27 C 432/2023-40 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 14 695 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku za jízdy žalovaného dne [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] dne [datum] [anonymizováno] [číslo] provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, [ulice] podnik [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné a přirážky k jízdnému za jízdy bez platného jízdního dokladu v celkové výši 51 151 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho vyzvala k neprodlenému uhrazení pohledávky, avšak žalovaný ničeho neuhradil. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že některé jízdy bez dokladu uskutečnil, nicméně určitě ne všechny, neboť před nástupem výkonu trestu ztratil občanský průkaz a je možné, že někdo zneužil jeho totožnost. Žalovaný zároveň žádal o možnost splátek. 3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, oba přitom žádali, aby bylo jednáno v jejich nepřítomnosti, soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti účastníků řízení a po provedeném dokazování vzal z listinných důkazů za prokázané následující skutečnosti: 4. Z listiny označené jako Smluvní přepravní podmínky, že v případě jízdy bez platného dokladu je cestující povinen zaplatit přirážku k jízdnému. 5. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím, že žalovaný uskutečnil jízdy bez platného dokladu v linkách a časech, jak jsou tyto vymezeny v prvním odstavci tohoto rozsudku, přičemž v listinách je vždy uvedeno, že žalovaný se zavazuje zaplatit jízdné a přirážku nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Listiny jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 7. Z listin označených jako Oznámení o postoupení pohledávek a Výzva k zaplacení dlužných částek včetně Podacího archu, že žalovanému bylo jednak oznámeno postoupení pohledávek výše specifikovaných a jednak byl vyzván k jejich zaplacení. 8. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: 9. Žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, [ulice] podnik [právnická osoba], dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve za jízdné, a dále i za přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízd bez platného jízdního dokladu, tedy celkem ve výši 51 151 Kč. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil. 10. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: 11. Nárok žalobkyně ohledně zaplacení žalované částky v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) posoudil soud tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo, jednak ve dnech do [datum] k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) a jednak v ostatních dnech shora uvedených (tj. od [datum]) k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, příp. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek předchůdkyně žalobkyně, v době uskutečnění jízd platném znění, podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Žalovaný tento nárok žalobkyně výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. předmětná pohledávka, a to i s příslušenstvím a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Výše úroku z prodlení je pak v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do [datum], resp. ve znění účinném v době prodlení žalovaného a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. za současné aplikace ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do [datum], ve znění účinném v době prodlení žalovaného, respektive s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Ačkoliv žalovaný v řízení namítal, že neuskutečnil všechny jízdy, žalobkyně prokázala jednotlivými doklady, že jednotlivé jízdy uskutečněny byly, přičemž žalovaný neuvedl, které konkrétní nebyly absolvovány žalovaným, nezpochybňoval pravost konkrétních listin a nenavrhl k tomu ani žádné důkazy. Soud byl připraven žalovaného poučit dle ust. § 118a odst. 1 o. s. ř. o potřebě doplnit svá tvrzení, avšak žalovaný se nedostavil k jednání před soudem (soud byl přitom připraven, s ohledem na aktuální pobyt žalovaného ve výkonu trestu odnětí svobody, zajistit jeho účast prostřednictvím videokonferenčního spojení, to však žalovaný výslovně odmítl), čímž se připravil o možnost být ze strany soudu poučen, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o. s. ř. 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 487 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), ve výši 9 540 Kč (3 x 3 180 Kč), když sazba za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty 51 151 Kč odpovídá částce 3 180 Kč (§ 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky). Dále žalobkyni náleží náhrada hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 3 vyhlášky za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. celkem 900 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 047 Kč. 14. Lhůta