35 C 60/2024-30 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 15 500,71 Kč s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 2. 2022, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem v celkové výši 17 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž první splátka se stala splatnou do měsíce od uzavření smlouvy, poslední dne 28. 4. 2023. Žalovaný však předchůdkyni žalobkyně uhradil řádně pouze 5 splátek, celkem zaplatil 14 359,99 Kč, a dostal se do prodlení s úhradou částky 13 069,74 Kč na jistině a 9 754,27 Kč na úroku a poplatcích. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, která po žalovaném v tomto řízení požadovala pouze nesplacenou jistinu ve výši 13 069,74 Kč a smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek a náklady na vyhodnocení úvěru v celkové výši 10 287,09 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného žalobkyně požadovala též úrok z prodlení z neuhrazené jistiny v kapitalizované výši 999,03 Kč od 29. 4. 2023 do 1. 11. 2023 a dále úrok z prodlení od 7. 12. 2023 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně za každý den prodlení od 29. 4. 2023 do 31. 10. 2023 v kapitalizované výši 2 430,97 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky spočívající v částce 217 Kč za osobní návštěvu žalovaného. Dále již žalovaný nic nezaplatil ani přes výzvu.2. Podáním doručeným soudu dne 28. 6. 2024 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět co do částky 10 287,09 Kč představující úrok, náklady na vyhodnocení úvěru a poplatky a co do částky 2 430,97 Kč představující smluvní pokutu.3. Soud proto výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.).4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.5. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně se omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl na základě předložených listinných důkazů, z nichž vzal za prokázané následující skutečnosti. Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne 28. 2. 2022 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že se v této listině předchůdkyně žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavazuje vrátit celkovou částku ve výši 37 184 Kč skládající se z dlužné jistiny a z úroku ve výši 1 014 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, inkasního poplatku ve výši 3 600 Kč a nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 2 770 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný ve smlouvě potvrdil, že od předchůdkyně žalobkyně v hotovosti částku ve výši 20 000 Kč převzal. Smlouva je podepsána pracovnicí předchůdkyně žalobkyně a žalovaným. Z listiny označené jako žádost o úvěr soud zjistil, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je svobodný a nevyživuje žádné dítě, je zaměstnán od 15. 12. 2021 na dobu určitou do 14. 12. 2022 a dosahuje mzdy 28 867 Kč, jiné příjmy nemá. Jeho celkové měsíční výdaje činí 22 860 Kč, z toho za nájemní bydlení vynaloží 8 400 Kč, za výdaje na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč, za spoření, pojištění 600 Kč a na splátky dalších půjček 10 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný předchůdkyni žalobkyně zaplatil celkem 14 359,99 Kč. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy a potvrzení o úhradě soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem dohodla dne 6. 12. 2023 na postoupení pohledávky za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného dopisem odeslaným dne 3. 1. 2024 o oznámení pohledávky vyrozuměla a vyzvala jej k úhradě dluhu do deseti dnů od obdržení dopisu. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovanému dne 10. 4. 2024 odeslala předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k zaplacení dluhu.6. Soud neprovedl důkaz upomínkou ze dne 5. 2. 2024 a výpisem úkonů smírného vymáhání, protože by z nich (s ohledem na níže odůvodněný právní závěr) nemohl zjistit žádnou skutečnost podstatnou pro rozhodnutí.7. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne 28. 2. 2022 v hotovosti poskytla částku ve výši 20 000 Kč na základě smlouvy o úvěru z téhož dne. Žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že se žalovaného dotázala na jeho příjmy, výdaje a osobní poměry. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2023 postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což žalovanému oznámila. Žalovaný předchůdkyni žalobkyně uhradil celkem 14 359,99 Kč, dále již nic nezaplatil, ačkoli jej žalobkyně vyzvala k zaplacení dluhu do deseti dnů dopisem odeslaným dne 3. 1. 2024.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Po právním posouzení věci soud dospěl k následujícím závěrům. Soud nejprve posuzoval, zda předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platnou smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., a dospěl k závěru, že nikoli. Žalovaný je ve vztahu k předchůdkyni žalobkyně, jakožto poskytovatelce spotřebitelského úvěru, v postavení spotřebitele, a proto se dle § 2 ZSÚ na jejich vztah použije také tento zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Žalobkyně však v řízení neprokázala, že by předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 ZSÚ, zejména že by s náležitou péčí zkoumala a ověřila příjmy a výdaje žalovaného, aby vyhodnotila, zda žalovanému jeho majetková situace umožňuje splnit dluh ve lhůtě splatnosti. Předchůdkyně žalobkyně se spolehla na pouhé tvrzení žalovaného o jeho příjmech, výdajích a poměrech, údaje však žádným způsobem neprověřila. Žalobkyně nedoložila, že by si předchůdkyně žalobkyně od žalovaného vyžádala zejména jeho pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu, evidenční list, nedoložila, že by prověřovala další pravidelné výdaje žalovaného, výši dalších dluhů žalovaného a zda žalovaný tyto dluhy řádně splácí, případné exekuce žalovaného, insolvenční řízení vedené proti žalovanému. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a doložení důkazů v tomto ohledu žalobkyně reagovala tak, že důkazy o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje. Soud byl přesto připraven u ústního jednání žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ale ža