40 C 481/2023-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 12. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 715,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z této částky od 4. 2. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 620,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 382,63 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 927,33 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 3. 2. 2021 s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy při jejím podpisu žalovaný převzal částku 8 000 Kč a zavázal se vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 868 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 062 Kč. Splatnost poslední splátky a zároveň splatnost celého závazku připadla na 3. 4. 2022. Schopnost žalovaného splácet byla před poskytnutím půjčky ověřována na základě vyplněné žádosti o úvěr, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající o jeho finanční situaci, ke které předložil i listiny uvedené v dokumentu. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas a svůj závazek do sjednané doby splatnosti neuhradil. Žalovaný uhradil celkem 2 561,99 Kč. Dle předpisu splátek tak žalovaný dluží na jistině 6 715,43 Kč a na smluvním příslušenství 5 590,58 Kč. , právnická osoba, se smlouvou se zbylá nesplacená část úvěru stala splatnou nejpozději dne 3. 4. 2022. V důsledku prodlení žalovaného vznikl věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem původního věřitele. Žalobkyně po žalovaném požaduje toliko zaplacení nesplacené jistiny ve výši 6 715,43 Kč, smluvního úroku ve výši 540,77 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 243,30 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 615,09 Kč, inkasního poplatku ve výši 1 191,42 Kč a smluvní pokutu za období od 4. 4. 2022 do 16. 1. 2023 ve výši 1 927,33 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků ve výši 792,05 Kč za období ode dne 4. 4. 2022 do 16. 1. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 620,44 Kč za období od 4. 4. 2022 do 16. 1. 2023. V petitu požadovaný kapitalizovaný úrok 6 382,63 Kč je součtem nesplaceného úroku ve výši 540,77 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 2243,30 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 615,09 Kč, inkasního poplatku 1 191,42 Kč a smluvního úroku po konečné splatnosti úvěru 792,05 Kč. Před podáním žaloby byla žalovanému odeslána poslední upomínka.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání se žádný z účastníků ani jejich zástupců nedostavil, když zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání písemně omluvil. S ohledem na nepřítomnost účastníků a jejich zástupců soud ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.5. Dne 3. 2. 2021 požádal žalovaný společnost , právnická osoba, . o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. V žádosti uvedl své osobní údaje a dále uvedl, že je zaměstnancem s příjmem 12 347 Kč a jiným příjmem ve výši 8 000 Kč. Jeho výdaje činí celkem 8 252 Kč (zjištěno z Žádosti o úvěr).6. Dne 3. 2. 2021 uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, . Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž byl žalovaný označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou bydliště a odlišnou adresou pro doručování. Společnost , právnická osoba, . se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčené peněžní prostředky vrátit v hotovosti spolu s úrokem ve výši 3 920 Kč a poplatky „náhradou za vyhodnocení úvěru“ ve výši 738 Kč a inkasním poplatkem ve výši 1 440 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 062 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný současně potvrdil převzetí částky 8 000 Kč (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ).7. Dne 3. 2. 2021 byly žalovanému poskytnuty společností , právnická osoba, . informace o spotřebitelském úvěru (zjištěno z listiny Standardní informace o spotřebitelském úvěru).8. Společnost , právnická osoba, . s žalobkyní uzavřela dne 4. 4. 2022 Rámcovou smlouvu o postupování pohledávek a dne 1. 2. 2023 Dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek identifikovaným v Seznamu pohledávek - Příloze 1. V příloze byla uvedena žalovaná pohledávka (zjištěno ze Rámcová smlouvy o postupování pohledávek ve spojení s Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek včetně Přílohy č. , hodnota, a Potvrzením o zaplacení úplaty).9. Dopisem ze dne 9. 2. 2023 společnost , právnická osoba, ., oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2023 byla pohledávka za ním ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, postoupena na žalobkyni (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Dopis byl odeslán žalovanému na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě o úvěru dne 10. 2. 2023 (zjištěno z Podacího archu ze dne 10. 2. 2023).10. Z Výzvy před podáním žaloby soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho dluhu vyplývajícího ze smlouvy č. , hodnota, uzavřené se společností , právnická osoba, . ve výši 19 812,66 Kč spolu s příslušenstvím do 2. 6. 2023 s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. Dopis byl odeslán žalovanému na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě o úvěru (zjištěno z Podacího archu ze dne 29. 5. 2023).11. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, . za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.12. Po právní stránce soud zhodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).13. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, je