64 C 139/2023-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 015 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"), ve které si ujednali, že na požádání žalovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za čerpání úvěru a úrok, a to vše za podmínek dále uvedených ve smlouvě. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného lustrací v evidencích a kontrolou měsíčního příjmu, přičemž došla k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, že žalovaný je tak schopen splácet pravidelné splátky úvěru, proto mu na podkladě smlouvy poskytla k jeho žádosti peněžní prostředky v celkové výši 12 600 Kč bankovním převodem na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet]. V bodě 4.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že žalovaný je povinen do konce každého kalendářního měsíce uhradit minimální splátku úvěru (dále jen "minimální splátka"), která činí 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Pokud je dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce nižší než 300 Kč, je výše minimální splátky rovna částce dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. Bylo ujednáno, že žalovaný má právo kdykoliv splatit i částku vyšší, než je minimální splátka a že je žalovaný povinen platit splátky úvěru žalobci bezhotovostně na jeho bankovní účet. Žalobkyně dle bodu 4.5 smlouvy zasílá žalovanému každý kalendářní měsíc výpis z úvěru, na němž jsou uvedeny aktuální výše dluhu, výše minimální splátky a datum splatnosti. Výpis z úvěru je žalovanému zasílán s předstihem před datem splatnosti prostřednictvím uživatelského účtu. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že žalovaný je povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 2 520 Kč na náklady žalobkyně související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve sjednané výši 20 % měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do celkového splacení dluhu žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok z peněžních prostředků ve výši pevné úrokové sazby 8 % ročně místo sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému úvěru činí 8 798 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobci úrok z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.6 smlouvy je sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen„ Účelně vynaložené náklady“). Žalobkyně uplatňuje účelně vynaložené náklady ve výši 121 Kč měsíčně (100 Kč + DPH) za mimosoudní vymáhání dlužné částky dle čl. 4 mandátní smlouvy ze dne [datum]. Součástí dlužné částky jsou účelně vynaložené náklady ve výši 605 Kč. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 11 508 Kč. V souladu s čl. 6 smlouvy byla částečná úhrada použita na úhradu pohledávek žalobkyně v následujícím pořadí: 1. příslušenství, poplatky za čerpání úvěru a smluvní pokuty v pořadí tak, jak vznikla jejich splatnost; 2. jistina úvěru po částech odpovídajících jednotlivým čerpáním jistiny v pořadí tak, jak docházelo k čerpání jednotlivých částí jistiny. Pokud však již došlo k zaúčtování peněžních prostředků na určitou část jistiny dle bodu 2 předchozí věty, a tato část jistiny nebyla doposud zcela doplacena, zaúčtují se veškeré další peněžní prostředky přijaté od Klienta přednostně na tuto část jistiny – po doplacení této části jistiny se dále pokračuje v pořadí dle předchozí věty. Dle bodu 6.5 smlouvy se bez dalšího stává celý dluh splatným a žalobkyně je tak oprávněna požadovat splacení celé dlužné částky v případě, že bude žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části po dobu delší než 2 měsíce. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od [datum] v prodlení. Žalobkyni tudíž vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 13 015 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne [datum]. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků, seznamů a evidencí vedených státními orgány, a to volně přístupných i placených: obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík, insolvenční rejstřík, administrativní registr ekonomických subjektů, centrální evidence exekucí, katastr nemovitostí - u žalovaného nenašla žádný negativní záznam. Dále je úvěruschopnost žalovaného posuzována dle údajů, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, konkrétně hrubý příjem (28 000 Kč), čistý příjem (23 800 Kč) a náklady na obživu (1 000 Kč). Výši příjmů si ověřila z výplatních pásek žalovaného, kde je čistý příjem ve výši 28 071 Kč. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje žalovaného lze ověřit jen obtížně, ověřovala je žalobkyně s využitím průměrných (referenčních) nákladů průměrného klienta, kdy tento postup potvrzuje i odborná literatura. Z údajů uvedených na internetové stránce ČSÚ vyplývá, že průměrná měsíční výše výdajů na člena průměrné české domácnosti činí pro rok 2020 částku 12 500 Kč (149 810 Kč ročně děleno 12 měsíci po zaokrouhlení). Jelikož žalovaný jako výši svých nákladů uváděl částku 1 000 Kč, počítal žalobce právě s částkou 12 500 Kč. K této byly následně připočítány náklady na úhradu pravidelné splátky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného prověřila tak, že odečetla výši žalovaným deklarovaných výdajů od výše žalovaným doložených příjmů, z čehož zjistila, že po odečtení měsíčních nákladů i po uhrazení minimální splátky úvěru žalovanému zůstane k dispozici alespoň dalších 12 105 Kč. Dále doplnila, že žalovanému poskytla převodem na jeho účet částku 5 000 Kč dne [datum], částku 2 500 Kč dne [datum], částku 2 500 Kč dne [datum] a částku 2 600 Kč dne 2 600 Kč, celkem tedy 12 600 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni celkem částku 11 508 Kč, a to dne [datum] částku 6 121 Kč, dne [datum] částku 2 419 Kč a dne [datum] částku 2 968 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek žalobkyně, že na požádání poskytne žalovanému peněžní prostředky do celkové výše úvěrového limitu až 50 000 Kč. Žalovaný se pak zavazuje vrátit čerpané finanční prostředky a zaplatit sjednaný úrok ve výši 20 % měsíčně (čl. 6 smlouvy) a poplatek ve výši 20 % z čerpané částky úvěru (čl. 5 smlouvy). Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, podpisem žalovaného opatřena není (u jména žalovaného je pouze uveden údaj, že smlouva byla podepsána elektronicky [datum], 14:58:35), - z listiny na č. l. 25 označené„ žádost o poskytnutí úvěru“, že u žalovaného je uveden hrubý příjem 28 000 Kč, čistý příjem 23 800 Kč, náklady 1 Kč, - z výpisu z účtu žalobkyně [číslo] vedeného u [právnická osoba] za 6 - [číslo], že jsou evidovány mj. odchozí platby v celkové výši 10 000 Kč na účet č. [bankovní účet], [celé jméno žalovaného], a to dne [datum] částka 5 000 Kč, dne [datum] 2 x částka 2 500 Kč, - z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] za [datum] - [datum], že dne [datum] je evidována mj. odchozí platba v částce 2 600 Kč na účet č. [bankovní účet], - ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum], že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný, - z výplatních pásek žalovaného u společnosti [právnická osoba], [IČO], za