38 C 78/2023-36 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 24. 3. 2023, rozšířenou podáním ze dne 13. 9. 2023, kdy rozšíření bylo rozhodnutím soudu ze dne 14. 9. 2023 připuštěno, domáhala po žalované zaplacení částky 280 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně byla vedlejší účastnicí na straně čtvrtého žalovaného ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno žalobou ze 7. 2. 1997, žaloba rozšířena dne 12. 11. 1997, žalobkyně přistoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně 4. žalovaného dne 28. 2. 2008, posléze byla žaloba dále rozšiřována. Řízení bylo ukončeno vydáním usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací], ze dne 8. 2. 2022, doručeného právnímu zástupci dne 31. 3. 2022. Následně však bylo ještě ve věci podáno dovolání, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto, přičemž usnesení soudu bylo doručeno právnímu zástupci 19. 12. 2022. Doba trvání řízení 25 let a 10 měsíců je extrémně nepřiměřená. Doba účasti žalobkyně v řízení trvala 14 let a 10 měsíců. Žalobkyně požádala žalovanou o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení, a to přípisem ze dne 5. 5. 2022. Nárok žalobkyně označila žalovaná za nedůvodný, přičemž nepřiléhavě odkázala na rozhodnutí 30 Cdo 1724/2017-253. Žalobkyně stojí na stanovisku, že byly naplněny předpoklady stanovené v § 31a zákona č. 82/1998 Sb., a žádá proto o přiznání zadostiučinění podle 2. odstavce citovaného ustanovení, jakožto odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení ve shora označené věci – podle metodického pokynu Nejvyššího soudu ve výši 280 000 Kč, a to ve smyslu výkladového stanoviska Nejvyššího soudu, tj. za každý rok trvání 20 000 Kč. Předmětem řízení (ve věci [spisová značka]) byla žaloba na zaplacení částky přesahující 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 21 % p. a., v důsledku čehož výše uplatňovaného nároku narůstala každý rok o cca 1 000 000 Kč. Tato skutečnost i s ohledem na neúměrnou délku řízení ve svých důsledcích představovala výši likvidační pro všechny žalované - a rovněž i žalobkyně, jakožto manželku 4. žalovaného, když v případě úspěchu žaloby proti čtvrtému žalovanému by i ona přišla o veškerý její majetek. Z toho důvodu je nutno považovat předmět řízení za zvlášť významný pro žalobkyni a délku trvání řízení ve svých důsledcích za mimořádně tíživou. S ohledem na výše uvedené žádá žalobkyně, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkyni zadostiučinění za nepřiměřenou délku trvání řízení v částce 280 000 Kč. V rámci repliky pak žalobkyně svou žalobní naraci ještě konkretizovala tak, že žalobkyně uplatňovala i bránila své majetkové právo – šlo o její společné jmění manželů, a to jak v uplatněném protinávrhu, tak i v nároku uplatněném žalobou ve věci [spisová značka]. Zásah do majetkové sféry čtvrtého žalovaného by byl tím samým přímým zásahem do její majetkové sféry. Přesněji řečeno byl ohrožen celý majetek žalobkyně, neboť jiný majetek než spadající do společného jmění manželů ani nemá. O jakési zprostředkovanosti zásahu do sféry žalobkyně tak nelze hovořit. Šlo o zásah do práv žalobkyně a tomu odpovídalo i vnímání sporu žalobkyní jakožto zásadního ohrožení jejího dosavadního života. Vzhledem k tomu, že žalobci ve věci [spisová značka] uplatňovali žalobou vysoké částky, úročené navíc obrovskými úroky, jednalo se o požadavek„ likvidační“. Žalobou ve věci [spisová značka] bylo ohroženo její ([anonymizováno] [celé jméno žalobkyně]) společné jmění manželů. Tvrzení, že„ výsledek řízení by její právní postavení nemohl nijak ovlivnit“ je naprosto nepřípadné. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v rámci svého podání tak, že nárok uplatněný žalobou zcela neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne 5. 5. 2022 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 280 000 Kč, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení. V případě nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, spočívajícího v porušení práva na rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě, je poškozeným ve smyslu § 13 odst. 2 zákona fyzická nebo právnická osoba, která byla přímo nesprávným úředním postupem dotčena, tj. osoba, u které jsou vzniklá nemajetková újma a nesprávný úřední postup ve vztahu příčinné souvislosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 675/2011). Takovou osobou bude nepochybně účastník řízení, je-li v řízení alespoň částečně aktivní. Naproti tomu ve vztahu k vedlejšímu účastníkovi (§ 93 o. s. ř.) judikatura dovodila, že sice„ nelze vyloučit, že důsledky nesprávného úředního postupu, spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, pociťuje nejen účastník řízení, nýbrž také vedlejší účastník, avšak děje se tak nikoli přímo, nýbrž zprostředkovaně skrze jeho hmotněprávní poměr k účastníkovi řízení. Nebýt totiž existence právního poměru k samotnému účastníkovi, újmu způsobenou nepřiměřenou délkou původního řízení by vedlejší účastník nepociťoval, neboť výsledek řízení by jeho právní postavení (tj. práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva) nemohl nijak ovlivnit. Dále odkázala na závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24.4.2019, sp. zn. 30 Cdo 1724/2017-253 a právní teorie o postavení vedlejšího účastníka ve sporném řízení. 3. Soud ve svém rozhodnutí vyšel částečně z nesporných skutkových tvrzení účastníků, která vzal za svá skutková zjištění a následně rovněž z provedených listinných důkazů, které vytvořily dostatečný podklad pro to, aby soud mohl ve věci rozhodnout. Mezi účastníky tohoto řízení nebylo sporu o tom, že žalobkyně byla vedlejším účastníkem ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Řízení bylo zahájeno žalobou ze 7. 2. 1997, žaloba byla rozšířena dne 12. 11. 1997, žalobkyně přistoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně 4. žalovaného na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 3. 2009 č. j. [číslo jednací], řízení bylo pravomocně skončeno rozhodnutím zdejšího soudu ze dne 11. 9. 2020 č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 2. 2022 č. j. [číslo jednací]. Rovněž mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalobkyně u žalované dne 5. 5. 2022 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 280 000 Kč, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení, kterému nebylo vyhověno rozhodnutím ze dne 19. 5. 2022. 4. Soud provedl v souladu s ust. § 120 odst. 2 o. s. ř. důkaz výpisem žalobkyně z Centrální evidence obyvatel, z kterého se podává, že žalobkyně je manželkou 4. žalovaného v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka]. 5. Na základě nesporných skutkových tvrzení účastníků tohoto řízení a provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. U zdejšího soudu bylo vedeno řízení pod sp. zn. [spisová značka], kde na straně 4. žalovaného - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum] vystupovala jako vedlejší účastnice žalobkyně, která je jeho manželkou. Žalobkyně přistoupila do řízení jako vedlejší účastník na straně 4. žalovaného na základě usnesení zdejšího soudu ze dne 20. 3. 2009 č. j. [číslo jednací]. Řízení sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno od 7. 2. 1997 do 9. 2. 2021, konečné rozhodnutí ve věci nabylo právní moci, následně bylo ve věci podáno dovolání, jeho odmítnutí bylo doručeno zástupci dne 19. 12. 2022. Žalobkyně u žalované dne 5. 5. 2022 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu v celkové výši 280 000 Kč, ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v platném znění, za nesprávný úřední postup ve shora uvedeném řízení, kterému nebylo vyhověno rozhodnutím ze dne 19. 5. 2022. 6. Dle ust. § 14 odst. 1, 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. 7. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad"). Úřadem podle odstavce 1 je Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem. 8. Dle ust. § 31a odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, bez ohledu