36 C 452/2020-201 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne 14. 12. 2020 domáhal vypořádání SJM. Žalobu odůvodnil tím, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 11. 1984 a rozvedeno bylo dne 16. 12. 2020. Účastníci řízení mají nemovitý majetek zapsaný na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí]. Žalobce navrhoval, aby veškerý nemovitý majetek byl rozdělen na polovinu a účastníci řízení se stali podílovými spoluvlastníky. 2. Právní zástupce žalobce podáním došlým soudu dne 5. 11. 2021 doplnil žalobu žalobce o vypořádání společného jmění manželů a uvedl, že žalobce se svým návrhem ze dne 14. 12. 2020 na vypořádání společného jmění manželů domáhá vypořádání následujících nemovitých věcí a to pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení, dále pozemek parc. [číslo] o výměře 67 m2 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. garáž, pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] [anonymizována dvě slova] a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp./če. jiná stavba, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [část obce], [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Uvedl, že obvyklá tržní cena nemovitých věcí k datu právní moci rozvodu manželství není žalobci známa, tyto nemovité věci jsou předmětem několika výkonu rozhodnutí (exekuce) i pro výlučné dluhy žalované, které nejsou součástí společného jmění, neboť jejích výše přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům účastníků řízení a žalovanou byly převzaty bez souhlasu žalobce, přičemž v rámci exekuce vedené pověřeným soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] pro sp. zn. [číslo jednací] byly nemovité věci včetně jejich součástí a příslušenství oceněny částkou v celkové výši [částka]. Nemovité věci byly účastníky řízení pořízeny v letech 1987 a 1990. Žalobce uvedl, že předmětem vypořádání nečiní žádné další nemovité věci ani žádné movité věci ani žádné zůstatky na bankovních účtech a nebo dluhy vzniklé za trvání manželství. Žalobce navrhoval, aby nemovité věci, které jsou zapsány na listu vlastnictví č. 2020, pro k.ú. [část obce], [územní celek] byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků a tím, že podíly obou účastníků jsou ve věci ideální 1/2 z celku. 3. V průběhu řízení žalobce dále uvedl, že požaduje, aby mu žalovaná uhradila polovinu daně z nemovitostí, kterou za 10 let zaplatil i za žalovanou a předmětem vypořádání učinil polovinu daně z nemovitostí ve výši 12 540 Kč s tím, že on sám se podílel na údržbě nemovitostí za těch 10 let a že bývalá manželka získá polovinu nemovitostí aniž by se podílela na údržbě tohoto domu od března 2012 do současnosti a žalobce požadoval, aby mu byla kompenzována částka za údržbu předmětných nemovitostí. Žalobce upřesnil, že požaduje kompenzaci nákladů na údržbu předmětných nemovitostí a požaduje po žalované náhradu ve výši 1 000 Kč od března 2012 měsíčně do října 2020. Poté žalobce upřesnil, že požaduje 5 000 Kč měsíčně po žalované od března 2012 do doby, než bude vypořádáno společné jmění a to přesto, že takto činí po uplynutí tří let od rozvodu. Soud změnu žaloby, kterou učinil žalobce u jednání dne 20. 10. 2022 usnesením ze dne 2. 12. 2022 nepřipustil v souladu s ust. § 95 o.s.ř. 4. Žalobce poté podáním došlým soudu dne 14. 12. 2022 navrhoval v rámci vypořádání SJM, aby soud rovněž přihlédl k tomu, že mu jeho bývalá manželka způsobila nemajetkovou újmu. Navrhoval, aby soud rozhodl, že bývalá manželka [celé jméno žalované] způsobila bývalému manželovi [celé jméno žalobce] nemajetkovou újmu. 5. Usnesením soudu ze dne 15. 12. 2022 bylo řízení o návrhu žalobce ze dne 14. 12. 2022, že bývalá manželka [celé jméno žalované] způsobila bývalému manželovi [celé jméno žalobce] nemajetkovou újmu vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí. 6. U jednání dne 15. 12. 2022 právní zástupce žalobce uvedl, že co se týče výjimečných okolností případu, které odůvodňují, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, tak na předmětných nemovitostech vázne několik exekucí pro výlučné dluhy žalované, není na místě nemovitosti přikázat ani do výlučného vlastnictví žalované, když je na ní 5 exekucí a není schopna žalobce vyplatit a stejně tak žalobce nemá dostatečné finanční prostředky, aby vyplatil žalovanou. Výjimečné okolnosti účastníků řízení jsou v tom, že není reálný jiný způsob vypořádání, než který navrhuje žalobce, když nemovité věci žalobce užívá výhradně sám od roku 2012. Žalobce se ztotožňuje s hodnotou nemovitých věcí oceněných pro účely exekuce ve výši 1 930 000 Kč. 7. Podáním došlým soudu dne 5. 1. 2023 právní zástupce žalobce doplnil skutková tvrzení a uvedl, co se týče výjimečných okolností odůvodňujících přikázání věci do podílového spoluvlastnictví, že žalobce požaduje, aby soud svým rozhodnutím založil stav obdobný tomu, který ve vztahu k nemovitým věcem a některým věcem movitým nastane ze zákona, když se manželé, resp. bývalí manželé nedohodnou a ani jeden z nich nepožádá soud o vypořádání společného jmění. Žalobce má za to, že tento způsob vypořádání společného jmění, tedy sám o sobě není nijak výjimečný, když je přímo předpokládán zákonem. Výjimečnost tohoto způsobu vypořádání spočívá pouze v tom, že ponechání věci v podílovém spoluvlastnictví bývalých manželů, kteří nebyli a nejsou schopni vypořádat společné jmění dohodou není zcela žádoucí, neboť je zde zakládáno nové majetkové společenství mezi osobami, u kterých jsou velmi často značně narušeny či zcela rozvráceny osobní vazby. K uvedené variantě vypořádání by tedy mělo být soudem přistoupeno pouze v případech, kdy jiné řešení není možné, resp. účelné či hospodárné. Právní zástupce žalobce uvedl, že jiný způsob vypořádání společného jmění manželů ohledně nemovitých věcí označených v žalobním návrhu a jeho doplnění není mezi účastníky možný. Přikázání nemovitých věcí do výlučného vlastnictví žalobce nebo žalované není možné, protože ani jeden nedisponují finančními prostředky k finanční kompenzaci druhého účastníky řízení. Žalobce je osobou pobírající sociální dávky a jiné příspěvky, žalovaná je osobou povinou ve více probíhajících exekucích a již tato skutečnost zcela jasně prokazuje, že žalovaná nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na případnou finanční kompenzaci žalobce. Rovněž není na místě přikázání části nemovitých věcí jednomu z účastníků řízení a zbylé části nemovitých věcí druhému účastníkovi řízení, neboť nemovité věci spolu tvoří jednotný funkční celek, je to rodinný dům se zahradou a dalšími pozemky, na níž se nachází garáž a jiná stavba – kůlna. Z obdobného důvodu nepřichází v úvahu ani reálné rozdělení předmětných nemovitých věcí. Nepřichází jako způsob vypořádání ani prodej nemovitých věcí a rozdělené výtěžku, neboť minimálně žalovaná s takovýmto způsobem vypořádání společného jmění nemovitých věcí nesouhlasí. Žalobce tvrdil, že vypořádání společného jmění jeho přikázáním do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s rovnými podíly je v této věci jediným reálně možným způsobem vypořádání společného jmění a sama tato skutečnost představuje ony výjimečné okolnosti pro využití tohoto způsobu vypořádání společného jmění. Žalobce dále tvrdil, že ani on ani žalovaná nedisponují finančními prostředky na případnou úhradu vypořádacího podílu. Nemovité věci užívá pro účely bydlení výhradně sám žalobce již od roku 2012. Žalobce má o nemovité věci zájem a chce je i nadále užívat pro účely svého bydlení. 8. Usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 6. 2023, které nabylo právní moci 29. 7. 2023 zastoupení žalobce advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] bylo zrušeno, žalobci nebyl ustanoven další zástupce z řad advokátů. 9. Žalovaná v průběhu řízení souhlasila s vypořádáním SJM tak, aby nemovité věci byly přikázány do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení s rovnými ideálními podíly. Žalovaná uvedla, že se s bývalým manželem o vypořádání společného jmění nedohodli, nemovitosti, které jsou předmětem řízení byly nabyty za trvání manželství. Žalovaná má několik exekucí, nemá peníze na vyplacení bývalého manžela, není schopna ho vyplatit, platí vysoký podnájem za bydlení v [obec] a exekutor jí zvýšil splátky. S bývalým manželem není v kontaktu, nebyli schopni se dohodnout. 10. K jednání dne 27. 9. 2023 se žalobce nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, soud proto v souladu s ust. § 101, odst. 2 a 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce. 11. Žalovaná u jednání dne 27. 9. 2023 učinila nesporným, že nemovitosti, které jsou předmětem tohoto řízení a vypořádání zaniklého společného jmění manželů, které jsou zapsány na listu vlastnictví 202 pro k.ú. [část obce] nabyla s žalobcem za trávní manželství. Navrhovala, aby nemovitosti byly přikázány do podílového spoluvlastnictví. <b>12. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Z rozsudku Okresního soudu v Ostravě č.j. [číslo jednací] soud zjistil a vz