17 C 163/2023-41 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne [datum] postoupena [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále„ Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] v hotovosti 10 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny„ Poplatky“ 9 554 Kč, složené z kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 3 103 Kč (30 % ročně), odměny za zpracování zápůjčky a další péči o zákazníka ve výši 4 891 Kč a„ pojistného (bylo-li sjednáno)“ (dále jen„ Poplatky“), a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 377 Kč se splatností poslední splátky [datum] Celkem bylo uhrazeno 900 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 9 561,35 Kč, Poplatky ve výši 8 612,65 Kč, kapitalizovaný úrok 2 876,37 Kč (30 % ročně z 9 561,35 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 859,15 Kč (10 % ročně z 9 561,35 Kč od [datum] do [datum]), úrok ve výši 30 % ročně z 9 561,35 Kč od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z 9 561,35 Kč od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 18 174 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle výpisu z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázánu její procesní subjektivitu. Dle Smlouvy, která byla uzavřena dne [datum], právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal celkem kromě 10 000 Kč zaplatit Poplatky 7 994 Kč spolu s ujednaným pojistným doplňkového pojištění 1 560 Kč pak ve výši 9 554 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 377 Kč se splatností poslední splátky ve výši 327 Kč dne [datum]. Dle Tabulky umoření žalovaný zaplatil celkem 900 Kč, z toho 400 Kč [datum] a 500 Kč dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení se Seznamem takto postoupených pohledávek postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. 4. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne 29. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznické kartě toliko tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“ v toliko tvrzené výši 8 000 Kč, nezohlednil uzavření pracovního poměru žalovaného toliko na dobu určitou do [datum] (viz také Dohoda o provedení činnosti ze dne [datum]) a spokojil se toliko ověřením Výplatnic předložených žalovaným za měsíce [číslo] a [číslo] s příjmem průměrně 15 000 Kč čistého měsíčně a ohledně výdajů vycházel toliko z tvrzení žalovaného s výjimkou bydlení, kdy si nechal předložit Nájemní smlouvu, avšak nijak dále nezohlednil, že žalovaný nebydlí na adrese svého trvalého bydliště, nýbrž bydliště střídá a současné bydlení měl takto zajištěno pouze na dobu určitou do [datum]„ bez nutnosti zvláštní výpovědi“, nikterak se nezabýval zejména ověřováním případných exekucí (např. v Centrální evidenci exekucí) vedených na žalovaného, v souvislosti s jeho výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše a tvrzení žalovaného, nikterak nebyly ověřovány zejména pravidelné výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Evidenčním listem nájemce s předpisem nájemného); to vše zvláště za situace, kdy žalovaný uváděl, že je nájemcem a jeho výdaje (celkové) činí 6 000 Kč měsíčně, přitom nájemné dle předložené a údajně poskytovatelem posuzované Nájemní smlouvy činilo 7 420 Kč měsíčně nepočítaje v to náklady služby s bydlením (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne [datum], které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení„ do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil. 5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do nepatrné části, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Zákaznické kartě tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí) vedené na žalovaného, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaný fakticky nebydlela na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval ujednané nájemné převyšující žalovaným tvrzené výdaje, nadto s nájmem bytu nikoliv místě trvalého bydliště žalovaného sjednaným na dobu několika měsíců. V souvislosti s tvrzenými výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalovaného, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO) (k viz odstavec 4. tohoto odůvodnění. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu. 6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost