58 C 52/2022-64 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 386 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru [číslo] [datum], na základě které byl žalovanému bankovním převodem poskytnut úvěr ve výši 5 500 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí ve výši 886 Kč. Tuto svou povinnost žalovaný nedodržel. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Prodlením se zaplacením jistiny úvěru a poplatku vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 6 386 Kč denně, kterou požaduje za období od [datum] do [datum]. Dále vzniklo žalobkyni právo na uhrazení nákladů vymáhání v celkové výši 1 070 Kč, sestávající se z částky 210 Kč za lustraci a zaslání SMS upomínek a dvou poplatků po 430 Kč za zaslání písemných upomínek. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu půjčky, naposledy předžalobní výzvou z [datum], ovšem bezvýsledně, žalobkyně se proto domáhá, aby byl zavázán zaplatit jí částku 6 386 Kč na dlužné jistině a poplatku za poskytnutí a dále zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % z této částky od [datum] do [datum] a částku 1 070 Kč na nákladech vymáhání. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [datum] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně věřitele předchůdkyně žalobkyně a na straně klienta žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi stranami uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. 5. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně poskytla dne [datum] částku 5 500 Kč na bankovní účet žalovaného. Ověření účtu žalovaného provedl soud prostřednictvím výpisu z účtu žalovaného. 6. Z předžalobní výzvy vč. poštovní obálky vrácené zásilky soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k plnění výzvou odeslanou [datum] ze Slovenské republiky se sedmidenní lhůtou k plnění. 7. Z výplatních pásků žalovaného soud zjistil, že žalovaný dosáhl v lednu [rok] příjmu 29 155 Kč, v únoru [rok] čistého příjmu 44 405 Kč ze zaměstnání u [právnická osoba] a.s. 8. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že pohyb na účtu za únor roku [rok] činil připsáno 221 075 Kč, odepsáno 270 726,87 Kč. Z výpisu dále vyplynulo, že žalovaný v tomto měsíci utratil za sázky u společnosti tipsport a.s. a sazka a.s. celkem 207 000 Kč (zaokrouhleno na celé tisíce) a čerpal minimálně jedenáct spotřebitelských úvěrů. Jeho pravidelný příjem, který činil zhruba 29 000 Kč, pak nepokryl ani polovinu jeho nákladů, i když soud odhlédne od 207 000 Kč investovaných do gamblingu. Pokud žalobkyně po odborném posouzení tohoto výpisu z účtu dospěla k závěru, že žalovaný je schopen splácet své závazky, soud toto přesvědčení nesdílí. Pakliže žalobkyně označila k důkazu tento výpis z účtu k prokázání řádného ověření schopnosti žalovaného splácet úvěr, prokázala tímto důkazem pravý opak, tedy skutečnost, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s jistotou věděla, že žalovaný své závazky jednoznačně není schopen splácet a má závažný problém se závislostí na gamblingu. 9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 10. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy a její přílohy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 5 500 Kč pomocí bezhotovostního převodu na účet žalovaného dne [datum] a k plnění jej vyzvala výzvou odeslanou [datum] se sedmidenní lhůtou k plnění. 11. Soud dále nevzal za prokázané, že by žalobkyně řádně prověřovala schopnost žalovaného čerpaný úvěr splácet, když z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný má problém s gamblingem a zcela zjevně si půjčuje prostředky ve spojitosti s tímto problémem. 12. Soud tedy nevzal za prokázané, že by smlouva mezi stranami o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o.z. jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z.s.ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva by proto byla shledána absolutně neplatnou i za předpokladu, že by se její uzavření v řízení prokázalo. Že prověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr nebylo řádné soud má za prokázané s naprostou jistotou, viz bod 7 odůvodnění. 13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 500 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vydat. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 5 500 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. a zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od [datum], a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení. Soud vyšel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne [datum] ze Slovenska. Dle § 573 o. z. se pak tato výzva považuje za doručenou patnáctvým pracovním dnem po odeslání, tj. [datum]. Žalovanému byla ve výzvě poskytnuta sedmidenní lhůta k plnění (do [datum]) a tedy od [datum] je žalovaný v prodlení s plněním. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a o.s.ř