17 C 67/2023-43 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni [datum] postoupena [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o půjčce [číslo] (dále„ Smlouva 1“) vyplaceno blíže neuvedeného dne, když žalobkyně již nemá k dispozici zákaznickou kartu žalovaného, která„ však bohužel nebyla právním předchůdcem žalobce dohledána“, v hotovosti 9 000 Kč, plnění ze Smlouvy 1. Dle Smlouvy 1 měl být kromě jistiny zaplacen„ Souhrnný poplatek“ 5 976 Kč, a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 288 Kč se splatností poslední splátky [datum] Celkem bylo uhrazeno 3 528,57 Kč a v prodlení se žalovaný ocitl poprvé již dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 6 879,47 Kč, Souhrnný poplatek ve výši 4 567,96 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 520,78 Kč (počítán z 11 447,43 Kč od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení v zákonné výši z 11 447,43 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně, na kterou byla postoupena stejnou smlouvou i druhá pohledávka [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), rovněž s účinností ke dni [datum], domáhala po žalovaném, kterému bylo dle druhé Smlouvy o půjčce [číslo] (dále„ Smlouva 2“) vyplaceno blíže neuvedeného dne v hotovosti 10 000 Kč, plnění ze Smlouvy 2. Dle Smlouvy 2 měl být kromě jistiny zaplacen„ Souhrnný poplatek“ 6 640 Kč, a to v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč se splatností poslední splátky [datum] Celkem bylo uhrazeno 3 921,43 Kč a v prodlení se žalovaný ocitl poprvé již dne [datum]. K zaplacení zbývá dlužná jistina 7 643,37 Kč, Souhrnný poplatek ve výši 5 075,20 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 15 327,40 Kč (počítán z 12 718,57 Kč od [datum] do [datum]) a úrok z prodlení v zákonné výši z 12 718,57 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Z celkové částky 24 166 Kč (11 447,43 Kč a 12 718,57 Kč) s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil. 4. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu danou usnesením nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy 2, kterou žalobkyně soudu předložila jako jedinou z obou smluv shora, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč při uzavření Smlouvy 2. Žalovaný se zavázal celkem kromě 10 000 Kč zaplatit souhrnný poplatek 6 640 Kč ve 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Dle nikým nezpochybněných pro žalobkyni nevýhodných tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný na tuto Smlouvu 2 celkem 3 921,43 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení se Seznamem postoupených pohledávek, právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni, toutéž Smlouvou byla postoupena i pohledávka ze Smlouvy 1, jejíž obsah však žalobkyně toliko tvrdila a přes výzvu soudu a poučení o důsledcích z toho planoucích dle § 118a, zejména odst. 3 o. s. ř., k důkazu nepředložila a stejně tak nepředložila ani, opět toliko jí tvrzenou, Zákaznickou kartu, u které výslovně uvedla, že nebyla„ právním předchůdcem žalobce dohledána“. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně vzal soud za prokázánu její procesní subjektivitu. 6. Dle Zákaznické karty ze dne [datum], vztahující se tak logicky ke Smlouvě 2, bylo prokázáno, že žalovaný tehdy v uvedené finanční tísni uvedl zejména, že má stálý příjem financí ze státní podpory ve výši 7 300 Kč, jiné příjmy ve výši 3 500 Kč a další příjmy domácnosti ve výši 29 060 Kč. Mezi běžnými měsíčními výdaji žalovaný uvedl nájem/inkaso ve výši 4 240 Kč, z čehož žalovaný platil 1 000 Kč, což bylo nadto ověřeno z jím předložené nájemní smlouvy, dále uvedl splátky půjček/výživné ve výši 8 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 15 000 Kč, které byly ověřeny na základě jím předložených dokladů SIPO. Uvedené informace získané od žalovaného ohledně příjmů a z výdajů splátky předchozích půjček/výživného nebyly právní předchůdkyní žalobkyně nijak ověřovány. Oznámením o postoupení pohledávek shora obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne [datum], které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne [datum], byl žalovaný vyzván k zaplacení„ do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum], odeslanou dle podacího lístku dne [datum], ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil. 7. Na shora prokázaný skutkový stav soud aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) s ohledem přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též „o. z.“) podle kterého, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, řídí dosavadními právními předpisy; mezi stranami totiž nebylo ujednáno jinak. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud nárok ze Smlouvy 2, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, v převážné části zamítl (viz odstavec III. výroku shora), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z., když mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sice byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. obč. zák., nikoliv však platně. Smlouvu 2 uzavíral žalovaný v postavení spotřebitele a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a její neplatnost způsobilo ujednání o zaplacení tzv. Souhrnného poplatku, jehož výše, která dosahuje téměř 65 % jistiny za situace, kdy bylo spoléháno na pravdivost především žadatelem uváděných výdajů v situaci, kdy se logicky nacházel ve finanční tísni a byl tak schopen uvést (zamlčet) cokoliv, jen, aby obdržel hotovost (viz Zákaznická karta a nijak neověřované údaje zejména o výdajích v ní), se jeví být v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 39 obč. zák. a tudíž ujednáním absolutně neplatným. Uvedený Souhrnný poplatek totiž plní funkci úroku, neboť bez jeho ujednání by právní předchůdkyně žalobkyně, coby podnikatel motivovaný především dosahováním zisku, neměl zájem na uzavření takové smlouvy a ujednání o Souhrnném poplatku tak není ve smyslu § 41 obč. zák. ani oddělitelným od zbytku smlouvy; ujednání o Souhrnném poplatku není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl uzavření takové smlouvy pro jednu z jejích smluvních stran. 9. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy 2 pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 451 odst. 1 a § 457 obč. zák. zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 3030 o. z. ve spojení s § 6 a § 8 o. z. má každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu, nadto zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Zaplatil-li tedy žalovaný z neplatné Smlouvy 2 žalobkyni (její právní předchůdkyni) částku 3 921,43 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalovaného započíst na jistinu, kterou je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 6 078,57 Kč (rozdíl mezi 10 000 Kč v hotovosti předaných žalovanému a 3 921,43 Kč již zaplacenými). Splatnost soudem přiznané částky nastala 10. dnem (viz lhůta k plnění v Oznámení o postoupení pohledávky) ode dne, následujícího po 3. pracovním dni následujícím po dni, kdy bylo doporučeně odesláno Oznámení o postoupení pohledávky ze Smlouvy, obsahující výzvu k plnění ve smyslu § 563 obč. zák., tedy splatnost nastala v pondělí [datum] a ode dne následujícího je žalovaný dle § 517 odst. 1 věty první obč. zák. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 obč. zák., jehož výši stanoví § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 ke dni, kdy nastalo prodlení; tedy ve výši 8,25 % ročně. 10. Pokud jde o nárok ze Smlouvy 1, ten byl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu zamítnut v plném rozsahu, jako zcela nedůvodný, když žalobkyně neunesla své břemeno důkazní, jak již uvedeno shora, když neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným též Smlouvu 1 a že by žalovanému dle takové mělo být předáno 9 000 Kč. 11. Ve zbývající převážné části, počítaje v to i zamítnuté kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když zde není takových nároků v důsledku neplatnosti Smlouvy 2 a neexistence Smlouvy 1, kdy jsou neplatná/neexistentní i vedlejší ujednání v nich. 12. O nákladech řízení bylo rozhod