18 C 404/2021-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 856 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 940,48 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 816,71 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 001,85 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 10 001,85 Kč od [datum] do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne [datum] s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky v částce 11 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 7 976 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 049 Kč, s úrokovou sazbou 20,11 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 760 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 422 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 10 001,85 Kč a na dlužném poplatku 6 854,15 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok z dlužné jistiny 10 001,85 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 10 816,71 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 4 940,48 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a poplatek ve výši 7 976 Kč, tj. celkem 18 976 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 422 Kč a poslední splátku ve výši 408 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Ze Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce soud neučinil s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci žádná skutková zjištění. Z Tabulky umoření soud zjistil, že žalovaný uhradil předchůdci žalobkyně dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 500 Kč, dne [datum] částku 400 Kč, dne [datum] částku 300 Kč a dne [datum] částku 420 Kč. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že kromě osobních údajů žalovaného je zde uvedena adresa výběru odlišná od adresy trvalého pobytu uvedené ve smlouvě. Jako důvod zápůjčky zde byl uveden nákup vybavení domácnosti. Dále zde byly uvedeny údaje o druhu bydlení – podnájemník, majiteli vozu - ano, zaměstnán na plný pracovní úvazek s příjmem 14 389 Kč, běžné výdaje domácnosti v celkové výši 10 200 Kč (nájem/inkaso 8 000 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 2 000 Kč). V zákaznické kartě je dále uvedeno, že byly ověřeny dokumenty: OP, pracovní smlouva/ŽL, nájemní/podnájemní smlouva. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]). Dne [datum] odeslal [právnická osoba] na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení o postoupení pohledávky, v němž vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne [datum]). 4. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky v částce 11 000 Kč, které si žalovaný převzal a zavázal se je vrátit spolu se sjednaným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách. 6. Z hlediska hmotněprávního soud v dané věci posoudil smlouvu uzavřenou mezi účastníky jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. o. z., podle nichž přenechá zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný převzal v hotovosti finanční prostředky, tedy že zapůjčitel (původní věřitel) přenechal žalovanému finanční prostředky a žalovaný jakožto vydlužitel se je zavázal zapůjčiteli (původnímu věřiteli) vrátit. Dále je třeba zdůraznit, že zatímco původní věřitel podniká mimo jiné v oblasti poskytování úvěrů a smlouvu nepochybně uzavíral v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný na rozdíl od předchůdce žalobkyně smlouvu v postavení podnikatele neuzavíral, a proto je třeba na smluvní vztah aplikovat také ustanovení spotřebitelského práva, zejména zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZoSÚ). 7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 9. Podle § 22 odst. 5 ZoSÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 10. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 11. Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku z 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. 12. Soud u ústního jednání žalobkyni poučil o nutnosti označit důkazy k prokázání tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně byla rovněž v rámci přípravy soudu k jednání vyzvána usnesením ze dne 22. 12. 2021, č. j. 18 C 404/2021-10, aby soudu předložila všechny důkazy k prokázání svých tvrz