81 C 62/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 620 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný s ní prostřednictví webové stránky [webová adresa] uzavřel dne [datum] Smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve 3 měsíčních splátkách dle smlouvy o zápůjčce s datem poslední splátky dne [datum] Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě odesláním specifického [příjmení] kódu s potvrzením, že žalovaný souhlasí s textem smlouvy i Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, skutečnost, že jméno a příjmení majitele účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena, je shodné se jménem a příjmením klienta a současně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když před uzavřením smlouvy si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, respektive případně nahlédnutím do relevantních databází. Žalovaný zápůjčku nesplatil v termínu splatnosti ani později. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení nákladů vymáhání ve výši 2 500 Kč představující účinně vynaložené náklady za písemné výzvy ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Žalobkyni dále vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 620 Kč. Smluvní pokuta dle článku 2.3 Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] ve výši 0,1 % denně dlužné částky ve výši 15 000 Kč, a to konkrétně ode dne [datum] (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne [datum] činí částku 4 620 Kč. Kromě toho žalobkyně nárokuje ještě zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % z částky 24 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalobkyně na žalobě setrvala. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně svou neúčast u jednání dne [datum] omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím ve své nepřítomnosti a žalovaný, který byl k jednání řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu se bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Z listiny označené jako Smlouva o zápůjčce bylo zjištěno, že žalobkyně je zde označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Listinou se věřitel zavázal poskytnout klientovi částku 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 0 %, a to na bankovní účet klienta č. [bankovní účet]. Klient se zavázal uhradit věřiteli poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 9 % s tím, že zápůjčku včetně poplatku se zavázal uhradit ve 3 splátkách ve výši 8 000 Kč, když 3 splátka byla splatná 93 den ode dne poskytnutí zápůjčky. Listina je podepsána za věřitele jejími jednateli. V místě podpisu klienta je uvedeno: [celé jméno žalovaného], [datum] 16:15:30, [příjmení] kód: [číslo]. 6. Z potvrzení o platbě vystaveného dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně na bankovní účet [bankovní účet] odeslala dne [datum] částku 15 000 Kč. 7. Ze zprávy [příjmení] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je disponentem s podpisovým oprávněním k běžnému účtu [číslo] když na tento účet byla v srpnu 2021 poukázaná částka 15 000 Kč od [právnická osoba] s.r.o. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že výzva byla adresována žalovanému a žalobkyně jej vyzvala k úhradě žalované částky, a to ve lhůtě 3 dnů. Dle podacího lístku byla výzva žalovanému odeslána dne [datum]. 9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 10. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU [číslo]. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojená k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a ten kód následně k podpisu smlouvy použil žalovaný. Žalobkyně však neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem, že tvrzený kód byl zaslán žalovanému a že následně žalovaný tento kód k podpisu smlouvy použil. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena způsobem uvedeným v žalobě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že by posuzovala před poskytnutím úvěru úvěruschopnost žalovaného s odbornou péči tak, jak bylo v žalobě tvrzeno, když prokázání svých tvrzení nenavrhla žádný důkaz. Žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterými poskytnutí zápůjčky podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový stav aplikovat kromě ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž ustanovení zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout s úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. 8 Co 47/2018, ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, případně toto v řízení nikterak neprokazovala. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na jeho účet poskytla částku 15 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by tuto částku, případně její část, žalobkyni vrátil, zavázal soud žalovaného k zaplacení částky 15 000 Kč. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od [datum] do zaplacení. Splatnost závazku nas