40 C 304/2023-51 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 3. 2023 ve znění pozdějších doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 039,10 Kč spolu příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela dne 24. 6. 2021 s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč. Před uzavřením smlouvy poskytovatel úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 566 Kč, splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce počínaje od 20. 7. 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splatných závazků a dlužná částka se stala ke dni 31. 10. 2021 splatnou. Dlužnou částku tvoří jistina ve výši 16 039,10 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 8. 2022. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání dne 7. 11. 2023 se nedostavil žádný z účastníků, ačkoli oba byl řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 22. 6. 2021 zaevidovala [právnická osoba] žádost žalovaného o poskytnutí půjčky ve výši 15 000 Kč. V žádosti bylo uvedeno, že žalovaný je zaměstnán od 1. 6. 2019 s čistým měsíčním příjmem ve výši 25 000 Kč a výdaji ve výši 0 Kč (zjištěno z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu). Téhož dne posoudila [název] [anonymizováno] úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že příjem žalovaného je dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Vzhledem k uvedeným výdajům 0 Kč banka stanovila výdaje klienta na 6 508 Kč. Přestože žalovaný v žádosti uvedl splátky ve výši 0 Kč, banka dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti další čtyři poskytnuté úvěru se splátkovým zatížením 11 323 Kč měsíčně (kontokorent ve výši 2 000 Kč mimo [anonymizováno] s orientační splátkou 60 Kč, osobní úvěru mimo [anonymizováno] se splátkou 964 Kč, spotřební úvěr mimo [anonymizováno] se splátkou 5 592 Kč, spotřební úvěru mimo [anonymizováno] se splátkou 4 141 Kč). Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů klienta zbylo 13 810 Kč k pokrytí životních nákladů klienta (zjištěno z Posouzení úvěruschopnosti klienta). Z Výpisu z účtu žalovaného za období 1. 3. 2021 – 31. 3. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu vedeném u [anonymizováno] činil 188,26 Kč, celkové příjmy 30 919,75 Kč a celkové výdaje 31 092,55 Kč. Na účtu proběhla velká řada platebních operací, mj. byla připsána mzda 22 000 Kč. Z Výpisu z účtu žalovaného za období 1. 4. 2021 - 30. 4. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu vedeném u [anonymizováno] činil 15,46 Kč, celkové příjmy 33 112,99 Kč a celkové výdaje 30 879,25 Kč. Na účtu proběhla velká řada platebních operací, mj. byla připsána mzda 25 397,47 Kč. Žalovaný čerpal další úvěru dne 29. 4. 2021 ve výši 19,50 Kč a 1 959,20 Kč. Z Výpisu z účtu žalovaného za období 1. 5. 2021 – 31. 5. 2021 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek na účtu vedeném o [anonymizováno] činil 2 249,20 Kč, celkové příjmy 56 414,61 Kč a celkové výdaje 51 712,87 Kč. Na účtu proběhla velká řada běžných operací, mj. byla připsána mzda 28 028 Kč. Opakovaně v průběhu měsíce pak byly prováděny platební operace označené jako čerpání a splácení úvěru. Dne 24. 6. 2021 uzavřela [právnická osoba] s žalovaným Smlouvu o úvěru č. [bankovní účet], kterou se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč, vedený na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splatit úvěru nejpozději do 20. 6. 2024 ve splátkách ve výši 566 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 19,90 % ročně (zjištěno ze Smlouvy o úvěru). Poslední výzvou k úhradě dlužné částky vyzvala [právnická osoba] žalovaného k úhradě dluhu ve výši 3 638 Kč nejpozději do 31. 10. 2021. Dopisem ze dne 31. 10. 2021 oznámila [název] [anonymizováno] žalovanému, že byla ke dni 31. 10. 2021 byla celá pohledávka na jeho úvěrovém účtu č. [bankovní účet] zesplatněná. Dlužná částka činí 18 136 kč (zjištěno z Oznámení o zesplatnění). U žádné z obou uvedených listin soud nevzal za prokázáno jejich doručení do dispozice žalovaného. Z listiny Obratová historie („ Podklady pre súdne konanie“) bylo zjištěno, že dne 24. 6. 2021 bylo na úvěrovém účtu [číslo] zaevidováno čerpání úvěru ve výši 15 000 Kč. Uhrazena nebyla žádná splátka. Dne 1. 8. 2022 byla odepsána jistina ve výši 16 039,10 Kč, řádné úroky ve výši 1 037 Kč, poplatky ve výši 2 066 Kč a úroky z prodlení ve výši 1 067,84 Kč. Dopisem ze dne 15. 8. 2022 oznámila [právnická osoba] žalovanému postoupení pohledávky ve výši 20 209,94 Kč s účinností od 1. 8. 2022 na žalobkyni (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Předžalovaní výzvou z téhož dne (15. 8. 2022) žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužná částky v celkové výši 20 209,94 Kč spolu s příslušenstvím do 10 dnů od doruční této výzvy (zjištěno z Předžalobní upomínky). Dne 15. 8. 2022 žalobkyně odeslala žalovanému prostřednictvím České pošty, s. p. listovní zásilku. U této zásilky nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalovaného, neboť pošta nemá zásilku v evidenci (zjištěno z podacího lístku ve spojení se Sledováním zásilky). Dále byla žalovanému dne 15. 8. 2022 odeslána žalobkyní další blíže neurčená zásilka (zjištěno z Podacího lístku interního). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s Přílohou [číslo] – seznam pohledávek vzal soud prokázáno, že [právnická osoba] postoupila svou pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy na žalobkyni. 5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 6. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou [právnická osoba] jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“). 7. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ). 8. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zása