23 C 169/2024-11 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 17 270 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 29. 12. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 3. 11. 2021 smlouvu o úvěru ve výši 27 270 Kč (skládající se z půjčené částky 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 12 270 Kč), podle které měla splácet týdně 455 Kč, tak, že první splátka měla být uhrazena do sedmého dne od podpisu smlouvy vždy do sedmého dne od předchozí splátky. Žalovaná uhradila částku 10 000 Kč. Splatnost pohledávky tak nastala ke dni 28. 12. 2022.2. Soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků.3. Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 11. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a zaplatit úrok 2 970 Kč a poplatky 4 500 Kč a 4 800 Kč v 60 splátkách po 455 Kč týdně. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že při uzavření smlouvy převzala v hotovosti jistinu 15 000 Kč.4. Kartou klienta bylo prokázáno, že žalovaná dne 3. 11. 2021 uvedla příjmy 20 705 Kč a výdaje 18 351 Kč.5. Přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná uhradila na smlouvu č. , hodnota, částku 10 000 Kč.6. Předžalobní výzvou, která byla žalované odeslána dne 8. 8. 2023, byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky (prokázáno výzvou a podacím archem).7. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: dne 3. 11. 2021 žalobkyně poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná zaplatila částku 10 000 Kč. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky výzvou, která jí byla odeslána dne 8. 8. 2023.8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).9. Podle ust. § 87 odst. 1 (ZoSÚ) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Po právní stránce byla smlouva posouzena jako smlouva o úvěru (§ 2395 občanského zákoníku). Soud se zabýval tím, zda žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinila přiléhavý závěr. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ).11. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost žalované splácet úvěr, protože příjmy a výdaje žalované nebyly zjištěny a ověřeny. Smlouva o úvěru je neplatná pro rozpor se zákonem (§ 87 odst. 1 ZoSÚ, § 588 občanského zákoníku). Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR-Finance proti GK, C-679/18). Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ).12. Plnil-la žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její plnění podřadit pod její povinnost zakotvenou v ust. § 87 věty třetí ZoSÚ a při posouzení nároku žalobkyně plnění žalované zohlednit. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu ust. § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (viz rozsudek Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ).13. Zaplatil-la žalovaná z neplatné smlouvy žalobkyni částku 10 000 Kč, je třeba toto plnění i bez námitky žalované započíst na jistinu, kterou je žalovaná povinna žalobkyni vrátit. Žaloba je proto částečně důvodná ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení po dni splatnosti, který nastal 28. 12. 2022. Zákonný úrok z prodlení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) byl přiznán ode dne 29. 12. 2022, jak požadovala žalobkyně (soud je vázán žalobním požadavkem).14. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení poplatku a úroku (II. rozsudku).15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř.16. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.