263 m2 byl strýc žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], od [datum] byli vlastníky v id. ½ rodiče žalobkyně a id. ½ MUDr. [jméno] [příjmení], když rodiče žalobkyně byli faktickými uživateli včetně rodinného domu [příjmení] obklopeného (viz svědecký výslech paní [příjmení]), a od [datum] je výlučným vlastníkem žalobkyně poté, co jí byl Pozemek darován spolu s dalším pozemkem p.č. st 321 zastavěná plocha a nádvoří a na něm stojícím domem [adresa], ve kterém žalobkyně se svou rodinou, matkou a bratrem dosud bydlí, jak je prokázáno výpověďmi svědků ve spojení s výpisem z centrální evidence obyvatel žalobkyně a adresami, z nichž byli svědci k výslechu předvoláni. Geometrickým plánem Střediska geodézie [obec] ze dne [datum], číslo zakázky [číslo],„ pro zaměření mateřské školy parc. [číslo] st. [číslo]“, Dohodou o výkupu pozemku pro výstavbu mateřské školy ze dne [datum], ve spojení s výpovědí svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení], je prokázáno, že před jeho převodem právními předchůdci žalobkyně na stát, došlo v roce 1976 k oddělení pozemku nového p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2 z pozemku p. [číslo] zahrada o původní výměře 2 263 m2 a nové výměře 1 885 m2. Geometrickým plánem Střediska geodézie [obec] ze dne [datum], číslo zakázky [číslo], pro„ zaměření mateřské školy parc. [číslo] st. [číslo]“ včetně Výkazu výměr podle Evidence nemovitostí je prokázáno, že dle něj došlo ke sloučení několika pozemků původních p.č. včetně pozemku p. [číslo] – zahrada o výměře 378 m2, do pozemku p. [číslo] ostatní plocha o nové výměře 3 483 m2, obklopujícího pozemek p.č st. [číslo] zastavěný budovou [adresa]. Nejpozději k [datum] tak byla dokončena stavba Mateřské školy na pozemku p.č. St. [číslo] a zbudován plot s betonovou podezdívkou a tedy i založen stav na hranici mezi [příjmení] žalobkyně p. [číslo] o výměře 1 885 m2 a tehdejším pozemkem s ním bezprostředně sousedícím p. [číslo] o výměře 3 483 m2. Oplocení s železobetonovou podezdívkou ohraničující pozemek p. [číslo] tedy i jeho východní část při hranici s [příjmení] žalobkyně, bylo vybudováno státem současně se stavbou školy letech 1978 až 1980, když v roce 1981 již existovalo ve stávající podobě, jak je dále prokázáno fotografií označenou jako listinný důkaz žalobkyně písm. K2, vyobrazující jak plot samotný, tak bratra žalobkyně (viz člověk v podřepu zády k fotografovi) ve věku 19 let, jak bylo potvrzeno též svědeckou výpovědí [titul]. [jméno] [příjmení], ročník narození 1966, ve spojení s fotografiemi v počtu sedmi kusů, vyobrazujících současný a od roku 1980 setrvalý stav plotu s podezdívkou, zejména pak jeho části při západní hranici Pozemku žalobkyně (viz plot s plotovými díly z ocelových rámů a drátěnou výplní, které stát za účelem jejich zabudování do plotu vykoupil od právních předchůdců žalobkyně, jak prokazuje především svědecká výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], ročník narození 1943). V průběhu výstavby školy bylo staveniště oploceno provizorním dřevěným plotem, jak je prokázáno svědeckými výpověďmi svědků, a tento byl postupně po výkopu základů pro podezdívku nahrazen stávajícím plotem s plotovými poli na jednolité a dosud původní železobetonové podezdívce p