17 C 48/2023-62 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka dne [datum] postoupena [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále„ Smlouva“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne [datum] v hotovosti 8 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen„ Poplatek“ 6 496 Kč, složený z kapitalizovaného úroku ze Smlouvy ve výši 56 % ročně, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení, a to v 52 týdenních splátkách po 279 Kč a poslední splátkou 267 Kč Celkem bylo uhrazeno 3 995 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 6 259,09 Kč, Poplatek ve výši 4 241,91 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta 4 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 354,42 Kč, sankční poplatky ve výši 2 500 Kč, smluvní úrok ve výši 56 % ročně z 6 259,09 Kč od [datum] do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z 6 259,09 Kč od [datum] do zaplacení. Z celkové částky 17 355,42 Kč s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila. 2. Žalobkyně a její zástupce se k jednání po předchozí omluvě nedostavili, žalovaná se k jednání rovněž nedostavila, k žalobě se nevyjádřila, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků a zástupce žalobkyně dle § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 8 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem kromě 8 000 Kč zaplatit poplatek 6 496 Kč v 52 týdenních splátkách po 279 Kč. Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem 3 995 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou [číslo] k ní právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. 4. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usneseními zdejšího soudu ze dne 9. 2. 2023, č. j. [číslo jednací], podrobněji pak ještě dne 2. 3. 2023, č. j. [číslo jednací], vyzvána, když soud byl připraven učinit tak též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěry splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznické kartě toliko tvrzené tzv.„ další čisté příjmy domácnosti“, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaná fakticky nebydlela na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval nájemní smlouvu žalované v souvislosti s jejími výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), za situace, kdy žalovaná uváděla, že vyživuje 1 osobu, nebyly vyžádány listiny prokazující, o jakou osobu jde za účelem posouzení rozsahu případné závislosti této osoby na žalované (k podrobnostem viz citovaná usnesení shora). Na rezignaci právního předchůdce žalobkyně na zodpovědné individuální ověřování zejména výdajů žalované toliko v odhadnuté výši nemůže ničeho změnit ani soudem vyžádaná zpráva z Centrální evidence exekucí ze dne [datum], podle které nebyla ke dni úvěru žalovaná postižena exekucí, ani zpráva CRIF - [právnická osoba], ve spojení s přílohou k ní obsahující společný výpis z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (BRKI a NRKI), podle které vznikly další dva úvěry žalované až po závazku vzniklém z nyní projednávané Smlouvy Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne [datum], které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne [datum], byla žalovaná vyzvána k zaplacení„ do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaná dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku k ní dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila. 5. Výslech zprostředkovatele úvěru jako vázaného zástupce přítomného při uzavírání Smlouvy, pana [jméno] [příjmení], ve spojení s Výpisem z živnostenského rejstříku tohoto obchodního zprostředkovatele, soud pro jeho nadbytečnost neprovedl, když skutková tvrzení žalobkyně již jen o tom, že v případě výdajů bylo vycházeno z jejich odhadnuté částky a při absenci jakéhokoliv relevantního tvrzení nikoliv jen obecné povahy o tom, že poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované, by svědecká výpověď o de facto neexistujících tvrzeních byla v rozporu se zásadou ekonomie řízení. Nadto žalobkyně svojí neúčastí u jednání zcela rezignovala na možnost být opakovaně soudem vyzvána dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. a poučena o důsledcích neunesení břemene tvrzení a důkazního v podobě (částečného) neúspěchu ve sporu. 6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze v částce 4 005 Kč ze žalobou uplatněných částek s příslušenstvím vyjmenovaných ve II. odstavci výroku tohoto rozsudku, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni poskytnutí úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru řádně a zodpovědně neověřoval skutečnosti uvedené již v odstavci 4. odůvodnění tohoto rozsudku. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu. 7. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednán