64 C 153/2023-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 304,34 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s příslušenstvím a souhrnným poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,21 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný v průběhu vztahu ze smlouvy načerpal částku 44 738,56 Kč a uhradil celkem částku 28 855 Kč, která byla postupně započítávána na úrok, poplatky a jistinu. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož se stal závazek splatným dne [datum], a to dle odst. 6.1 smlouvy, kdy ke zesplatnění může dojít v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Ke dni zesplatnění žalovaný dlužil žalobkyni částku 27 304,34 Kč, z toho 25 704,34 Kč na jistině, částku 600 Kč na nákladech vymáhání, částku 1 000 Kč na smluvních pokutách. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku z vyčerpané jistiny v sazbě 19,9 % ročně od [datum] do [datum] výši 3 726,50 Kč, smluvního úroku z vyčerpané jistiny ve výši 19,9 % ročně od [datum] do zaplacení (požadováno v nižší výši 11,75 %), kapitalizovaného úroku z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 1 388,29 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % od [datum] do zaplacení. K výzvě soudu žalobkyně dále doplnila tvrzení k procesu zkoumání úvěryschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy s tím, že vycházela ze své metodiky posouzení úvěryschopnosti klienta a provedených výpočtů hodnot [příjmení] klienta, dále z lustrací žalovaného v registrech NRKI, [příjmení] a ISIR. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, kteří se k jednání nedostavili, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené úvěrová smlouva [číslo] ze dne [datum], že uvedeného dne žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou dohodu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr z karty ve výši úvěrového rámce 45 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit se sjednanou roční úrokovou sazbou 19,90 % v minimálních měsíčních splátkách ve výši 2,21 % z úvěrového rámce, tj. 995 Kč s tím, že celková předpokládaná částka splatná žalovaným měla činit 49 851 Kč. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatelka poskytující spotřebitelské úvěry, žalovaný, označený jménem, datem narození a rodným číslem, jako fyzická osoba - spotřebitel. - z výpisu čerpání, splátek a úhrad k osobě žalovaného, že žalovaný čerpal úvěr z karty v celkové výši 44 738,56 Kč, zároveň pravidelnými splátkami od [datum] do [datum] (dne zesplatnění) zaplatil žalobkyni celkem 28 855 Kč. - z úvěrové zprávy k osobě žalovaného, že u žalovaného byl evidován 1 existující splátkový kontrakt (osobní úvěr) a 1 kreditní karta. - z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne [datum], že v tomto je popsáno, jakým způsobem bylo žalobkyní provedeno ověření úvěryschopnosti žalovaného, jaké lustrace provedla a z jakých údajů vycházela. - ze zesplatňovacího dopisu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru ve výši 29 379,34 Kč nejpozději do 14 dnů ode dne sepsání výzvy, výzva byla dne [datum] odeslána na adresu žalovaného. - z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 29 774,79 Kč do 7 dnů ode dne odeslání, výzva byla dne [datum] zaslána na adresu žalovaného. 5. Z listin - úvěrových podmínek žalobkyně platných od [datum], posouzení úvěroschopnosti klienta - metodika, soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně postupně poskytla žalovanému celkovou částku 44 738,56 Kč, a to bezhotovostně na účet vedený ke kartě na jméno žalovaného, ze strany žalovaného bylo doposud uhrazeno toliko 28 855 Kč. Žalobkyně žalovaného dne [datum] a následně dne [datum] vyzvala k zaplacení dlužné částky. 7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Dle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen„ z. s. ú.“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Dle § 87 odst. 1 věta první z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný byl v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli a výši rámce úvěru 45 000 Kč, je třeba na závazkový vztah aplikovat také shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, z nichž vyplývá povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná podle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele, soud se tak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 8 Co 47/2018 ze dne 14. 3. 2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). 12. Za daných okolností žalobkyně neprokázala, že by při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to příjmovou a výdajovou stránku žalovaného v kontextu jeho konkrétních osobních poměrů, kdy v tomto směru sice označila a doložila soudu listiny - úvěrová zpráva a potvrzení o provedení ověření bonity klienta, což však dle názoru soudu k prokázání uvedených skutečností bez dalšího nepostačuje. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst.1, 3 o. s. ř., nicméně svou dobrovolnou neúčastí u jednání se této možnosti zbavila. 13. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu jako neplatnou ve smyslu § 588 o. z. pro rozpor s § 86 a 87