82 C 34/2025-40 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 39 718,95 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že společnost BNP PARIBAS , právnická osoba, SA, IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne 4. 9. 2015 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , v níž se BNP Paribas zavázala poskytnout žalovanému finanční službu spočívající v možnosti žalovaného disponovat finančními prostředky ve výši 73 042,78 Kč a žalovaný měl povinnost řádně hradit měsíční splátky ve výši 2 000 Kč. Žalovaný načerpal finanční prostředky dne 29. 9. 2015, ale nehradil měsíční splátky pravidelně a BNP Paribas zesplatnila celý úvěr ke dni 30. 9. 20192. Následně BNP Paribas postoupila tuto pohledávku na žalobkyni s účinností ke dni 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 17. 10. 2019.3. Právní zástupce žalobce dne 17. 10. 2019 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu. Žalovaný dosud neuhradil nic.4. Pohledávka 39 718,95 Kč tvoří jistina ve výši 34 651,48 Kč, odkoupený úrok ve výši 3 310,47 Kč, odkoupené poplatky ve výši 600 Kč, odkoupenou smluvní pokutu ve výši 558 Kč a odkoupené dlužné pojistné ve výši 599 Kč.5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.6. Soud zjistil:- z listiny žádost o revolvingový spotřebitelský úvěr/smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a rámcová smlouvy o platebních službách ze dne 4. 9. 2015, že jí uzavřely , právnická osoba, IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , jako banka a žalovaný jako klient, k poskytnutí revolvingového úvěru k financování prodejní ceny předmětu ve výši 14 408 Kč, s aktuálním úvěrovým rámcem 20 000 Kč a maximální výší úvěrového rámce 150 000 Kč, s roční úrokovou sazbou 39,89 % a cenou úvěru 6 226 Kč, což se jí žalovaný zavázal vrátit v 19 splátkách po 1 086 Kč, splatných každého 17. dne v měsíci počínaje 17. 10. 2015.- ze tří listiny odstoupení od úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 30. 8. 2019, že vzhledem k prodlení se splácením úvěru BNP Paribas odstoupila od úvěrové smlouvy, a to ke dni 30. 9. 2019, kdy se tak závazek stal splatným v celém rozsahu dlužné částky ve výši 39 719 Kč složené z dlužných měsíčních splátek úvěru ve výši 10 000,- Kč, úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy ve výši 28 561 Kč, 558 Kč smluvní pokuty za prodlení, a 600 Kč náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Tyto listiny jsou adresovány žalovanému na adresy , adresa, . Není zřejmé, zda, kdy a jak byla tato listina doručena žalovanému.- z listiny výpis o načerpání úvěru resp. , jméno FO, úvěru: , Anonymizováno, , jméno FO, , že žalobkyně na pokyn žalovanému vyplatila v době od 14. 9. 2015 do 27. 3. 2019 ve 43 různých platbách celkem 68 272,78 Kč, a že žalovaný žalobkyni v době od 15. 10. 2015 do 22. 3. 2019 ve 45 různých splátkách zaplatil celkem 58 149 Kč.- z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 7. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2019 a přílohy č. , hodnota, Seznam postupovaných pohledávek, že jimi BNP Paribas postoupila žalobkyni pohledávky ve výši 5 307,126,03 Kč a pod č. , hodnota, pohledávku za žalovaným z revolvingového úvěru č. , hodnota, ze dne 4. 9. 2015, ukončeného 30. 9. 2019, v celkové výši 39 718,87 Kč.- z oznámení o postoupení pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k plnění ze dne 17. 10. 2019, že jím právní zástupce žalobkyně informoval žalovaného o postoupení pohledávky a vyzval jej k plnění do 5 dnů od doručení oznámení, přičemž pole podacího archu doporučená zásilka RR266019780CZ byla téhož dne podána k přepravě žalovanému.7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 1. 12. 2016, se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.10. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění novely provedené zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013, věřitel při uzavření smlouvy, ve které si sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.11. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně ke svým skutkovým tvrzením nedoložila žádné důkazy a v podání ze dne 28. 2. 2025 a 22. 7. 2025 v daném směru v podstatě jen opětovně uvedla tvrzení obsažené v žalobě. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobkyně posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce označené shora pro rozpor se zákonem (shora citované ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., § 580 odst. 1 OZ), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ).12. Soud však považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na zakoupení zboží a dále částku ve výši 68 272,78 Kč, a že jí žalovaný formou splátek uhradil z této částky 58 149 Kč. Dále soud vzal za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně, tj. fakt, že jí pohledávka vůči žalovanému náleží, když jí byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek. Soud vzal také za prokázáno odeslání oznámení o postoupení pohledávek a předžalobní výzvy dne 17. 10. 2019. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět toliko částečně. Žalobkyni tak vzniklo v souladu s § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle smlouvy bylo poskytnuto žalovanému, a to částku 10 123,78 Kč, kterou žalovaný žalobkyni ani její předchůdkyni neuhradil. Pokud se týká nároku na příslušenství, soud dospěl k závěru, že žalobkyně prokázala, že výzva k zaplacení dlužné částky spolu s oznámením o postoupení pohledávky byla podána na poště dne 17. 10. 2019, tudíž podle ustanovení § 573 OZ ke dni 22. 10. 2019 byla tato doručena žalovaném, když v ní bylo stanoveno, že žalovaný je povinen zaplatit danou částku do 5 dnů ode dne doručení této výzvy, což bylo do 29. 10. 2019 (v případě uplynutí lhůty připadl poslední den lhůty na den pracovního volna). Žalovaný se tak dostal do prodlení se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni ke dni 29. 10. 2019 v souladu s § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který stanoví výši zákonného úroku z prodlení. Na základě výše uvedeného tedy soud rozhodl o této části nároku tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodů výše uvedených, shledal nárok žalobkyně za nedůvodný, a proto byla žaloba ve zbylé části zamítnuta tak, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí.13. Soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval dle § 142 odst. 2, přičemž žalobkyně byla převážně procesně neúspěšná a žalovanému zjevně v řízení žádné náklady nevznikly.14. Lhůta k zaplacení přiznané částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je odůvodněna § 160 odst. 1 o. s. ř.