31 C 413/2021-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 14. 9. 2021 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 47 898,72 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce uzavřel se žalovaným dne 13. 5. 2019 Smlouvu o úvěru [číslo] dále jen Smlouva). Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému v rámci úvěru peněžní prostředky až do výše 65 000 Kč na základě čl. I. odst. I.2. Smlouvy, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne 14. 5. 2019. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno. Úvěr je veden u žalobce na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Součástí Smlouvy jsou dle čl. I. odst. I.1 Smlouvy i Všeobecné obchodní podmínky žalobce (dále jen VOP), součástí úvěrové smlouvy je také příslušný sazebník žalobce. Žalovaný vyčerpal úvěr dle Smlouvy tak, že dnem 14. 5. 2019 vyčerpal částku ve výši 65 000 Kč. Žalobce dokládá čerpání pokladním dokladem resp. výpisem z účtu. Dle čl. I. odst. I.6. Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 773 Kč splatných vždy k 10 kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 10. 7. 2019 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 10. 6. 2023. Dle čl. I. odst. I.5. Smlouvy se žalovaný zavázal splatit žalobci úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činí dle Smlouvy 13,90 % p.a. Úroky jsou vypočtené ve smyslu článku 4 odst. 4.3 VOP žalobcem tak, že v období splácení u úvěrů s anuitním (pravidelným měsíčním) způsobem splácení na bázi rok o 360 dnech a měsíc o 30 dnech, anuitní způsob splácení znamená, že každá anuitní splátka v celkové sjednané výši obsahuje částku určenou k zaplacení jistiny a částku k zaplacení úroků. Dle čl. I.7: Smlouvy a čl. 8 odst. 8.2. VOP pokud je žalovaný v prodlení se splácením jakékoliv částky vůči žalobci, je žalobce oprávněn požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení (oznámení). Dle čl. I. odst. I.7. Smlouvy je žalobce oprávněn požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Protože úvěr nebyl žalovaným řádně a včas splácen, byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 10. 12. 2020. Ke dni 14. 9. 2021 (datum podání žaloby) činí pohledávka žalobce částku 52 281,19 Kč tj. jistina úvěru po splatnosti ve výši 47 898,72 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 13,90 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 47 898,72 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 10. 12. 2020 (zesplatnění) v kapitalizované výši 1 218,95 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jistiny a poplatků ve výši 47 898,72 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění tj. ode dne 10. 12. 2020 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 3 163,52 Kč, a to v souladu se Smlouvou a VOP. Žalovaný byl k úhradě výše uvedené pohledávky písemně vyzván kvalifikovanou předžalobní výzvou zaslanou dne 31. 8. 2021. Do dnešního dne však neuhradil ničeho. Potvrzení o zaslání kvalifikované předžalobní výzvy do sféry žalovaného – podací arch, přikládán. Žalobce tak v souladu s výše uvedeným požaduje po žalovaném částku ve výši 47 898,72 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 218,95 Kč, řádným úvěrovým úrokem ve výši 13,90 % p.a. z jistiny pohledávky ve výši 47 898,72 Kč ode dne 15. 9. 2021 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 163,52 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z jistiny ve výši 47 898,72 Kč ode 15. 9. 2021 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení. 2. Podáním ze dne 10. 1. 2021 žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení tak, úvěr byl schválen ve standardním procesu s doložením příjmu. Jedná se o neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 65 tis. Kč se splatností 48 měsíců. Žalobce také (věřitel) před uzavřením smlouvy, kterou sjednal spotřebitelský úvěr, s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované strany na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalované straně, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z a.n. zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V případech, kdy je žalobce schopen určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu žalované strany vedeném u žalobce a čestného prohlášení žalované strany o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobce zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem klientů, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovních účtů. V dané věci výpis předložen byl. Žalobce také spoléhá, pokud je to jen možno, na skutečně materiální důkazy, což jsou právě informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu, které jsou objektivně spolehlivější než potvrzení od zaměstnavatele, a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti, za zachování kritéria přiměřenosti, které ohraničuje informace a podklady, které může ještě po svých klientech nebo potencionálních klientech požadovat. Tento postup je zcela v souladu s evropskou (srov. bod 37 rozsudku SDEU ve věci C -449/13) i českou rozhodovací praxí soudů (srov. bod 29 rozsudku NSS sp. zn. 1 As 30/2015), finančního arbitra (srov. bod 9.4.2 nálezu FA sp. zn. FA/SR/SU [číslo] 2017, bod 6.2 nálezu FA sp. zn. FA/SU/98 [číslo]), stanovisky ČNB jakožto regulátora trhu se spotřebitelskými úvěry (str. 6 Dohledového benchmarku č. 3/2016, str. 2 Dohledového benchmarku č. 1/2014) i komentářovou literaturou (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru – komentář, Slanina, Wachtlová, C. H. Beck, 2017, str. 419 a.n.). Žalobce je nadto pravidelně kontrolován ČNB, která je dostatečně personálně a odborně vybavena zhodnotit přiměřenost a postupy, které se týkají právě posuzování úvěruschopnosti, což samo o sobě zajišťuje vysoký standard v této oblasti. Úvěr byl schválen jako úvěr s doložením příjmů z běžného účtu, jehož majitelem je žalovaný na základě Smlouvy [anonymizováno 5 slov] ze dne 24. 10. 2016 při posuzování bonity a úvěruschopnosti žalované strany bylo během schvalování úvěru posuzováno zejména: Finanční situace: příjem: příjem, který vstupoval do výpočtu platební kapacity – 18 000 Kč, výdaje, které vstupovaly do výpočtu platební kapacity – 8 080 Kč, - vypočtené na základě informací ze žádosti (deklarované výdaje, způsob bydlení, počet členů domácnosti vč. vyživovaných členů, místo bydliště apod.), které zahrnují životní minimum, náklady na bydlení, náklady na splátky, mandatorní výdaje (soudně nařízené, alimenty apod.) a deklarované platby na pojištění, platební kapacita vypočtená systémem – 9 920 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 1 773 Kč je tedy dostatečná, - zaměstnání na dobu neurčitou. Zadluženost klienta: - zjišťována z transakcí klienta + CBCB – ok, bez negativních informací. Rizikovost klienta: - na základě aplikačního skóre byla stanovena rizikovost klienta (pravděpodobnost defaultu): Low (Very Low / Low / High / Very High) - DSTI (afterbooking) 9%, Risk KO kritéria: - Kontrola Interních Blacklistů, Fraudlistů, Delikvencí. Kontrola DB neplatných dokladů, Insolvencí, Exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že klientův b.ú. (s.ú.) nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). S ohledem na skutečnost, že všechna výše uvedená KO kritéria byla splněna, má žalobkyně za to, že úvěruschopnost žalovaného strany byla dostatečně posouzena. Dle čl. I. odst. I.6. Smlouvy se žalovaný zavázal splácet předmětný úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 773 Kč splatných vždy k 10 kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, přičemž první splátka bude zaplacena dne 10. 7. 2019 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 10. 6. 2023. Žalovaný uhradil na úvěr následovně: dne 20. 5. 2021, dne 8. 4. 2021, dne 17. 3. 2021, dne 22. 2. 2021 vždy částku ve výši 3 000 Kč, dne 10. 6. 2020 částku 1139,06 Kč, dne 21. 5. 2020 ve výši 1 891 Kč, dne 21. 4. 2020 ve výši 2 489,17 Kč, dne 23. 3. 2020 ve výši 8 623,65 Kč, dne 10. 11. 2019 ve výši 1891 Kč, dne 17. 10. 2019 ve výši 1 872,65 Kč, dne 10. 10. 2019 ve výši 20,10 Kč, dne 10. 9. 2019 ve výši 1891 Kč, dne 12. 8. 2019 ve výši 1 775,90 Kč, dne 10. 8. 2019 ve výši 115,54 Kč, dne 10. 7. 2019 ve výši 1891 Kč, dne 10. 6. 2019 ve výši 795,62 Kč. K zesplatnění došlo ke dni 10. 12. 2020. Z uvedeného splácení je zcela evidentní, že žalovaný splác