35 C 104/2024-32 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 10 170 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 8. 2023, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) poskytla žalovanému bankovním převodem peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 17 544,84 Kč spočívající v jistině spolu s úrokem ve výši 7 544,84 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 1 462,07 Kč, přičemž poslední splátka se měla stát splatnou dne 16. 8. 2024. Žalovaný však žalobkyni nic neuhradil a žalobkyně vzhledem k prodlení žalovaného úvěr ke dni 17. 12. 2023 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která po žalovaném požadovala uhrazení dlužné jistiny a kapitalizovaného úroku ve výši 4 446,49 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požadovala též náklady na upomínku ve výši 150 Kč, úrok z prodlení z neuhrazené jistiny v kapitalizované výši 69,86 Kč od 18. 12. 2023 do 4. 1. 2024 a dále úrok z prodlení od 9. 1. 2024 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení od 18. 12. 2023 do 4. 1. 2024 v kapitalizované výši 170 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky spočívající v částce 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného. Žalovaný žalobkyni nic nezaplatil ani přes výzvu.2. Podáním doručeným soudu dne 24. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 4 596,49 Kč představující kapitalizovaný úrok a náklady na upomínku a co do částky 217 Kč představující smluvní pokutu.3. Soud proto výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.).4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 16. 8. 2023 včetně obchodních podmínek, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavazuje vrátit částku ve výši 17 544,84 Kč skládající se z dlužné jistiny a úroku ve 12 měsíčních splátkách po 1 462,07 Kč počínaje dnem 16. 9. 2023. Smlouva je podepsána pomocí potvrzovacího kódu ze sms a e-mailu a verifikační platby, jak plyne ze smlouvy ve spojení s výpisem z účtu vedeného u , právnická osoba, . Z výpisu z účtu u , právnická osoba, . a ze sdělení , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., soud zjistil, že na bankovní účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného přišla dne 16. 8. 2023 platba ve výši 10 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně. Z listiny označené jako rámcová smlouva o postoupení pohledávek včetně společného prohlášení a potvrzení o úplatě soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 5. 1. 2024 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu včetně podacího lístku soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 17. 12. 2023 odeslala výzvu k úhradě dlužné částky ihned. Z oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k úhradě včetně plné moci a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 15. 1. 2024 o oznámení pohledávky vyrozuměla. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 30. 4. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.6. Soud neprovedl důkaz výpisem úkonů mimosoudního vymáhání, upomínkou ze dne 17. 10. 2023 a opakovanou výzvou ze dne 16. 11. 2023, protože by z nich (s ohledem na níže odůvodněný právní závěr) nemohl zjistit žádnou skutečnost podstatnou pro rozhodnutí.7. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 16. 8. 2023 poskytla částku ve výši 10 000 Kč na základě smlouvy o úvěru Z téhož dne. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 5. 1. 2024 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalobkyně žalovanému oznámila. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni nevrátil jistinu ve výši 10 000 Kč ani neuhradil úrok, ačkoli jej nejprve předchůdkyně žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu ve lhůtě ihned dopisem odeslaným dne 17. 12. 2023 a následně jej k úhradě dluhu vyzvala také žalobkyně.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru jakkoli zkoumala a ověřovala příjmy a výdaje žalovaného a jeho případné další dluhy, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a doložení důkazů v tomto ohledu žalobkyně reagovala tak, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Soud byl přesto připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ale žalobkyně se k jednání nedostavila a o možnost být poučena se tak připravila. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru řádně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, je smlouva o úvěru ze dne 16. 8. 2023 absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 ZSÚ ve spojení s § 580 o. z. K neplatnosti soud přihlédl i bez námitky žalovaného.13. V řízení však současně bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu, na základě neplatné smlouvy o úvěru, částku 10 000 Kč a žalovaný se tak přijetím finančních prostředků bezdůvodně obohatil, proto je povinen toto bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč vrátit dle § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. Pohledávka z titulu smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., proto je žalovaný povinen zaplatit svůj dluh žalobkyni. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni něco zaplatil, proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni celou nevrácenou jistinu ve výši 10 000 Kč. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává dle § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy věřitele. Předchůdkyně žalobkyně žalovaného poprvé prokazatelně vyzvala k zaplacení dlužné částky výzvou odeslanou dne 17. 12. 2023. Dle § 573 o. z. se tak má za to, že žalovanému zásilka došla dne 20. 12. 2023, a žalovaný byl následně povinen uhradit dlužnou částku dle výzvy ihned. Vzhledem k