127 C 13/2022-47 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 34 873,68 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit společně se sjednanými úroky ve výši 8 504 Kč v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 433 Kč, včetně měsíčního poplatku za doplňkovou službu [anonymizováno] ve výši 176 Kč. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas (dohromady zaplatil toliko 1 732 Kč) a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne [datum], žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Ke dni sepsání žaloby žalobkyně eviduje pohledávku ve výši 34 873,68 Kč, která sestává z neuhrazené jistiny ve výši 9 730,11 Kč, zbývající části úroků ve výši 7 744,97 Kč, zbývající část doplňkové služby [anonymizováno] ve výši 11 968 Kč, nákladů na upomínání 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 4 865,05 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka, avšak zaplaceno nebylo ničeho. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud po provedeném dokazování u jednání vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] opatřené datem ze dne [datum], že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, a to faktickou výplatou částky 8 000 Kč na účet žalovaného a v částce 2 000 Kč započtením nároku žalobkyně na náklady na vyřizování úvěru. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina je podepsána pomocí SMS kódu [číslo]. Žalovaný měl podle textu smlouvy zaplatit žalobkyni kromě samotného úvěru také úroky ve výši 8 504 Kč, při úrokové sazbě 23 % p. a. a [anonymizováno] 38,64 % Tyto částky měly být podle textu smlouvy splatné v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 257 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. V příloze [číslo] označené jako„ Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ žalovaný uvedl, že je svobodný, vyživuje 1 osobu a neuvedl své nejvyšší dosažené vzdělání. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Dále u položky„ [ulice] situace [anonymizováno] – průměrní hodnoty za měsíc“ uvedl příjem 22 478 Kč; náklady na bydlení 3 000 Kč; pravidelné finanční závazky 3 746 Kč (splátka úvěru); sázky 6 285 Kč, jednorázové závazky„ NE“ a finanční zůstatek spotřebitele 7 014 Kč. 6. Z listiny označené jako [anonymizováno] pohybu – [anonymizováno] platba soud zjistil, že dne [datum] žalobkyně poukázala na účet žalovaného částku 8 000 Kč, a to s variabilním symbolem [číslo], který odpovídá číslu návrhu úvěrové smlouvy. 7. Z listiny označené Potvrzení o vyplacení úvěru a opakovaná platební instrukce soud zjistil, že žalobkyně potvrdila žalovanému vyplacení úvěru podle smlouvy. Z této listiny dále vyplývají platební instrukce pro žalovaného, konkrétně výše splátek 433 Kč, jejichž splatnost je vždy k 15. dni v měsíci od [datum] do [datum]. 8. Z listin označených jako výpis z Centrální evidence exekucí a výpis z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že dne [datum] nebyla proti žalovanému vedena žádná exekuce ani stran něj neprobíhalo insolvenční řízení. 9. Z listiny označené jako Výplatní pásky za srpen [rok] se podává, že žalovaný u zaměstnavatele [anonymizována čtyři slova], a.s dosahoval měsíčního výdělku 22 478,05 Kč. 10. Z Výpisu z běžného účtu číslo [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že se žalovaný na počátku období nacházel v debetu - 4 959,35 Kč, na konci období v debetu - 5 038,39 Kč. Žalovaný obdržel dne [datum] od svého zaměstnavatele výplatu 17 852 Kč. 11. Z Výpisu z běžného účtu číslo [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že se žalovaný na počátku období nacházel v debetu - 5 038,39 Kč, na konci období v debetu - 5 193,77 Kč. Žalovaný obdržel dne [datum] od svého zaměstnavatele výplatu 20 249 Kč. 12. Z listiny označené jako Zesplatnění úvěru, poslední předžalobní upomínka s oznámením o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] včetně podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k předčasnému splacení pohledávek z úvěrové smlouvy ve výši 35 140,48 Kč do [datum]. Zástupce žalobkyně odeslal uvedenou listinu dne [datum] žalovanému. 13. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených, důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti. 14. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne [datum] dohodl s žalobkyní mj. tak, že tato mu poskytne bezhotovostním převodem částku 8 000 Kč, kterou žalovaný s úroky ve výši 8 504 Kč vrátí; žalovaný žalobkyni oproti obdržení peněž doposud uhradil částku 1 732 Kč; žalobkyně před vzájemným ujednáním nezjišťovala dostatečně, jestli žalovaný bude s to dostát své povinnosti peněžní prostředky s dalšími poplatky vrátit. 15. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Dle ust. § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 18. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 22. Soud uvádí, že uzavřenou smlouvu hodnotí jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci její podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož na smlouvu nutno aplikovat jednak ustanovení občanského zákoníku a jednak zákona o spotřebitelském úvěru. [příjmení] relevanci mají pak v projednávaném sporu citované ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ, neboť tyto upravují povinnost poskytovatele úvěru zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. V této souvislosti soud připomíná závěr Nejvyššího správního soudu ČR z rozhodnutí z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], že pouhé předložení ničím nedoložených